Cyklostezka mezi obcemi Velké Žernoseky a Libochovany. ( okres Litoměřice)
Je tomu asi rok a půl, co jsem šel procházkou Polabským parkem, byl nádherný slunný letní den a kromě chodců jsem potkával i řadu ukázněných cyklistů, kteří tudy rozumnou rychlostí projížděli. Ono jim ani nic jiného nezbývalo, protože bylo zkrátka v parku přelidněno, jak už to za krásných dní v kterémkoliv ročním období bývá.
Všichni se museli uskrovnit, a také pejskaři venčící své psíky, se museli mít více na pozoru. Pak jsem sešel pod sportovním areálem dolů k řece a potkával jsem další cyklisty. Není tam mnoho stromů, a tak už začínalo být docela horko. Moje zvědavost mi nedala a oslovil jsem početnější skupinu lidí na kolech.
Bylo mi řečeno, že mají dovolenou, jedou až z Břeclavi a odpověděli mi i na další otázky. Prý je cyklotrasa kolem řeky Labe pohodová, ale ve chvíli, kdy projeli Kostelec nad Labem, tak přišlo utrpení. Nikde žádné občerstvení, už jsou prý hrozně vydrncaní z nerovné polní cesty a doufají, že snad na Mělníku někde najdou pohodové místo, kde si odpočinou, nají se a napijí.
Cyklostezka u obce Kly ( okres Mělník)
Ani jsem nějak nevěděl, co bych jim v sobotu v 10.30 dopoledne doporučil.
Cykloturistika a zvláště trasy kolem Labe i Vltavy prodělávají obrovský rozmach. Je už opravdu jen hodně málo míst, kde by podle Labe nevedla typická asi dvoumetrová asfaltka, nebo alespoň cesta ze zámecké dlažby. Mám takový dojem, že v Ústeckém kraji snad už ani takové místo není a podobné je to i od Kostelce nad Labem proti proudu řeky.
Ostatně, objevil jsem zajímavé stránky, kde se aktuálně dočtete, že vyasfaltováno a separováno od automobilového provozu je už i mezi Roudnicí nad Labem a obcí Račice, a chystá se utvoření posledního úseku Račice -Hněvice, kde se napojí na naši slavnou cyklostezku z Hněvic do Lužce nad Vltavou. A píše se tam i o situaci na Mělníku, kde probíhá napojení na asfalt přicházející od obce Kly.
Vše se dočtete zde : http://www.labska-stezka.cz/aktuality-service/aktuality/
Cyklisté mají prostě radost a doufají, že i mezi Kostelcem nad Labem a obcí Kly bude jednou asfalt.
Poděbrady. ( za restaurací Cidlinou)
Jenže, jak už to tak bývá, tak se o ničem moc nemluví a ani moc nepíše, zvláště, když jsou cíle podstatně vyšší a lidé se probudí zejména tehdy, když si uvědomí z tisku, že už se na něčem začalo prakticky dělat. A tisk, ani radnice si zase nemůže dovolit o takových věcech neinformovat.
Ozývat se začínají zejména rybáři, pejskaři, lidé, kteří touží po samotě v přírodě a bijí se za prašný úsek cesty, který měří dle mapy necelých 500 metrů. Ono by to totiž na navigaci pod cukrovarem asfalt rozhodně chtělo, protože tam je to hrbolaté a věčně je tam bláto a kaluže, pokud jen trošku sprchne. Navíc bývá úsek občas i pod vodou, a pak se tam dlouhé dny po povodni nedá chodit vůbec.
Není žádným tajemstvím, že se cyklisté, pejskaři a rybáři moc nemusí. Pejskaři se totiž musí mít na pozoru a omezovat se, a rybáři si nejen stěžují na rušení klidu a plašení ryb, ale nelíbí se jim ani to, že jsou na asfaltce nevítanými hosty a mají problém s příjezdem i s parkováním.
A tak se mělničtí rybáři rozhodli vypsat petici a lobují aspoň za zpevněnou přírodní cestu.
https://e-petice.cz/petitions/nesouhlasime-s-vystabou-melnicke-cyklostezky.html
Restaurace Cidlina u soutoku.
Tedy, za těch 500 metrů od křižovatky u starých lázní až po začátek cukrovaru. Dokonce se v petici píše i o narušení přírody.
Problém je možná navíc i trošku někde jinde. Dostat se do těchto míst je dost obtížné. Často jde o automobilisty, kteří k řece pod cukrovar někdy zkouší zajet z rozbité silnice od Hadíku, ale velmi často sjíždí dolů právě svahem pod sportovním areálem.
Tam mají dvě možnosti. Řada pejskařů i rybářů ( a někdy i chatařů, včetně potápěčů Praha) se vydají vpravo směrem k soutoku, kde rybáři prakticky končí a pejskaři obvykle pokračují v procházce k veslařskému klubu.
Druhou možností je samozřejmě cesta vlevo k cukrovaru.
Je rozumné ji vyasfaltovat, nebo osadit zámkovou dlažbou, či nikoliv ? Toť otázka. S klidem se zejména přes léto rozlučte a i v sobotu 26.10. před západem slunce jsem tam potkal ještě dost kolařů.
Pravda, přírodní povrch působí lahodně a asfaltu to chvilku trvá, než zapadne do krajiny, ale na druhou stranu umožňuje mnohem častější návštěvy návštěvníkům u řeky a dokonce je i snazší pro kočárky.
Ten ruch tam bude, a ať se to někomu líbí, nebo ne, tak doba je taková.
K soutoku to je asi 2.5 km.
Poděbrady jsou lázeňské město a asfalt tu podle Labe vede již dávno ( už v 80. letech tu byl) oběma směry. Do Nymburka je to celých 8 km a bohužel tam není mnoho stromů, což není v parném létě pro chodce, nebo lidi s kočárkem moc příjemné, zvláště když jezdí ještě mnoho cyklistů, nebo in-line bruslařů.
Na druhou stranu každý ví, že je tam přeplněno a jede opatrně. Musí se všichni zkrátka respektovat a to jde v krásném volném dni celkem dobře.Směrem k soutoku Labe s Cidlinou je situace lepší, protože to není taková dálka, je tam více stromů a i více různých možných posezení.
Kdo to tam znáte, tak lze říci, že rybáři začínají lovit až v ústí Cidliny, ale asfaltku mají za zády a poblíž asi tři občerstvovačky. Přijet mohou i po jiné silnici. A pejskaři ? Tak ti mají hlavně na venčení úplně jiné parky, včetně samotné kolonády se záhony. Ale i se psy si někdy troufnou mezi kola, chodce, in-line bruslaře a kočárky.
Budování cyklostezky z Kel do Mělníka ( jaro 2018)
Mělník je tak nějak jiné město. Rybáři mají jistě řadu míst u tůní v Mlazicích, Vehlovicích, u řeky na Liběchov, nebo na druhé straně u laterálního kanálu, či směrem k vesláku. Chápu i pejskaře, že je nebaví chodit jenom po Polabském parku a chtějí se podívat i k řece. Chápu, že ten obrázek níže vypadá vskutku romanticky, ale i kdyby tu ten asfalt nebyl, tak to tady bude zejména v létě jezdit o 106 a určitá nevraživost mezi jedinci s odlišnou činností žije už dnes a jedno zda v mělnických obchvatových ulicích, nebo u řeky.
Mělník je jiný. Nenajdete u řeky hlučná tábořiště, kiosky, restaurační i oddechové posedy s výhledy na řeku, říční aktivity, jako v jiných i menších městech a vesnicích u řeky. Dokonce to zavání takovou tou odpovědí: ,, Chcete to ? Tak si za tím někam vlakem vyjeďte, ale nám tady doma zachovejte klid".
Trošku pravdivé a trošku škoda, protože je vždy fajn, když se za něčím nemusí jezdit a máte to i doma. Na druhou stranu bychom byli snad jediní v republice, kde by to bylo jinak, byť jde asi o půl kilometru cesty.
Mezi Hadíkem a starými lázněmi.
Těžké je to i proto, že my u řeky opravdu nic nemáme. Nenajdete tu stromy, lavičky, natož venkovní posezení, třeba takové vyhlášené, jako je v Lounkách na Litoměřicku, mezi Roudnicí a Dobříní, či v Dolních Beřkovících ( restaurace Na knížecí).
Jsem tedy sám zvědavý, jak toto dopadne, a aby se jednou něco nedodělávalo, ale vzhledem k tomu, jak vysoko je zájem české veřejnosti, tak bych byl docela překvapený, kdyby opravdu tento úsek zůstal blátivý.
Od cukrovaru k Hadíku.
U Dolních Beřkovic.
Základní kámen cyklostezky u obce Hněvice.
Cyklostezka mezi obcí Dobříň a Roudnice nad Labem.
Přímo v Roudnici nad Labem.
Ústí nad Labem - Střekov v blízkosti Labe.
Mezi Ústím nad Labem a Děčínem míjíte kromě krásných přírodních scenérií i několik bunkrů, řečených řopíků. Dokonce míjíte ve Valtířově i malé oficiální muzeum na toto téma.
U Děčína.
Povodně 17. března 2019 : 339 cm.
A na závěr si dáme ještě program RMM na měsíc listopad. Hezký víkend!
Žádné komentáře:
Okomentovat