neděle 8. února 2015

Lokálka se sice zachrání, ale jak velké vítězství to vlastně bude ?


Plánek nádražíčka v Kanině před demontáží.

Od 2. února 2015 čeká Soutok prakticky denně na jakoukoliv novou zprávu o lokálce a samozřejmě sleduje průběžně i stránku SŽDC se zadáváním zakázek. Poslední zprávy ze středy nijak příjemné nebyly. Prý to všechno nějak vázne na projektové dokumentaci, která není včas hotová a snad má být dodávána průběžně. Pak snad někdy bude časem vypsána zakázka na zhotovení prací. Uznejte, že takovéto zprávy tedy vůbec nejdou pořádně ani vydat, nemají hodnotu  konkretní časové výpovědi, jsou značně nejasné a přináší spíše skepsi a rozladění. A to vše v době, kdy je člověk navíc obzvlášť vystaven zvýšeným pracovním nárokům.

Nyní se tedy zdá, díky Mělnickému deníku a výpovědi pana Schweigstilla, který byl dle zprávy schůzce na Kraji přítomen, že je snad zase ve věci jasněji, byť nepatrně. Z článku
 http://melnicky.denik.cz/zpravy_region/msenska-lokalka-se-rozjede-asi-az-za-rok-20150206.html
tak nějak vyplývá, že ono to bude takové podivné vítězství nás nadšenců, petičníků a zastánců lokálky.

Článek opatrně vykládá, že se bude po lokálce opět jezdit padesátkou, čímž se vrátí ta původní provozuschopnost, a že budou dokonce lepší přejezdy na lokálce, což asi očekával každý, ale opatrně přiznává, že to s těmi nápady na provoz nákladních vlaků nebude tak horké, a že je nejspíš hodně blízko konečnému výsledku pan Inženýr Jáchymstál, který v jednom příspěvku v článcích o lokálce z prosince loňského roku tvrdil, že opravdová nádražíčka budou akorát ve Lhotce, Mšeně,Skalsku a Katusicích, přičemž zbytek protne jediná kolej.

Já tomu říkám lidově model tramvajové linky číslo 11, která pendluje mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Tam je v cestě také jen jedna možnost vyhnutí proti sobě jedoucích souprav ve Vratislavicích nad Nisou. Jenže, tam jde o tramvaje a nikdy tam žádný náklad ani spěšňák nepojede. Vlak ostatně jezdí souběžně jen o kus dále na trati z Liberce do Harrachova.

Když se však podíváme na časové vzdálenosti mezi řídícími stanicemi, tak v rámci osobní přepravy, se to nemusí jevit tak katastrofálně. Vždyť motoráček je ve Lhotce za pouhých 15 minut jízdy, ve Mšeně za 35 minut a při zachování řídících stanic ve Skalsku a Katusicích, těch zbylých 45 minut jízdy ze Mšena do Mladé Boleslavi nemusí vypadat na první pohled katastrofálně. Zde si však musím chtě nechtě vzpomenout na jeden dávný zážitek.

Ačkoliv máme na Mělníku dnes jen sněhový poprašek, tak právě na zmíněném severu jsou místa, kde pluh protáhne okresní silnice tak, že na zastávkách koukají jen vrcholky česáďáckých berlí a sjízdný je jenom jeden pruh nyní zvlášť úzké vozovky. Autobusy jsou tu v tomto období vybaveny vysílačkou, aby o sobě protijedoucí řidiči věděli a dohodli se, kde se budou jeden druhému vyhýbat. Zde na železnici je toto pak omezeno čistě na místa možného vyhnutí, a to nejen při protijízdě, ale případně i při předjetí například spěšným vlakem ze stejného směru.

Je pravdou že ta stará nádražíčka, která tu vznikla a mají více kolejí, měla kdysi svá opodstatnění. Vždyť v Mělnické Vrutici vedla vlečka do továrny na koření , ve Lhotce odbočovala kolej na řepné nádraží do Střednice, nebuželský plac je jako stvořený k nákladním aktivitám, Živonín měl kolej do cihelny, a jak vidíte na obrázku, tak slušné nádražíčko měla i Kanina a jistě ne bezdůvodně. Nevím, co je příčinou toho, že je takový problém tu a tam zachovat jednu, až dvě 200 metrů dlouhé koleje v stávajících zastávkách, když se do toho tedy dává tolik peněz ?( Spíš mi připadá trochu ujeté to veřejné osvětlení, které by si snad mohly nějak zajistit obce, pokud cítí potřebu lepšího světla po ránu a na zimu i večer. Nějak se o tom nepsalo, že by to dosud někomu vadilo.) To, že se dnes vozí všechno po silnicích, které jsou přeplněné a stále rozbité, ještě neznamená, že tomu tak bude vždy. Ano, dnes leckteré ty podniky chybí, nebo jsou v útlumu.

Věřím tomu, že jsou země, kde právě ty podniky, které používají železnice, řeky apod. tak za využití těchto služeb mají určité výhody, protože by je tam jinak nevyužívali a oni je využívají, jak to jen jde. Ale, to nechám odborníkům a ať si sami zodpoví za x let. Vždyť toto jsou přece bláboly jednoho mudrce. Musím stále zůstat u té závěrečné citace : ,, Uvidíme, snad budou všichni spokojení a neomezí to případný rozvoj turistického ruchu, nebo i možné další dopravy, jako jsou již dnes některé spěšné vlaky s různými možnostmi cíle, případně lehčí nákladní dopravu."


Aktualizace 8.2. v 19.30:  Malý bonus pro vás  http://bluetrains.cz/ umožňuje panoramaticky nahlédnout do útrob některých lokomotiv. Časopis ČD pro vás, vás mimo jiné pozve k návštěvě slezské metropole Wroclawi ( víkendová rodinná jízdenka jen za 750 Kč), která patřila 400 let k Českému království ( Vratislav) a bývá nazývána Benátkami severu.

SŠ.

9 komentářů:

  1. Zase jste mě donutil trošku s Vámi polemizovat. :-)
    Zastávky Nebužely, Živonín a Kanina byly tzv. zastávky a nákladiště, nebyly to tedy tzv. dopravny. Takže nikdy nesloužily k řízení sledu vlaků. Dopravnami jsou Lhotka, Mšeno, Skalsko, Katusice.
    Je tedy zbytečné obnovovat v Nebuželích, Živoníně a Kanině manipulační koleje, které vždy sloužily pouze pro nákladní dopravu. Navíc tyto koleje mají malou tzv. užitnou délku (většinou kolem 180m), takže by byly stejně pro dnes obvyklé vlaky nepoužitelné. Mmch, pořízení a montáž jedné výhybky je cenově v řádů statisíců Kč. Co by mohlo pomoci ke zkrácení jízdních dob,to by byla instalace tzv. samovratných výhybek v Žst. Mšeno.
    Osvětlení nástupišť vyžadují dnes platné normy.
    Zvýšení traťové rychlosti by vyžadovalo změnu směrových a sklonových poměrů trati, což v praxi znamená podstatné změny v jejím trasování . Dalším problémem jsou přejezdy, které by ve většině případů musely být vybaveny přejezdovým zabezpečovacím zařízením, vystrojeným podle současně platných norem. A to by znamenalo dalších několik set tisíc, ale spíš milionů Kč na každý takový přejezd.
    V Mělnické Vrutici byla od počátku jen odbočná manipulační kolej s kusou kolejí. Vlečka do Parních automatických mlýnů na papriku a koření, jak se továrna založená v roce 1932 panem Beníčkem (od r.1993 Benkor) nazývala, nikdy podle mých pramenů neexistovala a ani v terénu její existenci nic nenasvědčuje.
    Jan Jáchymstál

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím Vás pane Inženýre a musím se přiznat, že jste již dlouho očekáván :-). Docela jsem byl zvědav, zda budete reagovat hned po vydání článku, nebo, jako většinou až asi třetí den, anebo zda vás to dokonce nechá chladným.

      S tou Mělnickou Vruticí máte naprosto pravdu. Mám tady knížku vydanou u příležitosti 100. výročí ( 1997) tratě Mělník-Mšeno-Dolní Cetno, kde je celá trať tak nějak v kostce popsána a skutečně, se tam píše pouze o manipulační koleji. Řekněme, že jsem to napsal záměrně. Jednak jsem byl zvědav, zda už třeba také konečně přijde někdo jiný, ale spíše to vypadá, že je to leckomu jedno ( až na vás), jak to vypadalo. A hlavně ten článek chtěl upozornit především na ty koleje v těch zastávkách, které nejsou těmi řídícími nádražími, takže to vůbec není podstatné. Ale, když si tu tak povídáme, tak přidám jeden zážitek z oslav 110. výročí této trati ve Mšeně.

      Chtěl jsem po nich novou brožuru, kterou ještě nemám a oni nabízeli tu ke 100. vydání. Když jsem řekl, že tuhle nechci, že už ji 10 let mám, tak se paní prodávající po mně zle podívala, pak na svoji kolegyni a pravila:,, To je hrůza, tyhle šťouralové ! " :-))))

      To, co tu píšete v komentáři, to vám vyvracet nebudu, že to vše stojí peníze. Konečně, mám dnes přece jen pozitivnější zprávy, než byly v Mělnickém deníku, ale nerad bych tu vířil nějaké zbytečné diskuse. Ostatně, čtenář se mohl již několikrát přesvědčit, že se v této akci nedá nějakým způsobem na nic spoléhat. Tady zřejmě neexistují výrazy, jako je dodržování termínů, penalizace atd.

      Vymazat
  2. Také Vás zdravím :-)
    Jen krátce k almanachům k výročím trati ( tratí).
    O trati 076, jakož i o většině jiných jubilujích tratí, toho bylo napsáno víc než dost.
    Ono vydat byť jen několika stránkový materiál, pravdivě zobrazujících historii (a to neplatí jen o historii železnice) a přinášející nové informace není vůbec jednoduché.
    Je zatím spousta hodin strávených ve všemožných archivech, třídění získaných informací a ani vydání díla samotného není zrovna jednoduché.
    Jednoduché je vydat kompilát, lidově řečeno "výcuc" z několika zdrojů, mnohdy pochybné kvality. Takových pojednání je plný internet.
    Dovolím si tedy tvrdit, že méně je někdy více.
    Pokud byste chtěl opravdu vyčerpávající pojednání o trati 076, zkuste sehnat třeba čísla 31 a 32 časopisu Svět železnice (vyšlo v srpnu a listopadu 2009). Tam jsou velmi rozsáhlé články autora Karla Breitera, jednoho z našich předních železničních historiků.
    Jan Jáchymstál

    OdpovědětVymazat
  3. Předně děkuji za rady ohledně časopisu o trati 076. Vidíte, a tady už se začínáme poněkud rozcházet v názorech. Ano, všechno dá práci a zabírá to volný čas. Profíci to mají zaplacené, je to jejich práce a mají na ni relativně klid. Dokonce tam jsou lidé, kteří mají za úkol jenom to, aby článek, který autor sepsal, tak aby byl před vydáním bez pravopisných chyb atd.
    Člověk se může snažit sebevíc vystříhat hrubek v pravopisu, když vámi cloumají emoce, jste v časové tísni, nebo chce pustit k PC někdo jiný a tohle všechno čtenář jakéhokoliv blogu vůbec nevidí a neví. Krom toho jsem také toho názoru, že jazyk je stvořený především k dorozumívání, ale ani já nemám rád hrubky.

    Pokud jde o ten materiál ke trati. Právě, že se domnívám, že reklama je vůbec to nejdůležitější a co může být větší reklamou, než samotné výročí trati s oslavou ? Víte kolik lidí zajímá nějaká akce jen ten den? Doma si pak přečtou brožuru, kterou odloží a už je zajímá něco jiného, dokud si zase při nějaké příležitosti nevzpomenou. Ono to sice chvilkově oslní, když si člověk přečte, kolik je kde pražců, výhybek apod., ale podstatná část lidí má své profese i různé aktivity a úplně, se spokojí, když jenom ví, kde má svůj případný momentální předmět zájmu hledat. Nepotřebuje to znát nazpaměť, ale vědět, kde to najde. A dále je mnohdy pro většinu čtenářů schůdnější populární literatura ( ten výcuc), než odborná. Když se chystáte na dovolenou na Šumavu, tak také spíše dáte přednost takzvané zelené edici, kde převládají turistické cesty a zajímavá místa, než obsáhlé mnohosetstránkové knize, která pojednává skutečně o věcech týkajících se fauny, flory, geomorfologie, proměn klima, historie osídlení, řek a rozvodí, jazykové hranice atd. atd. To si přečtete spíše až o Vánoce, když budete mít volno :-) Prostě, čeho je moc, toho je někdy až příliš a pokud chce člověk nějaké vědomosti, tak stejně musí stále do něčeho nahlížet. Když budu chtít něco pěkného o našem cukrovaru, tak se rád vrátím k těm asi čtyřem článkům zde. Ovšem, jsem ochotný připustit, že pokud bude nějaký den otevřených dveří a bude k dostání brožura za rozumný peníz, tak ji koupím. A je to mnohem pravdpodobnější, než že půjdu sám od sebe do knihy shánět knihu na toto téma. Takže, populární a snad i lehce povrchní literatura smysl má v té věci, že někoho zaujme, a tento čtenář, se pak případně začne pídit po něčem odbornějším. V každém případě vychovává lidi k zájmu, ušlechtilým myšlenkám, a to je v dnešní době ale sakra potřeba. Ti bez zájmů dělají jen neplechu.

    OdpovědětVymazat
  4. Tak jsem koukal na http://www.jrline.sk/arc_2009.htm#null a tam ten časopis ( to číslo je) 32/2009 , cena cca 160 Kč pro zájemce.
    Ještě jedna věc mě tak napadla. Ta odborná literatura je především v knihách a časopisech, tak se trochu divím, že ji hledáte na internetu.

    OdpovědětVymazat
  5. Ale pane Šveci, i na internetu lze najít odborné, velmi fundované články. Chce to jen umět tzv. kriticky pracovat se zdroji, nikoli nekriticky rabovat zdroje pochybné.
    Jan Jáchymstál

    OdpovědětVymazat
  6. To jsem nějak nepochopil. Jen jsem se snažil zjistit, co vlastně hledáte, že ten internet tak často kritizujete. Když mě něco zajímá, tak obyčejně zadám Wikipedii, kde jsou třeba i další odkazy. Někdy člověk objeví takzvanou diplomovou práci, kde se také mnoho dozví. Pak to jsou jedinci, kteří se úzce specializují na jedno jediné téma ( vesmír, staré pohledy, železnice apod.) a zájmové organizace. Samozřejmě, že jiné je to v novinách a magazínech, které mají trochu jinou a obšírnější náplň. Novinář je například odkázán na to, co mu kdo při rozhovoru řekne a ještě záleží, jak to to médium v konečné podobě těm čtenářům podá. Nu nic, tak jsme si tu trochu vyměnili názory a přeji Vám pěkný den.

    PS: Víte, co je docela škoda ? ČD se snaží lidem přiblížit železnici časopisem ČD pro vás, který je zcela zdarma a mnohdy mám pocit, že ho málokdo vůbec z toho stojanu vytáhne. Ta železnice to u nás nemá jednoduché a přitom třeba ta letní jízdenka na léto ( loni premiéra) mi přišla, jako skutečná bomba.

    OdpovědětVymazat
  7. Tak zrovna ČD pro vás je (pro ČD) předražený reklamní plátek nevalné kvality, s mizernou informační hodnotou.
    Za úbytek cestujících si mohou ČD samy svou obchodní politikou. Akční jízdenky ČD jsou zajímavé, to ano. Ale tarifní nabídka ČD je velmi nepřehledná, se spoustou omezujících podmínek, což neznalého cestujícího bohužel spíš odradí. A je to rok od roku horší.
    Co velmi oceňuji, je stále se zlepšující čistota vlaků a úroveň vlakového doprovodu.
    Ale zlepšení nastalo až s nástupem konkurence ( Regio Jet, Leo Expres), jinak to bylo dlouhou dobu vedení ČD jedno. A na některých tratích (odstrašujícím příkladem byl stav a čistota vozidel zrovna na lokálce Mělník - Ml. Boleslav) se nezměnilo téměř nic.
    Jan Jáchymstál

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prakticky se vším ve vašem komentáři souhlasím.
      Sice jsem slyšel názor, že ČD pro vás je prý časopis pro cestující, a proto tedy ten rozhovor s hercem, či zpěvákem, kuchařka, tip na výlet, cestopis od sousedů, elfík pro děti apod. , ale o vlastní železnici je tam minimum, a jak jste správně řekl, tak ten systém různých jízdenek je pro veřejnost nepřehledný a působí dost tristně zpráva, že vám nejvýhodnější jízdenku na konkretní cestu pomůže vybrat prodejce jízdenek. To skutečně lidi nepřitáhne a jen málokdo je ochotný pátrat po výhodném jízdném, jako je víkendová rodinná jízdenka+ (D,PL), Labe-Elbe, Libnet+ apod. na internetu ČD. To se mě spíše zeptá ze známosti někdo na radu, nebo zareaguje na propagační článek na Soutoku, kde dá jasně najevo svůj údiv a někdy i pochybuje

      Propagace naší železnice v oblasti mezinárodní přepravy mi přijde zbytečně až přehnaná, protože je cena stejně nemalá, v eurech a mnohdy vyjde podstatně dráž, než u soukromých autobusových přepravců, nebo cestovek.. A také bych řekl, že řada lidí nemá bohužel čas jezdit vlaky častěji na výlety a tato skupina cestujících je určitým způsobem diskriminována, protože se jí ani moc nevyplatí pořizovat nějakou in-kartu s 25, či 50 ti procenty slevy. Tak vlastně železniční příznivce může raději jet do 100 kilometrů autem a také jede. Jinak jsou vlaky skutečně mnohem čistější, než v minulosti, zmodernizoval se vozový park a některými vlaky je uživatel železnice skutečně nadšený. Ať už jde o ty rychlé a komfortní, které člověka dopraví na druhý konec republiky dříve, než by tam dojel člověk po dálnici autem, nebo ty tiché a komfortní v příměstské dopravě. Přeji hezký víkend a mě čeká zase vymyslet článeček, aby to lidi nepřestalo bavit sem na webb chodit :-))) . A zrovna mám teď takový pěkný časák o posledních objevech ve vesmíru :-).

      Vymazat