Milí čtenáři, dnes se vrátím k seriálu Střípky z dění na Mělníku, který je takovou kopií několika článků z mého prvního webu ( 2007 - 2011), který je dostupný již jen v některých prohlížečích a odolává ztrátě dat a svému konci jen proto, že mám jednou ročně možnost na výzvu web ještě nějakým způsobem zachránit. Už bych ani nevěděl, jak jej dále technicky tvořit. Důvod, proč k tomu dnes sahám je hlavně zdravotní a někoho může snad zajímat, jak to na Mělnickém vinobraní v roce 2007 vypadalo. V každém případě jsem byl téměř o generaci mladší, více jsem to prožíval, měl jsem blíže k zvučným umělcům a žil jsem pocitem, že každý obrázek je nutné i nějak jednoduše okomentovat, protože obrázek bez komentáře mi připadal neúplný.
Dnes už to zase bereme poněkud jinak, řada věcí se změnila a nezapomínejte, že i ten text je aktuální k vnímání občana v daném roce. Konečně, objevíte tam dnes zde již neexistující pouťovou atrakci, která stojí na katastru bývalého Hrdinova lisu, což je ten prázdný pozemek vedle vjezdu do areálu bývalého kina, či vedle ulice Na Podhoří. Myslím, že tu v tomto období byla oproti současnosti u nás na vinobraní i větší aktivita v předvádění hudby i prodeje CD - ROM indiánských písní hlavně zPeru a Chile. Také jsem tehdy ještě fotografoval fotoaparátem Olympus, který byl v dané době celkem dobrou volbou.
Vinobraní 2007
Vinobraní se na Mělníku prvně konalo v roce 1911, ale významným se stalo až druhé Vinobraní v roce 1922 díky návštěvě presidenta Masaryka. Od roku 1933 se koná Vinobraní na Mělníku pravidelně. V posledních letech však přibylo míst, kde se tato slavnost koná, a tak už dávno není Mělník televizním soustem pro hlavní zpravodajskou relaci. Každé Vinobraní zde však vyvolává u místních občanů jakousi nostalgii, vzpomínky i srovnávání s lety předešlými, a jakési ohlédnutí za touto největší místní akcí nacházíme ovšem i v různých místních listech a novinách. Ano, Vinobraní se neustále mění a vyvíjí. Někteří vzpomenou na časy, kdy prodejní stánky sahaly až někam na konec sídliště Střed, jiní zase na slova obřího muže před maringotkou v ulici Legionářů ( poblíž Aušperku), který vyzýval muže na souboj s velkým hadem a pro děti byla připravená malá opička Rozárka. Bylo také mnohem více kraválu než dnes, na zemi leželo plno opilců i rozbitých lahví od vína a VB ( dnešní policie) odvážela
v policejních Antonech ( speciální vozidla) některé výrostky snad až kamsi za město.
Na podiu na Náměstí Míru ( jiná ani nebyla) se podobně jako dnes vystřídaly hvězdy první velikosti, které znal národ z televize, ale i místní soubory. Dnes je nutno říci, že je ve městě větší pořádek, širší výběr programu ( více scén) a noční decibely jsou tak nízké, že občan skoro ani netuší, že se něco děje. Na svědomí to má jistě i vstupné,či někomu nemusí lahodit další pouťové výdaje, ale v každém případě mám pocit,že nechutné obrázky ( ikdyž občas pobavily) na některé opilce a jejich okolí je minulostí.
Ohňostroj byl v minulosti vystřelován ze starého mostu, trval podstatně déle než dnes a diváci si přišli i na krásný vodopád z mostu do Labe a jiné efekty. Dnes je to věc ekonomiky, ale divák nemusí vůbec smutit, protože, jak vidíte na záběrech, tahle krása stojí za to a krásně na ni odkudkoliv vidíte. Dříve divák jen nerad utíkal od scény s Karlem IV, aby chytil nějaké lepší místo na Vrázově, či zámecké vyhlídce. Býval to nelítostný boj, který připomínal řádění fotbalových fandů v ulicích města.
Večerní atmosféra pouťových stánků je neodmyslitelnou kulisou Vinobraní.
Atrakce Tornado v Tyršově ulici před ZDŠ Jungmannovy sady (U tanku) vyvolala zejména u mužské částipublika minimálně důvod ke krátké zastávce.
A tady máme detail jedné ze dvou vábniček na atrakci. Jaký úspěch dívky atrakci přinesly, to nevím, ale snad mi divák promine kvalitu snímku, protože blíž už to nešlo :-) a baterky pro blesk taky nic moc.
Dům hrůzy má už léta také své pravidelné místo před místní poštou.
Autodrom, to je atrakce, jejíž provoz se jistě vyplatí.
Otáčecí lavice na Karlově náměstí přinesla pobavení i kolemjdoucím.
Tato historická scéna na Palackého náměstí ( Prasečák) nesla název ,, dobývání pevnosti" a divákům přiblížila dobu, kdy naši zemi plenila švédská vojska. Ta mlha na snímku je opravdový kouř ze střelného prachu.
,,Tak co, ještě nemáš dost !"
V ostrém slunci vyšla tato fotka poražených vojáků docela dobře, ne ?
Po perném a hlučném mužném souboji lahodil oku diváka pohled na něžné pohlaví v dobových kostýmech.
Také pletením košíků byl Mělník v minulosti známý.
Zrovna, když jsem došel k hlavní tribuně, rozbalila to tu Laura a její tygři.
¨
Tygři se svým nádobíčkem, osobitou image i pohybem dokonale sekundovali Lauře.
A Laura, jak se očekává od lídra, zase dokonale rozpálila diváky.
Tato atrakce, kdy jezdec krouží na motocyklu po stěně jakéhosi válce je tak strašně stará, že jsem neodolal záběru.
Indiáni, kteří nám představují kulturu zemí Jižní Ameriky již patří poslední desetiletí ke koloritu Vinobraní.
Kromě líbivých melodií můžeme obdivovat i exotické nástroje.
Co asi probíhá hlavou prodavačky ke konci Vinobraní u tohoto zajímavého, leč zrovna neobdivovaného stánku ?
Velice hezké stylové občerstvení ve Svatováclavské ulici. V popředí dívka malující karikatury.
Náměstí Míru dvě hodiny před koncem slavnosti.
Trestání nepoctivých řemeslníků předchází krátká návštěva Karla IV., která má několik výhod. Náměstí není již tak plné jako v sobotu večer, divák si může krále lépe prohlédnout a pro fotoaparáty je to snadnější kořist.
A tady si člověk opět vzpomene na působivá sobotní večerní staročeská slova :
,,Mistr hor viničných osměluji se předstoupiti před Tebe, králi nejmilostivější, a podati k ochutnání dobrého vína mělnického Tvé milosti. Tys, pane povznesl vinice naše, Tys oslavil břehy naše, Tvůj je to dar a my Ti dnes v oběť přinášíme jeho krev. Nuže, pij králi, na zdraví milosti své a na zdar a štěstí všeho lidu svého".
,,Děkuji vám oběma za vaše slova. Zde rád se nechám vítati od lidu svého. Nazýváte mne otcem...."
Po odchodu krále již tradičně probíhá trestání tří nepoctivých řemeslníků koupelí v místní kašně, které však vzhledem k délce historie této slavnosti nemá zase až tak dlouhou historii. Dříve ji předcházela ( v neděli odpoledne) zkrácená sobotní scénka průvodu Karla IV., ovšem bez příjezdu na koních.
Pro detailisty jen dodám, že letos byli v kašně vykoupáni poze dva řemeslníci a třetí byl vložen do klády, což bylo tradiční středověké mučení.
Vinobraní 2007 je za námi, a chce se zvolat ,, Ať žije Vinobraní 2008 !", ale dostalo se mi zpráv, že z důvodu revitalizace, se kterou se můžete seznámit v sekci Podzemí a následným úpravám náměstí, se možná Vinobraní nebude dva až tři roky konat, nebo v nějaké trochu jiné formě. Pro historiky ještě dodám, že Vinobraní už jednou takovou malou změnou prošlo, a to časovou v roce 2002, kdy bylo z důvodu solidarity k zatopeným obcím a čtvrtím omezeno na jeden den a pochopitelně bylo pojato jen kulturně a nikoliv s atrakcemi. Věřme však, že se této slávy dočkáme tak, jak jsme již léta zvyklí.
Žádné komentáře:
Okomentovat