středa 13. července 2016

Na výlet k Bismarckově rozhledně v Aši, pak vlakem přes železnou oponu do Hofu a nakonec do Marktredwitz v české Horní Falci.


První ranní vlak vypravený přímo z Mělníka ve 4.50 směrem do Ústí nad Labem odjížděl v pracovní den jenom se mnou. Teprve od Štětí v něm začal život.

Byli jste někdy v nejzápadnějším koutu naší vlasti ve městě Aši ? Já se tam dostal prvně a naposled skoro omylem v roce 1985. Tančili jsme s kamarádem v Bohemce v Ústí, nechtělo se nám domů, ani čekat tři a půl hodiny na první ranní vlak do Mělníka, tak jsme využili jakési spoje v jednu hodinu do Chomutova, kdy jsme se trochu prochrupli a potažmo přestoupili v polospánku na vlak do Chebu vstříc novým dobrodružstvím. Jenže, to ještě Luděk Munzar nepropagoval rozhledny v televizním seriálu ( Rozhledny 1998) a člověk měl trochu jiné zájmy :-).


Bismarckova rozhledna Háj u Aše.

A tak i pod vlivem zajímavé historie Ašska, které si drželo jakousi samosprávu snad ještě v roce 1850, pod vlivem krásné kamenné rozhledny a pod vlivem návštěvy dalšího výběžku republiky ( Šluknovsko, Frýdlantsko..) došlo k rozhodnutí v rámci Jízdenky na léto zavítat i konečně zase sem.

Vlak z Mělníka vyjížděl už ve 4.50, ale vždy se vstává lépe ve 4 hodiny ráno, když jedete na výlet, než když jedete do práce :-). Přesedáte v Ústí nad Labem- západ, kam přijedete v 5.51 a pokračujete v 6.01. vlakem od Děčína směrem na Most, Chomutov a Kadaň. Přesednout můžete třeba v Chomutově ( můžete až v Kadani), kam dojedete v 7.18 a rychlík Větruše vás s odjezdem v 7.48 ( skoro 30 minut času) v 9.29 doveze do Chebu. Rychlík Větruše staví mimochodem také jinak v Kralupech nad Vltavou, a pak až v Roudnici nad Labem, což nám tady v Mělníku moc platné není. Vraťme se tedy do Chebu, kde už na vás čeká mezinárodní vlak Marktredwitz- Cheb-Aš-Hof, ( 9.37) kterým jedete do Aše na hlavní nádraží ( 10.07). Každá spoj má tady přípoj motoráčkem, který vás za 4 minuty doveze do stanice Aš- město. Přes info centrum v Aši, to jsou na rozhlednu cca 2 km. Po čase stráveném v infocentru i trošce bloudění jsem někdy na poledne konečně dorazil k rozhledně.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bismarckova_rozhledna_(H%C3%A1j)


Větrné elektrárny.

Výhled je tu nádherný, jen na Krušné hory trochu vadí vzrostlé stromy, ale jde to. Možná vás překvapí množství větrných elektráren z nichž valná část už patří sousedům, ale ne všechny. Kromě veselého setkání s dalším majitelem Jízdenky na léto z Jindřichova Hradce jsem zde v rámci svého určitého hobby provedl i kontrolu ( bandscan) pásma VKV a DAB+ , což mě vše zdrželo, ale  ještě jsem stihl navštívit okolí místního regionálního muzea, kde najdete množství náhrobků i smírčích křížů z okolí.


Deska u vchodu do rozhledny.


Smírčí kříže a náhaobky.


Znak města Aše.

Po letmé prohlídce areálu muzea jsem již zrychleně pokračoval na nádraží, odkud právě odjížděla přípoj na hlavní ašské nádraží ( 13.40). Tady už jsem v klidu koupil za 200 Kč jízdenku Egro-net, která opravňuje i k cestování po přilehlé oblasti Německa, což je zpravidla 50 km, ale i někde více za hranice. Vlak do Hofu měl menší zpoždění a odjížděl ve 14.15.


Od Aše se krajinka k Selbu svažuje.

Kolej tady utíká celou dobu pěkně s kopce a já si vzpomněl na Jaroslava Huťku a jeho seriál Příběhy železné opony. Ano, to je přesně ta kolej, kudy kdysi uteklo díky vlaku několik cestujících za železnou oponu, a která se v roce 1989 stala opět slavnou díky obrovské migraci v rámci pádu opony.Krajina je tu všude krásná. Samá políčka, lesy, kopce i říčky, větrné elektrárny, rozhledny, vysílací věže. Jedete také kolem porcelánky v Selbu.


Mezinárodní vlak ( linka 148 v řádu ČD).  Dříve ( donedávna) vnitrostátní linka Cheb- Františkovy Lázně- Aš- Hranice v Čechách. Dnes jede z Aše hlavního nádraží přes Aš město do Hranic jedna spoj denně v obou směrech a ještě odpoledne. To jsou místa, kde se nachází nejzápadnější bod republiky i hranice Saska, Bavorska a Čech.

V Hofu jsem si náš mezinárodní pěkně vyzdobený vlak vyfotil. Město má asi 45 tisíc obyvatel, nějaké památky, ale především jde o tržní město. Samé obchody a obchody, stánky, jinak snad až nic tak zvláštního v tomto bavorském městě nehledejte. Měl jsem na Hof jen něco málo přes hodinku, což bylo akorát na to, abych koupil pohledy a prošel si hlavní pěší třídu. Jen škoda, že jsem nevěděl, že kdybych šel jen o asi 50 metrů dále, tak jsem spatřil onu slavnou krásnou radnici, na kterou jsou místní tolik pyšní.


Hof.


Hof pěší zona.


Můj vlak do Bad Rodach. Asi osmá zastávka je Marktredwitz.

Legrační situace nastala v 15.55, když jsem chtěl jet do městečka Marktredwitz, ale po Německu. Kdybych jel přes Čechy ( Aš,Cheb), tak si velmi zajedu. Ve stanici svítilo spoustu nápisů, jako Bad Rodach, Dresden, Nurnberg atd. Co teď ? V Německu má naštěstí každý vlak své pevné stanoviště a všude najdete tabuli odjezdů a příjezdů. Když zachováte klid a podíváte se na první vlak, který jede v 16.00 do Bad Rodach, tak se ve sloupečku dočtete i zastávky přes které jede. Ano, to byl můj vlak. Mimochodem, v každém vlaku jsou na chodbách přihrádky s jízdními řády i dalšími propagačními materiály, jak jsem již kdysi psal. Když jsem si vzal sešitek s jízdním řádem do Bad Rodach, tak jsem se nestačil divit, kde toto nenápadné zašité městečko až je. Rozhodně by ho člověk nepovažoval na první pohled za cílovou stanici nějakého spoje určité linky.


Cyklovlak. Zastávky tu připomínaly naši dnešní ,, Mšenku". Z Röslau to je jen 14 km k prameni Ohře.



Podobné je to i u nás, jen nám chybí právě ty pevné stanoviště vlaků. Pravidelní cestovatelé však u nás již vědí, z jakých nástupišť to obyčejně kam jezdí.



V Marktredwitz jsem byl v 16.25 a čas jsem měl do 18 hodin. Horní Falc nám patřila ( 1353-1373) za krále Karla IV. celých 20 let, než ji vyměnil za Braniborsko.


Ředkvice, jak se správně česky nazývá je malebným útulným městečkem, přes které v dávné historii ČSAD jezdily dvě dálkové  linky. Praha- Frankfurt nad Mohanem a Praha-Hamburg ( historické řády).


Aniž bych to čekal, tak příjemným zpestřením byla tato zajímavá taxi-služba ...


... i roztomilý dětský koutek se zvířátky.


V 18 hodin pak jel přímý vlak bez zastávek do Chebu ( příjezd 18.20), a tam ze stejného nástupiště, kam jsme přijeli odjížděl asi v 18.35 vlak přes Plzeň do Prahy. Příjezd do Prahy ve 21.40. Vzhledem k tomu, že má člověk na jízdenku předplacené cestování po železnici ( na 14 dní), tak jsem počkal na vlak Praha Vršovice- Mělník s odjezdem ve 22.48 z Prahy ( 6. nástupiště sever) a příjezdem do Mělníka ve 23.50.


Velká přestavba nádraží v Plzni.



Pohled na Aš z vrchu Háj. V pozadí pohoří Smrčiny.

Článek byl aktualizován 14.7. v 9.56 a obohacen o spousta dalších informací, které z nedostatku času postrádal. Ovšem, to čtenáři Soutoku vědí, že zábavu lze dělat, když je na ni čas, někdy i po částech, a proto někdy ty dodatečné úpravy některých článků.

Žádné komentáře:

Okomentovat