čtvrtek 5. července 2012

Jan Hus dnes.


Socha Jana Husa ve Lhotce.


Na 6. červenec jsem se už jako kluk moc těšil. Česká Televize tímto dnem začínala dávat první díl válečné Husitské trilogie Jan Hus ( režie Otakar Vávra), kde vynikající Zdeněk Štěpánek v hlavní roli, se nemalou měrou podílel na tom, že velkofilm z padesátých let předstihl leckterý americký současný film. Tedy, nejlepší byl pro nás kluky až třetí díl, kde poražení křižáci od vrchu na Vítkově ( dnes tam stojí obrovská socha Jana Žižky na koni) tonuli na útěku ve vodách řeky Vltavy a král Zikmund to komentoval slovy: ,, Taková sedlácká cháska a ženou vás, jak podsvinčata na porážku. Jaká to hanba před veškerým křesťanstvem !! "

Po roce 1989 se trilogie dostala pravděpodobně na seznam politicky nevhodných filmů. To divák viděl, že se ztratila z obrazovky. Najednou se objevily hlasy, které říkaly, že film byl poplatný bývalému režimu a ve chvílích, kdy jsme se nějakým způsobem integrovali do Evropské Unie, tak se to zkrátka nehodilo. Jan Hus to měl ještě jakž takž dobré, ale Jan Žižka už nebyl ten velký hrdina českého národa, ale spíš lapka a zloděj. Myslím, že to pro naše malé školáky bylo dost škoda, protože neměli možnost vidět tak skvěle zinscenovanou tehdejší dobu.

Trvalo to mnoho let, než byla trilogie prvně zase vysílána tuším na Premiéře ( dnešní Prima), aby se časem zase vypařila na kazety DVD, nebo snad ještě VHS.
V tomto ohledu si současný režim s tím předchozím rozhodně nezadal a leckdy nezadá, protože člověk, který oba režimy zažil, tak o to více hodnotí situaci bedlivěji, zvlášť když jde třeba o pořad Retro a jemu podobné. Nechci být konkretní, ale jeden politik ( a možná jich je víc) už někdy připomíná svými projevy pomalu Milouše Jakeše z Hrádečku.

Zkrátka, historie by se měla brát, jako historie a ani německé Televize se nebrání odvysílání filmů, ve kterých Adolf Hitler vítězil, nebo už prohrával.

To se v dějinách stává, že obyčejní lidé se občas dostanou do nesnází, stanou se určitými otroky a je jedno, ve které je to době. Každý neutěšený stav vede poté k určité vzpouře, které někdo obvykle zavelí, a takovým bylo i Husitské hnutí. Je jasné, že pak už se boj proti místním pánům musel zákonitě přenést i proti jejich ochráncům v zahraničí, kteří sem přijeli zjednat pořádek. Podle dějin se myšlenky husitství a takzvané spanilé jízdy Husitů rozšířily po celé Střední Evropě, ač hlavní dějství probíhalo samozřejmě zde a nakonec vše utichlo ve víru dějin.

Jan Hus měl svůj názor na dění v církvi, kterou často kritizoval ( prodej odpustků, hříšný církevní život) a ani nějak neměl defakto možnost odvolat své učení, jak byl vyzýván k záchraně života. Taková zpráva, ve které by se mistr od svého učení odvrátil, by ničemu neprospěla, protože by mu život pravděpodobně nezachránila a nepřinesla by nic dobrého těm, kterým bylo jejich slyšení určeno. A tak se nám zachovala dodnes například známá věta o tom, že pravda a láska vítězí, a že máme bránit pravdu, chránit pravdu a za pravdu i život položit.

Co říci závěrem? Historie je fascinující záležitost a věčnou učebnicí života. Někteří historici se například  zabývají tím, co by bylo bývalo, kdybychom zůstali i po první světové válce v Rakousku-Uhersku, nebo kdyby Velkomoravská říše měla tvrdší velení, a výsledek průzkumu pak nabízejí čtenáři, jako zajímavý populární pohled k zamyšlení. Konečně, nyní jsme se v dějinách prokousali ke společenství EU, které žije svojí historii, která má i dopad na naše  současné životy a jsme tak na začátku nové historické epochy.

Pro rádio Soutok Standa Švec.

3 komentáře:

  1. Co myslíte, promluví dnes hlava církve ČR Dominik Duka také k téma Jan Hus?

    OdpovědětSmazat
  2. Necháme se překvapit . Udělalo by mi to radost .
    jkas.

    OdpovědětSmazat
  3. Tak jest-li jsem to nepřehlédnul, tak osobně dělal mrtvého brouka. To je panečku zase aféra toto vyrovnávání se s církví. Jinak mimochodem někde bylo správně připomenuto, že papež Jan Pavel II. , se kdysi jménem Římskokatolické círve k osobě Jana Husa omluvil.

    OdpovědětSmazat