Jsou tomu nejméně tři, možná čtyři roky, co moji domácí knihovnu obohatila krásná knížka o skalách na Kokořínsku autorské dvojice Piller-Adamovič s titulem Kokořínsko/ Jak mluví skály. Že je na Kokořínsku plno skal, ke kterým nevedou turistické značky jsem věděl, ale teprve díky publikaci jsem se dozvěděl, jak že ty turisticky nedostupné skály některé vůbec vypadají.
Ba co víc, knížka mě tehdy motivovala, abych se pokusil podle určitých návodů sám tato místa navštívit, a tak tu vznikl na jaře roku 2021 seriál asi o čtyřech dílech, jehož začátek máte zde: ....
Pak jsem tehdy objevil na netu jakýsi horolezecký web, kde je těch skal ve skalních městech v okolí Kokořínska, Dubska, Mšenska podstatně více, ale mnohé bez fotografií. Zase utekl nějaký čas, když jsem objevil knížku, kterou máte na obrázku. Vzhledem k tomu, že jsem již v minulosti prošel například mšenské Bludiště, nebo Střezivojické skalní město, tak jsem nad titulem knížky Skalními městy Dubska a Kokořínska ani na okamžik nezapochyboval.
Jaké však bylo mé překvapení, když jsem později zjistil, že kniha nemá se skalami mnoho společného, natož se skalními městy a napsal ji jakýsi historik z České Lípy. Spíše by se dalo říci, že ze skal zmiňuje snad jenom díla Václava Levého a věnuje se hlavně historií osobností, historii osad a měst na poměrně velkém území od Holan po Liběchov, přes Kokořín, Mšeno, Skalsko, Bělou pod Bezdězem a Doksy do Dubé.
Dílo má tedy jistě určitou hodnotu, ale zprvu to byl určitý šok. Zajímavá kapitola patří Liběchovu, kde se autor osmělil pustit do jeho historie a vzhledem k tomu, že již bývalý mělnický historik, autor několika knih i o Mělníku a pracovník RMM Jan Kilián napsal o Liběchovu celou knížku, tak bylo co srovnávat.
Ta knížka se jmenuje Dějiny Liběchova ( vydáno 5/2011) a dala mně motiv k tomuto článku.
Když píšete historickou knihu, tak už se neobejdete bez odkazů na různé autory a jejich díla, ze kterých mnohá data čerpáte. Takové je i dílo pana Kiliána, kde se na straně 23 píše, že historik František Michálek Bartoš přišel s fantaskní hypotézou, že v Liběchově v letech 1412 - 1413 pobýval před svým odchodem na Kozí hrádek celkem 3x mistr Jan Hus, která bývá mylně opisována jinými historiky.
Prohlédl jsem knihu Ladislava Smejkala zatím spíše v rychlosti, ale zastavil jsem se právě u Liběchova a u bodu, kde by měl být údajně v Liběchově mistr Jan Hus. A vězte, že na straně 93 autor doslova hýří přesnými daty a ani trochu o přítomnosti Husa nepochybuje.
Proč to zde tedy celé píši ? Inu proto, že má stejně každý znalec ve svém oboru tu svoji pravdu a je jenom na čtenáři, co že si přečetl, čemu tedy věří, a jaký si udělá vlastní úsudek. Máme tak najednou tři druhy lidí. Jeden čtenář vůbec nepochybuje, že tu Hus pobýval, druhý to vidí spíše skepticky, ale nevylučuje onu možnost pobytu a třetí je k pobytu mistra v Liběchově vyloženě skeptický.
Tento autor ( Ladislav Smejkal) si také dovolil ve svém díle zmínit věc, kterou jsem tu již také jednou publikoval, že mezi městy Štětí a Doksy měla vést železnice, která třeba měla pomoci v Dubé transportu místního chmele, jenž se tu svého času v hojné míře produkoval ( tzv. Dubský zeleňák). Zatímco můj článek dával odkaz na .....
....., tak autor dokonce přichází s tím, že původně neměla vést železnice ze Štětí, ale zájem původně přišel z Liběchova., a až pak bylo na řadě Štětí.
Historikové mají vůbec výhodu, když mají buď nějaké vlastní materiály, nebo mají zdroje, o které se mohou opřít. Budete se možná divit, nebo se tomu budete i smát, ale také existuje něco, jako jsou historické jízdní řády, a tady vypátrat něco, co si přibližně pamatujete, pokud nemáte patřičný výtisk doma, tak to se zvlášť těžko dokládá.
Vzpomeňte třeba na články seriálu, které věnuji historické železniční dopravě ....
Tam zmiňuji, že rychlík Jan Palach jezdil ráno z Děčína dokonce do Jihlavy, o prázdninách do Znojma, později až do Břeclavi, a pak do Brna. Zkuste to historicky doložit, když nemáte jediný řád z té doby. To mě napadlo až později, když už přišla jízda v taktu, kdy naše rychlíky končily všechny v Kolíně a s tím i přišlo podstatně méně zajímavé období jízdních řádů. Totéž se týká i vlaků z Budapešti do Německa, které tu občas v odklonu trasy z důvodu práce na trati 090 jezdily.
Včera jsem něco našel, ale pořád je to nedostačující. Zatímco se už 10 let digitalizují archívy narozených, oddaných i zemřelých, tak sehnat na netu historický jízdní řád ze starších období ( 1970-2010) je obrovská náhoda.
Zde se můžete aspoň podívat, že tu opravdu občas jezdily vlaky z Německa do Budapešti a stavěly tu. Na jř, které se povedly otevřít končí Jan Palach vždy v Nymburku, ale jsem si jistý, že platí to, co jsem napsal, jen kdyby to sem někdo dal. Kuriozitou je také vlak z Lysé nad Labem, který tu stavil ve 22 hodin a končil ve 24 hodin v Děčíně. Osobně také pamatuji poslední spoj z Ústí nad Labem, která dnes končí na Mělníku, ale jezdila odtud v půlnoci až do Lysé nad Labem.
Žádné komentáře:
Okomentovat