Knížka Mělník na starých pohlednicích I. se povedla. Panorama před 35 lety a dnes. Železniční dárek.

Pozor, na konci článku je aktualizace !!

Je krásné, když může člověk  něco pochválit a ta situace je zkrátka tu. Knize Mělník na starých pohlednicích I. jsem zde dělal opravdu slušnou propagaci, když jsem jí věnoval již jen před slavnostní vernisáží v listopadu celé tři články. Jak jsem se již zmínil při vernisáži, tak jsem do ní mohl prvně nahlédnout až včera večer :-) a musím se přiznat, že jsem ji už polovinu nejen prohlédl, ale rovnou i přečetl.

Ano, slyšíte správně. Autoři knížky se neomezili jen na publikování vlastních pohledů , ale Martin Klihavec ( kronikář města), si s knížkou zcela oprávněně pohrál. Na plno se projevil jeho zájem o historii a kde bylo třeba, tak si vypomohl i další literaturou od již zkušených historiků, kteří o městě již různé publikace napsali. Čtenář se tak díky takovému přístupu dozvídá  o Mělníku u jednotlivých pohlednic nejen zajímavé informace ohledně vlastní pohlednice, ale i mnohé z historie. A pokud, se náhodou nedočtete, kdy přesně zmizelo podloubí z druhé strany náměstí Míru, nebo kdy vůbec vzniklo podloubí na Mělníku, tak vůbec nezoufejte, protože to se myslím píše zase v knížce Mgr. Renaty Špačkové s názvem Mělnická zastavení I., která se dá také jistě ještě tuším v info centru a v muzeu sehnat.

Co je opravdu na knize krásné, je fakt, že skutečně nejde o žádné malé obrázky, ale byť jsem to neměřil, tak velikost obrázků se minimálně blíží skutečné velikosti pohlednic. Dále je kniha pěkně sestavena po určitých lokalitách a v časové posloupnosti jednotlivých pohlednic z daného místa.

Jedna věc mně tedy nepatrně radost neudělala, ale rád ji Martinovi prominu :-). V části, která je věnována náměstí Míru a zastřešené studni, je zmínka, že speciálně barevný obrázek studny najdete na obalu. To je sice pravda, ale ten je trochu jako-by nedoostřený. Další obrázky zastřešené studny najdete  například ještě na informačním panelu  ve vstupu do radničního dvora, a pokud se vám tam nechce, tak je najdete i zde na ...http://mujmelnik.webzdarma.cz/Studna.html

Závěrem lze tedy již v tuto chvíli říci, že se to dle mého mínění jednoznačně povedlo a je krásné, že se nám zcela po zásluze na Mělníku rodí takové krásné knihy o našem městě. Vždyť celá řada měst měla své kvalitní knihy již v 80. letech 20. století. Nutno je však připomenout, že za každou činností je třeba hledat minimálně jednoho člověka, který má určité podmínky i chuť, a to není vždy snadné.

Nedávno jste měli možnost  spatřit zde na Soutoku dva obrázky Mělníka z roku 1981 a lze říci, že jde také již o obrázky historické. Vždyť 36 let v životě člověka  není málo. Zrovna včera jsem zavítal do stejných míst a napadlo mě, že bych to mohl vyfotit dnes.( až na to počasí) Vy tak můžete porovnat obě panoramata níže a sami vidíte, jak se ten Mělník za tu dobu změnil. Přibyly panelové domy, na pole se dostala nová zástavba, a také prostor sila, se rozrostl.

To je tedy dnes vše, a pokud jste fandové do železnice, tak jen připomínám, že na webu ,, z okna vlaku" ( odkaz jsem zde již publikoval), se můžete již svézt po naši trati 072 a částečně 231, jak bylo v časopisu slibováno. Zřejmě vánoční dárek. Jdu na to :-)).

Aktualizace 25.12. ve 22.40:

Dočteno až do konce. Skutečně jde o nádherné dílo. Pokud vezmu v potaz ,že člověk prvotně přijímá a obdivuje obraz, (efekty vizuální,) a pak teprve slovo, tak je vlastně knížka tou nejlepší  učebnicí k tomu, aby si občan města a okolí našel cestu k určitému pocitu sounáležitosti s dějinami tohoto města. Autorům patří obrovský dík a ačkoliv jsem od roku asi 2000 už navštívil řadu výstav a viděl mnoho pohledů i fotografií také elektronicky, tak jsem opravdu objevil fotografie, které potvrzují slova autorů, že tu čtenář najde i pohlednice pro něj dosud neznámé. Upozorňuji čtenáře, že v knize nejsou jen fotografie z přelomu 19. a 20. století, jak jsme zvyklí vídat na výstavách, ale setkáte se v ní i se snímky z 2. světové války.

Když Martin Klihavec na vernisáži prozradil, že první díl bude o nejužším centru, tak jsem se domníval, že zřejmě zůstaneme nanejvýše v prostoru, který ohraničují středověké hradby a cokoliv navíc bude spíše bonus. Radostnou zprávou tedy je, že už tento první díl zabírá území nesrovnatelně větší.

Závěrem bych si snad jen dovolil poznamenat, že tato převážně obrázková kniha, by neměla ve vaší knihovně chybět zrovna tak, jako loňská kniha Na Mělníku ( současné fotografie). Jenže to nelze takto zcela vyslovit, protože i dříve bylo o našem městě vydáno spousta vynikajících publikací, kde také nechybí historické záběry, ale jsou orientovány zase více do hloubky historických znalostí, nebo nemohu opomenout doslova osobní zážitky z pera loni zesnulého Františka Purše. A to jsem zůstal v tomto článku jen u současných historiků.