pondělí 2. července 2012

Královský okruh Západními Krkonošemi.


Za nejnáročnější výstup na královském krkonošském okruhu lze označit výstup od chaty Dvoračky na horu Kotel, kde asi na dvou kilometrech překonáváte výškový rozdíl 200 metrů. Jak je však vidno, lze tu občas potkat třeba i zdatné cyklistky.

Psát o tom, proč jsou naše nejvyšší hory tak strašně populární, to je ztráta času. A pak... který občan Mělníka nebyl ještě nikdy u pramene u Labe ? :-) Mimochodem, každý, koho zajímá krajina kolem něj, se rád podívá na známé obrázky z jeho města, z míst, která zná a nakonec z míst neznámých.

Krkonošský západní okruh se vyznačuje tím, že budete pořád jen pohodlně stoupat, pak půjdete dlouho po rovině, budete se kochat ničím nerušenými výhledy a nakonec sestoupíte zpět do údolí. Pokud ho chcete opravdu celý absolvovat, tak se doporučuje vyrazit na cestu nejpozději do 10 hodin dopoledne. 

Vyrazíme z centra Harrachova ( možné samozřejmě třeba i z Rokytnice nad Jizerou) po asfaltové silničce do části městečka, které se říká Rýžoviště. Tady se rozloučíme za restaurací Zátiší s posledními domky a dál nás čeká nekonečná lesní partie po asfaltu v délce 4 km, která nás z harrachovské nadmořské výšky kolem 700 metrů dopraví do jednoho kilometru. Cestou můžeme obdivovat Ryžský potok, samé mechorosty a přesličky, jak ve filmu Cesta do pravěku. Za necelou hodinku vystoupáme do enklávy Ručičky, kde nás bude ovívat příjemný větřík a je tu bufet s lavičkami a výhledem zejména na Rokytnici nad Jizerou. Po krátkém občerstvení pokračujeme snad k nejnavštěvovanější chatě v ČR, kde řada návštěvníků obrací. Než k ní dojdeme, tak si ovšem užívejme výhledů na republiku, která nám nyní leží u nohou. I za teplého počasí a nepříliš dobré viditelnosti jistě poznáme v dáli na obzoru Trosky,Bezděz,Kozákov či Ještěd. Silnice tu prochází napříč lyžařskými svahy a po svahu Plešivce a Lysé Hory nás dovede k chatě Dvoračky ( 7 km z Harrachova). Dnes již není chata určena, jako restaurační zařízení. Tuto funkci převzala nově postavená bouda v sousedství Štumpovka, která je větší.


Interier chaty Štumpovka. Pohled k baru.


Cestička na Kotel. Vlevo Dvoračky, vpravo Štumpovka.


Výstup od Dvoraček vzhůru na úpatí hory Kotel je prověrkou dobrého stálého zdraví. Tady navíc oceníte něco, co se vám na našem území stane jen málokde. Hranice lesa tu totiž postupně končí, vyskytuje se zde kleč a ohlašuje se alpínské nadmořské pásmo. Svahy zdobí obranné řopíky, které jsou tichými svědky určitých národních dějin.

Z Pančavské louky lze spatřit v dáli naši nejvyšší horu Sněžku (1602 m.n.m.)

A tady už stojíme opravdu na střeše republiky. Cesty zde jsou velmi pohodlné, téměř po rovince, nabízejí zajímavé výhledy, a kromě dalších turistů tu jinou civilizaci nepotkáte, pokud si ovšem nezačnete hrát s mobilem či rádiem.


Tak to je on, pramen Labe. Dvacetšest znaků měst v obou státech, jejichž blízkostí či centry řeka protéká. Samozřejmě, že ten náš si vždy nezapomeneme pořádně prohlédnout.


Pramen Labe je v nadmořské výšce 1387 metrů a pouhých 500 metrů za ním již probíhá hranice lemovaná Cestou česko-polského přátelství.


V popředí kopce na nichž leží hrad Chojnik, za nimi Jelení Hora, v dáli roviny a drobné kopečky Polska.

Pokud vyrazíte skutečně do 10 hodin dopoledne a zdržíte se chvilku na Ručičkách a hodinku na Štumpovce, pak vězte, že asi ve 14.30 přijdete na místo již mnohokrát zmíněného rozhledu na rovinaté Polsko.


Vysilač Wavel , Sněžné Jámy. Někdy se odtud podaří naladit polské rádio na VKV i u nás.


Tady jsou ona tři ledovcová jezírka hluboko dole pod vysilačem. Poblíž vedou polské turistické cesty.


Chata Szrenica ( 1361 m.n.m.) se před vámi vynoří především v okamžiku, kdy se chystáte kolem Vosecké boudy sestoupit zpět do údolí. Je to zvláštní bod. Za velmi dobré viditelnosti ji lze spatřit už z Bezdězu, Vrátenské rozhledny, či snad i od hostínské vodárny. Krásný pohled na ni je z Kotle i z Polska.


Mumlavský vodopád je považován za jednu z nejkrásnějších atrakcí Krkonoš, jen kousek za Harrachovem, zvlášť když je hodně vody. Jak však vidíte, tak pokud si dáte pěší jednodenní okruh Západními Krkonošemi, tak dorazíte v čase, kdy je již Slunko velmi nízko a lidé se chystají dle svých zvyků zaujmout místa na chatách, u táborových ohňů, či v restauracích a bufetech se zlatavým mokem.


A tímto krásným romantickým obrázkem z oblasti botaniky se rozloučíme. To proto, abychom si uvědomili, že obdivovat nemusíme jen dálkové výhledy, či skály a vodopády, ale i docela drobné věci.
Takovou dopravní zajímavostí na konec je, že když třeba vyrazíte v sobotu ráno v 7.30 vlakem z Mělníka do Všetat, tak po dvojím přesednutí ( Všetaty,Tanvald) jste tuším v 10.30 v Harrachově. Zpět pak jede v 16.58 z Harrachova a doma jste ve 20.15. Takové využití si ovšem musí každý posoudit sám.

Pro rádio Soutok Standa Švec.

1 komentář:

  1. Není redaktorka, jako redaktorka. Tak na samostatný článek to není, ale je to ukázka toho, co může lidský přístup způsobit. Nedávno nebylo rádio Soutok daleko od okamžiku, abych vám přivezl nějaké aktuální obrázky z Karlových Varů, včetně obrázků italského světoběžníka s jeho polárním čtyřnohým společníkem, který už od února brázdí krajinu Čech. Na můj e-mail z Karlových Varů reakce nepřišla, ale tuto neděli z Plzně ano. Bohužel o několik hodin pozdě, než bylo třeba, ale ochoty paní redaktorky si velmi vážím. Šlo o ubytovací zařízení, kde byl světoběžník ubytován. Včera vyrazil dobrodruh směrem na ještě vzdálenější České Budějovice a opět nikdo neví, co ho kdy napadne a kde se kdy objeví.

    OdpovědětVymazat