České zeměpisné perličky.

Když se řekne Mělník, tak si samozřejmě představíme svoji domovinu, město na kopečku, město vína, město nad soutokem dvou největších českých řek, město s hezkým výhledem do kraje, město českých královen. Ale, mnozí víme, že v jihozápadním Bulharsku poblíž hranic s Makedonií bychom našli městys stejného jména, kde se též pěstuje vinná réva a nutno říci, že bulharská i moldavská vína mají něco do sebe. Mělník bychom však našli i u nás ve Středočeském kraji, v okrese Kutná Hora a jeho název zní někdy, jako Mělník nad Sázavou. Ostatně, i náš Mělník míval v určitých letech kompletní název Mělník nad Labem, jak jsem se s tím již někde setkal.

V jednom nedávném příspěvku jsme se vypravili do rumunského Banátu, který byl ve své době pohraniční provincií Habsburské říše a osídlen byl hojně německým a českým obyvatelstvem.Naši kolonisté sem dospěli ve třech vlnách ( první osídlování 1823, druhá vlna 1826-1830 a třetí připlula po Dunaji roku 1861) a založili zde šest ryze českých vesnic, kde se snaží i dnes udržet jazyk, zvyky a určitou kulturu české menšiny.V současnosti je Banát také turistickou destinací jedné cestovní kanceláře a objevují se určité pokusy i v podnikatelské sféře, které chtějí zastavit odliv zejména mladého českého obyvatelstva z chudého rumunského, ale ryze českého regionu. Pokud vás tento region z pochopitelných důvodů zaujme a chcete se dozvědět více, tak zjistíte, že Banát, který byl dokonce chvíli samostatnou republikou s jepičím životem, se rozprostírá i na srbském území, kde jsou dvě ryze české vesnice. Jedna se jmenuje Češko Selo a druhá Krušice.

A jak jsem tak pátral v mapě, tak jsem náhle zjistil, že z jihu se vlévá jen nedaleko odtud do Dunaje řeka Morava, podobně, jako ta naše řeka Morava ze severu u Bratislavy. Tady se někdy uvádí ve wikipedii, jako řeka Velká Morava, která protéká nížinou se jménem Morava (srbská Morava). Prý se používá voda z Moravy k závlahám úrodného kraje, ale o její hloubce, či šíři jsem zatím nic nezjistil. Vzniká soutokem dvou hlavních ramen- Západní a Južné Moravy, která protéká fotbalovým pohárovým městem Niš. Pokud půjdeme proti proudu Južné Moravy, tak se dostaneme až na srbsko-makedonskou hranici a v některých turistických mapách objevíme tu nejdelší zdrojnici až v Makedonii. Zajímavé je, že se v jednom cestopisu dokonce uvádí, že zde mají od Bělehradu až do Skopje (Makedonie) lepší silnice než u nás a (s menším provozem.)

Skopje, hlavní město Makedonie( Makedonec Alexandr Veliký byl králem největší říše před Římem, která kolem roku 330 př.n.l. sahala z Balkánu až po Indii) je známá především svým rozhlasovým vysíláním. Denně můžete zejména po setmění, lépe pozdě vnoci poslouchat na střední vlně 810 MHz docela líbivé převážně hudební vysílání s místním folklorem ( Při troše štěstí je pořad věnován jen folklorní hudbě, někdy je tam i hudba jiná prokládaná sportem a zprávami). Tehdy si člověk uvědomí, jak si je folklor Makedonie,Chorvatska,Srbska,Bulharska, Rumunska, Slovenska i Moravy ve svých převážně slovanských kořenech vlastně příbuzný. Podobných stanic je více, jen vědět, kde hledat a mít trochu štěstí.

 Vidíme, že místopisné názvy nám jsou mnohdy víc než povědomé ( řeka Moravice) a jazyk často i srozumitelný. Jen o písmu by se dalo souhrnem říci, že krajina ležící na Balkáně na jih od Dunaje užívá azbuku a na severu od něj vládne latinka, což má na svědomí především bývalá Habsburská monarchie. V rádiu lze zejména ze Zemí Balkánu (Od Řecka a Turecka až po Maďarsko) zaslechnout folklorní hudbu, která může našim uším znít zajímavě až leckdy líbivě. Je to hudebně zase něco jiného, než to, co je běžně kolem nás.


Pro rádio Soutok Standa Švec.