Čerstvý bobří ohryz v břehových porostech u Vltavy nedaleko Vrbna, 15. 12. 2016.
Foto: Libor Praus
Aktualizace 21.12. 2016 v 10.30:
Málem bych zapomněl na jeden velmi zajímavý článek na iSoutoku o tom, jak by se mělo utvářet postupně Karlovo náměstí. Zde je tedy odkaz a ten snad ještě zapracuji do příštího článku, protože jde o téma, které jistě zajímá velmi mnoho zde žijících lidí. K téma se můžete samozřejmě na webu iSoutoku vyjádřit v diskusi.
https://www.isoutok.cz/
A nyní již článek o bobrech a speciálních rozhlasových stanicích:
Milí čtenáři, je to již mnoho let, co jsem se v souvislosti s přítomností nutrií v parčíku u autobusového stanoviště snažil dozvědět také něco o bobru evropském, což je tvor, který se nutrii podobá, ale je větší. https://cs.wikipedia.org/wiki/Bobr_evropsk%C3%BD Tehdy jsem se někde dočetl, že ho lze u nás v přírodě spatřit například na některých místech Labe mezi Děčínem a Ústím nad Labem. Uplynula řada let a přišel mi dnes opravdu zajímavý článek, za který jsem velmi rád a tímto zajímavou informaci šířím dále.
Bobři se šíří i na Mělnicko.
V posledních třiceti letech se do naší přírody vrací chráněné druhy živočichů, které byli v průběhu 18. a 19. století vyhubeni. Týká se to například krkavce velkého, který na Mělnicku zahnízdil poprvé po více jak stoleté pauze v roce 1986 a dnes již patří mezi běžné ptačí druhy. Stejně tak dnes již není vzácností pozorovat v okolí soutoku Labe s Vltavou majestátného orla mořského. A v lesích na severu CHKO Kokořínsko – Máchův kraj se po více jak 200 letech opět pravidelně rozmnožují vlci.
Další druh, který se díky zákonné ochraně pomalu šíří zpět, je bobr evropský. Na Mělnicku jsou pobytové stopy bobrů zaznamenávány dosud nepravidelně, přesto lze předpokládat, že se bobři na soutoku Labe s Vltavou v dohledné době usadí nastálo. Čerstvé bobří ohryzy vrb a topolů charakteristického tvaru přesýpacích hodin s patrnými otisky řezáků lze nalézt v současnosti například v břehových porostech u Vltavy nedaleko Vrbna. Stálá populace bobrů se vyskytuje nejblíže na Labi v okolí Roudnice a v minulém roce se bobři objevili po 185 letech i na Vltavě v Praze, kam se rozšířili z povodí Berounky.
Na území České republiky byl bobr vyhuben již v polovině 18. století. Bobři byli loveni pro hustou kožešinu a výměšky kožních žláz u kořene ocasu (tzv. bobrovina – castoreum) používané v lékařství a voňavkářství, ale i pro chutné maso, které se dříve řadilo k masu rybímu a bylo ho tedy možno jíst i v době půstu. Další důvod pronásledování bobrů byla snaha omezit škody, které bobr působil v kulturní krajině (podnorování rybničních hrází, kácení okrasných stromů). V současné době je dle naší legislativy stále zvláště chráněným druhem, nicméně vzhledem k růstu populace a přibývání konfliktních situací vzrůstá intenzita nelegálního lovu a likvidace bobřích sídel. Přesto lze šíření bobrů v našich řekách spíše vítat.
Bobr je významný krajinný architekt a inženýr, který dokáže modifikovat charakter vodního toku, měnit výšku vodní hladiny i spodní vody. Pokud na stanovišti chybí vysoké břehy, dostatečná hloubka a stabilní vodní hladina, která zajišťuje, že je vchod do bobří nory bezpečně pod vodou, budují si bobři hráze a hrady z větví, čímž mění odtokové poměry a přispívají k zadržování vody v krajině. Díky bobřím hrázím vznikají nová jezírka, mokřady a zaplavené bobří louky. Nové prostředí osídlují ohrožené druhy rostlin, obojživelníků a ptáků, což zvyšuje ekologickou hodnotu říční krajiny.
Bobr je největší evropský hlodavec, může vážit až 35 kg. Bobra snadno odlišíme od dalších rozměrnějších vodních hlodavců (ondatra, nutrie) nejen podle mnohem větší velikosti, ale také podle širokého placatého neosrstěného šupinatého ocasu, který bobrovi slouží jako veslo a kormidlo při plavání. Bobři ocas využívají také k vydávání varovných signálů – hlasitým úderem o hladinu varují členy rodiny před nebezpečím.
Bobr vede převážně noční život. Živí se výlučně rostlinnou potravou. V létě konzumuje trávy, ale i větve, listy a kůru stromů, nepohrdne ani řepou nebo kukuřicí. V zimě si vystačí s kůrou a větvičkami, ze kterých si tvoří zásoby. Aby se k nim dostal, poráží stromy. Preferuje mladé vrby a topoly, ale dokáže pokácet i urostlé stromy s průměrem kmene až 70 cm. Pod vodou bobr vydrží na jedno nadechnutí až 15 minut, před ponořením uzavírají zvláštní svaly nozdry i ušní otvory.
Bobři mající trvalého partnera, což je u našich savců poměrně neobvyklé. Rodinná kolonie je tvořena rodičovským párem a různě starými mláďaty. Bobři se rozmnožují jednou ročně, samici se po přibližně tři a půl měsíční březosti rodí nejčastěji 3–5 mláďat. Novorození bobříci mají srst, vidí a brzy se naučí plavat. Mláďata s rodiči zůstávají zhruba do tří let, pak kolonii opouštějí a hledají si vlastní teritorium. Bobři jsou relativně dlouhověcí, v přírodě se dožívají průměrně 10-12 let, nejstarší známý bobr v přírodě dosáhl stáří 20 let a v zajetí se dožil dokonce 50 let.
Libor Praus, Regionální muzeum Mělník
Kontakt:
Mgr. Libor Praus, Ph.D. (zoolog muzea): praus@muzeum-melnik.cz
tel.: 315 630 926, 605 522 692
Kristýna Frelichová, DiS.
PR a propagace
frelichova@muzeum-melnik.cz, tel. 728 620 651
Regionální muzeum Mělník, příspěvková organizace
nám. Míru 54, 27601 Mělník
Otevírací doba: celoročně – denně kromě pondělí 9:00 – 12:00 a 12:30 – 17:00 hodin
http://www.muzeum-melnik.cz/
Máte rádi například hudbu skupin ABBA, Queen, nebo Boney M ?
Pokud si jednou pořídíte internetové rádio, tak máte delší dobu co zkoumat :-). Však si možná pamatujete na články, kde jsem vychvaloval tu fantastickou možnost poslouchat etnickou hudbu prakticky z celého světa. Měli jsme tu tehdy dokonce miniseriál, kde jste mohli nalézt dokonce přímo odkazy na kvalitní skladby tohoto žánru z různých končin světa.
Později jsem se zabýval zahraničními stanicemi, které vysílají v našem jazyku pro tamní menšiny, a které najdete hlavně na Balkáně, ale i v Austrálii. Odtud jsem přeskočil zpět do Evropy, abych hledal stanice vysílající především kvalitní a neoposlouchanou oldies hudbu, ale o tom jsem tu ještě nepsal. Co to prosím vlastně je ? Tak například zrovna v listopadu jsem slyšel skladbu Barclay James Harvest- Hymn, kterou jsem naposled slyšel v rádiu Luxembourg v roce 1980. To je nostalgie. Kdyby to člověk nikdy neslyšel, tak dobrá, ale právě proto, že to i po 36 letech poznáte, tak to je bomba.
A nakonec jsem si zatím nechal takový výzkum stanic, které se věnují určitému interpretu. Například polská stanice RMF Queen hraje stále jen hudbu skupiny Queen, či jejích členů, kdy uslyšíte i skladby, které zaručeně slyšíte prvně a občas tu hraje jejich hudbu pro zpestření i orchestr. Pro milovníky skupiny ABBA je tu vynikající argentinská stanice s názvem Cien Radios ABBA, která prokládá ABBU třeba ještě skupinou Bee Gees, nebo ELO a můžete zaslechnout i singly, které nejsou na LP diskografii. Poslední stanice je 101.ru Boney M a zde zní samozřejmě hudby zase této kapely. Zavadit můžete ještě o stanice, které hrají například Deep Purple, Pink Floyd, nebo Depeche Mode, ale to už je hudba, která se i hodně hraje třeba na našem Beatu, Rock rádiu apod. Více jsem toho zatím nevyzkoumal :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat