Už v pátek nám byla ve zpravodajských relacích předkládána informace, že nás čeká hezký a nezvykle teplý víkend, což se do jisté míry potvrdilo, ale začátek každého dne přinášel opatrné otazníky. Za oknem se totiž válela po obě víkendová dopoledne mlha a zatímco v sobotu prosvítalo sluníčko již někdy v 10.30 a mlhu do nějakých 13 hodin definitivně porazilo, tak v neděli to bylo až hodinu po poledni.
Pro mě byla mlha důvodem k dalším obvyklým experimentům s rádiem, ale ačkoliv byla zejména dnes ráno v 8 hodin opravdu slušná, tak výsledky byly mizerné. Nicméně se ukázalo, že zatímco v běžném dni si musíte s přenosným rádiem vyjet za dálkovým signálem z Bavorska v pásmu DAB+ na Chloumeček ke kostelíku sv. Jana Nepomuckého, tak za mlhy balancuje signál na hraně poslechu v tomto pásmu i za mělnickým zámkem.
A jak tak skenuji rádio, abych zjistil kolik stanic dolétlo z té mlhy na malou prutovou anténu rádia a udělal si představu o momentální situaci, tak se rozezvučí zvony na 60 metrů vysoké dominantní věži chrámu. To vám byl randál, ale tak nějak to vydávalo takový docela líbezný zvuk..
Za chvíli šla kolem mě jakási paní se psíkem, jest-li prý nevím, co je dnes za slavnostní den. ,,Proč ? " táži se. -,,No, že ty zvony dnes tak nádherně zní." Prý tu chodí často a toto slyší prvně - ,,Tak to tedy nevím" odpovídám. ,, Já tu totiž touto dobou nebyl asi 11 let a obvykle jsem ještě v posteli. Však je neděle, ne ? :-)"
Jak jsem již napsal, tak příjem za nic nestál a bylo zbytečné, se tu zdržovati déle. Kráčím obhlédnout život na náměstí, kde začíná být rušněji a již na dálku mě zaujala známá postava a svazek klíčů. ,, No jistě, to je přece Jirka a vsadím se, že má sebou svazek různých klíčů od mnoha kostelů, kde je potřeba zvonit, nebo provádět nějakou tu údržbu" říkám si pro sebe.
Ani nebyl čas prohodit spolu nějaké přátelské věty. Kdy se vám podaří takto nečekaně bez nějaké organizace přijít k takovému vlastně vzácnému pohledu na svazek kostelních klíčů ? :-) Nápady se mi náhle rozeběhly v hlavě neuvěřitelnou rychlostí a opět je tu ta stará věta z jedné dávné knížky spisovatele Ludvíka Součka, kde se praví, že vše souvisí se vším.
Zvony, klíče, hlavní zvoník, mlha, neděle, určitá oběť i zábava. To dává dohromady jedno velké a dlouho zase nejmenované téma s názvem Mělničtí zvoníci. Jirka se musí rychle věnovat nějaké záležitosti s MP, která právě dorazila, ale já už začínám chytat téma ještě na jeden víkendový článek. Včera jsem si tak říkal, že nic fotit nebudu, že mě to v té mlze ani nebaví, ale dnes se mi tu spojují určitá synonyma.
Mělnické věže, kterých je podle jedné starší soutěže v Mělnické radnici 33, ale po loňském požáru v areálu bývalé STS již jen 32 možná tak trochu volají, abych jich několik zvěčnil. V mnohých jsou hodiny, někde i zvony, a to je svět Jirky Maleckého, kterého vždy velmi rád vidím.
Aspoň jsem se fotografováním po centru trochu rozhýbal i zahřál a již si představuji, jak to u vyjímečně dodatečné snídaně nalupu do PC a zkusím něco vytvořit :-). Protože toho však moc nevím, tak si přečtu nejdříve internet a zase jsem na nějaký čas chytřejší, než to zapomenu.
Zvoníků je na Mělníku 10, je mezi nimi jedno děvče, mají své stránky i facebook a každý rok pořádají v září Den zvoníků, který je určený veřejnosti. To je den, kdy se prakticky celý den zvoní střídavě po půlhodinách na dvou místech a můžete si to zkusit. Poslední plakát z loňského roku jsem objevil zde: https://m.melnik.cz/den-zvoniku/a-3796
Teď tedy ještě web a facebook: https://www.facebook.com/Melnictizvonici/photos/a.542824042430158/2084492344929979/?type=3
https://www.zvonici.cz/ http://campanarii.cz/programy-zvoneni/programy-zvoneni-jinde-v-cechach/
Protože bývám u zámku poměrně často, tak samozřejmě vím, že kromě časových zvonečků, které odbíjí každou čtvrthodinu a o jiném tónu každou celou ( http://soutok.blogspot.com/2018/12/spolecnost-tereos-ttd-vyrobila-na-prani.html Báseň Město jde spát)
...., což je někdy slyšet i z pěkné dálky, zvlášť když jste třeba u Labe pod cukrovarem, nebo u laterálního kanálu
..., tak vás jistě zaujme odbíjení zvonů zejména v poledne a v sedm hodin večer. Ranní ptáčata, pak možná slyšela i odbíjení v sedm hodin ráno. Díky osvětě dnes již někteří lidé vědí, že v chrámové věži máme ty zvony na velké odbíjení tři a ten nejmenší je poháněn elektrickým pohonem.
Jako laik si to tedy vysvětluji tak, že ta velká odbíjení v sedm ráno, v poledne a v sedm večer vydává právě tento nejmenší a nejmladší zvon na elektrický pohon ( sv. Anežky a sv. Zdislavy), který byl umístěn opětovně do věže 22. srpna 1993.
To krásné vyzvánění na všechny tři zvony však můžete slyšet jen v neděli v době mezi 9.00 - 9.10, kdy se sem sjedou zvoníci. Škoda, že tak brzy :-).
https://www.zvonici.cz/stranka/zvony-na-vezi-sv-petra-pavla
Mělničtí zvoníci však nemají na starost jen několik zvonic po Mělníku, avšak zajíždí celkem pravidelně do Lužce nad Vltavou ( také je tu na webu někde snímek tamního kostela) a mívají objednávky na zvonění i jinde.
Doporučuji si přečíst starší rozhovory s Jirkou Maleckým ....
https://melnicky.denik.cz/online-rozhovor/on-line-ptejte-se-jiriho-maleckeho-hodinare-a-hlavniho-melnickeho-zvonika-20160701.html
https://melnicky.denik.cz/zpravy_region/jiri-malecky-ke-zvoneni-jsem-se-dostal-tak-trochu-omylem-20120910.html
Jirku a zvoníky je třeba obdivovat. K tomu musí být láska. To nemůže dělat někdo, kdo má problémy s ranním vstáváním, nebo dává raději přednost výletům. A přitom můžou mít radost ohledně odbíjení zvonů obě skupiny lidí.
Jirka se navíc nevěnuje jenom odbíjení zvonů po okrese, ale je známý svým zájmem o opravování kostelních i domácích nástěnných hodin a myslím, že kromě zájmu o kovářství, kterým se tuším pochlubil i v tisku, tak je snad ještě stále velmi úspěšným členem místního veslařského klubu...
http://www.kvm1881.cz/KVM1881Home.php
Mělník má celou řadu osobností, které se něčemu věnují, a tak nějak vstoupili do povědomí veřejnosti, ať už na poli kultury, historie, umění, sportu, osvěty atd. atd. , ale již méně je těch, kteří jsou tak nějak všestrannější a ví se o nich. A mezi takové lidi Jirka právě patří.
Tak jsem si před chvíli již začal myslet, že mezi všechny ty notoricky známé obrázky, co jsem sem dnes předem rozmístil nacpu nějaký text, tak jak to mám rád, ale nevím nevím :-).
Po rozluce s Jirkou jsem se vydal vyfotit reklamě několik památek na téma věžičky a věže, a přitom jsem si začal uvědomovat, že v té mlze mají zase úplně jinou krásu a pořád je ještě co říci.
Tak například zde. Budova krásná, kdysi prý dokonce hospoda, za mého dětství dětská nemocnice. Dnes poněkud zchátralá a na lepší časy to nevypadá. A taková krásná budova. Jedna z nejhezčích ve městě. Dnes se dočtete, že je v prvním patře zubní pohotovost. Ještě, že tak.
Řeknu vám, lituji každého, kdo si musí hledat svého zubaře. Tohle je divná doba. Na jedné straně spousta pozlátek v podobě supermarketového zboží, spoustou časopisů, různých elektronických médií a spoustou dalších možností, až někdy nuda, a na straně druhé se leccos rozpadá,když už člověk zestárne, tak aby se bál, aby neonemocněl a něco nepotřeboval.
Na školách prý šikana, zedníky budeme brát asi z Ukrajiny, protože se tím nechce nikdo učit a všichni mají tak dobré známky, že mohou jít na cokoliv. A včera mě dostal článek ....
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/497524-potrebujeme-260-000-imigrantu-rocne-hlasi-nemci.html
To je vlastně přiznání se k tomu, co mnozí tušili, že nám média nedávno cíleně lhala. Stačí si i přečíst komentáře.
Evangelický kostel je jedním z míst, kde se schází v neděli zvoníci ke zvonění a je i součástí Dne zvoníků, kde se odbíjí v časech mezi celými hodinami, tedy v půl.
Chrám sv. Petra a Pavla je málokdy takto silně zahalen do mlhy. Zašel jsem až do Podhradí k bývalému viničnímu lisu a musel jsem to vzdát, protože nebylo vidět ani na dům Dr.Pasovských v cestě na zámeckou vyhlídku.
Abych pořídil záběr na celou věž, tak jsem musel až k ní.
A když ne zvířátka, tak aspoň v článku děvčátka :-). Tyto kočky jsou ze Středoslovenského kraje od Brezna. To mě napadá ta píseň o tom, jak najkrajšie dievčatá sů na Horehroní :-)
No nic. Brezno je nedaleko krajské Banské Bystrice v Nízkých Tatrách v překrásné krajině poblíž Slovenského ráje. Osobně jsem byl kdysi trochu severněji, a pak i východněji, ale viděl jsem od rodičů knížku Slovenský ráj a je to nádhera.
Držíte se řetězů, opatrně kráčíte po železných žebřících a občas téměř kráčíte vodou, která se tu valí mezi skalami. To jsme ještě byli jeden stát. Dnes koukám od 10 hodin na Toulavou kameru a divím se, jaký máme krásný oltář a vůbec celý interiér v Libiši v kostele. To by byl DED. Ne jenom Záboří, Vrbno,Vlíněves apod.
Pak šel Objektiv a uváděn byl slovenskou moderátorkou. Říkám, jak je ta slovenština pěkný jazyk a dozvídám se, že na to prý dnes někdo arogantně nadává, že mu to vadí. Jako sorry, ale taková hovada bych vzal jen kousek za hranice do Polska. Tam není žádný wellness, primetime, být in, tie ... myslím ty názvy společenských obleků, jak nám je včera pan bývalý poradce prezidenta Havla Špaček představil a kde slovo tie nepředstavovalo kravatu, ale motýlka.
Až někdy přemýšlím, zda jsem ještě doma v Čechách a to mi zní cizí druhy jazyků libozvučně a rád znám z každého aspoň několik slůvek :-). Poláci se hrdě drží svého jazyka, považují se za velký stát, ale nás mají dnes celkem rádi.
Jedno z děvčat tedy bydlí prý delší dobu v Praze, druhé přijelo na návštěvu, a protože slyšela o krásném počasí, tak jela na Mělník kvůli výhledu, hlavně na soutok. Nevím, zda vydržela, protože říkala, že půjdou někam na kafe a snad se do dvou hodin mlha zvedne. Ale, která restaurace měla dnes dopoledne v 10 hodin otevřeno, to nevím. Však jsem je také naposled viděl postávat na náměstí před Šatlavou a rozhlížet se. Jaké asi budou mít vzpomínky na Mělník, a jak nás budou prezentovat ?
Hezký vstup do dalšího pracovního týdne. Zase budeme jaru blíže :-) !
Žádné komentáře:
Okomentovat