Na úvod musím čtenářům oznámit, že jsem ve včerejším článku zcela překopal fotogalerii. Byl dokončen již poměrně pozdě, mnoho fotografií bylo samozřejmě třeba zarovnat a tentokrát poměrně dost, tak jsem to před chvíli ještě rovnal. Něco jsem přidal a u zámku v Moravských Budějovicích je popis. Pojďme na dnešek, ať už tu koncovku neodkládáme.
V pátek jsem tedy bohužel zbytečně až pozdě večer dorazil ze Znojma a v hlavě bylo ještě jedno přání. Bylo to strašné přemáhání, protože jsem věděl, že pondělní ráno už patří práci a sobota byla regenerační. Jenže, kdy jindy jet někam daleko, než zcela pohodlně bez velké dopravní zodpovědnosti v ceně paušální Jízdenky na léto ?
Ani jsem ještě nepočítal, o kolik tisíc korun více bych zaplatil za všechny ty cesty na základním jízdném. A také jsem si byl vědomý, že bych si lenost při vyjímečné příležitosti vyčítal. Vždyť šlo o dálkový výlet zdarma. Můj sen se jmenoval město Jeseník. Však již člověk navštívil Rýmařov, Bruntál, Krnov, Praděd, Karlovu Studánku, pár vodopádů, tak už ten Jeseník opravdu moc chtěl.
Původně jsem měl výlet vymyšlený tak, že bych mohl navštívit tamní krápníkové jeskyně v katastru obce Lipová, které nesou název Jeskyně Na Pomezí. To jsem si však rozmyslel, když jsem viděl nádhernou fotografii Vysokého vodopádu na Studeném potoce. Jistě bylo přítažlivé oboje, ale to jsou ty chvíle, kdy z nějakého důvodu dáme něčemu přednost. Ovšem, takový výlet navíc znamená přestup na autobus, a po 20 minutách jízdy ještě celkově 3 hodiny turistického pochodu do kopce a nazpět.
Situaci mi hodně zjednodušil fakt, že neděle je jediným dnem, kdy autobus do obce Bělá nejezdí a navíc jsem ani neměl chuť, se v samotném závěru před pracovním dnem na cestách nějak dlouho zdržovat. Bylo to tedy tak akorát poznat samotné město, nakoupit suvenýry a snad ještě dát tamní slavné lázně, kde se kromě Karlovy Studánky léčil náš prezident Václav Havel. Ovšem, to je jen velmi povrchní pohled a ve skutečnosti toho čekalo mnohem více.
Měl jsem také počítat s deštěm, ale nic takového tam nebylo. Vyjel jsem tedy svoji zlatou ranní spojí v 5.40 hodin do Kolína, kde to bylo v neděli ráno v 6.40 hodin, jak po vymření. Měl jsem opět 20 minut času, a tak jsem fotil aspoň vlaky i autobusové nádraží venku za budovou, odkud jezdí třeba linka s výhledy do historického městečka Kouřim.
Autobusák v Kolíně.
Naštěstí, se už začali scházet lidé, kteří chtěli jet hlavně mým rychlíkem ve směru na Ostravu, nebo do Prahy. Tady mám zase takovou veselou náhodnou příhodu. U pokladen se ojevil zajímavý objekt a ač jsme se spatřili na nástupišti, kde jsem již nervozně přešlapoval vyčkávaje příjezdu vlaku Silesia, tak jsme v překvapivě přeplněném vlaku oba skončili ve stejném kupé u nějakého studenta kartografie.
Nu, asi 35 letá učitelka mateřské školky, jak se později ukázalo, byla tak trošku, jako z jiného světa. Stále řešila po mobilu nějaké elektronické problémy kolem jisté jízdenky, které prý jela osobně vyřídit až daleko na Moravu a nakonec požádala studenta o spolupráci. Situace pak byla chvíli pro mne lehce nudná, ale, po ne zrovna úspěšném vyřešení, byl pak dotyčný ženou vyzván, aby se lehce rozpovídal. Studoval kartografii a jelikož mapy mám také rád, tak už se situace zlepšila.
Pak už bylo třeba ještě přijít s otázkou na obor mladé ženy, která s tím tak trošku počítala a projevit uznání k jinak opravdu odpovědné práci. Přiblížila se má tentokrát nezvykle celkem brzy koncová výstupní stanice Zábřeh na Moravě a ani se mi nechtělo věřit, jak tu jsem zase brzy, a jak mi cesta v kupé utekla, aniž bych sáhl do batohu po nějakém rozptýlení. Ostatně, je zajímavé sledovat, jak roviny Pardubicka s výhledy až na Krkonoše i krásnou Kunětickou horu vystřídá hluboký les s meandry řeky Orlice, a pak se po projetí České Třebové znovu zakousnete do hlubokých zelených údolí zdravého hustého lesa.
Stanice v Zábřehu na Moravě mě učarovala zajímavou kombinací staré i nové budovy, kde bylo jako mnohde plno všelijakých služeb a krámků. Pakliže Silesia vyjela z Kolína v 7.01 hodin, tak v Zábřehu jsem byl načas v 8.20 hodin. Přitom, nádraží je tu již jako brána do přírody. Měl jsem totiž skoro půl hodiny času, než mi jela již finálová spoj s odjezdem v 8.49 přímo do Jeseníku, a tak jsem se šel podívat na nedaleko řeku Moravu, která pramení na úpatí Kralického Sněžníku
No není to krása ? Stačil jsem srnku vyfotit mobilem asi pětkrát.
Říčka Morava v Zábřehu na Moravě.
Přímý příchod k nástupištím za budovou. Vlevo je autobusové nádraží.
Můj vlak s odjezdem v 8.49 a příjezdem do Jeseníku v 10.17 hodin.
To jsme již jen čekali na nějaký rychlík od Olomouce a Ostravy, a pak přišla pohádka. Tato trať totiž nese přezdívku Slezský Semmering a svezení po ní je pohádkou. Lehce se to podobá trati z Olomouce do Bruntálu a Krnova, ale je to zase jiné.
Zrovna to mám tady při ruce. Holba z hor. Produkt z pivovaru Hanušovice na spodním obrázku. Skvělé pivo, které mi připomíná tento výlet. Ale, tak které pivo dnes není dobré ? Moc jich není.
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/slezsky-semmering-horska-zeleznice-v-jesenikach
To se nedalo odolat. Já musel fotit z vlaku, jako blázen a doufat, že snad něco vyjde. To byla nádhera. Ale, stejně je nakonec člověk rád, když je zase na tom našem kopečku v Polabí, kde je teplo po celý rok, skoro neprší, slunce svítí a zapadá až opravdu třeba i kolem 21. hodiny za hodně vzdáleným kopcem.
Je příjemných 10.20 hodin dopoledne a člověk je na místě. Odtud koukáte už na Praděd, který je z Mělníka vzdušnou čarou vzdálený rovných 200 km. Mimochodem, pokud si někdy vyjdete s tranzistorákem do České ulice pod Němým kancem, kde bývala fortna do středověkého města, tak se vám možná ještě podaří naladit na frekvenci 106.8 MHz vysílání ČRO - Olomouc právě z Pradědu.
Vydal jsem se tedy městem, abych tu něco vyfotil a má cesta vedla dolů do centra města, které je v údolí, a pak do turistického centra poblíž.
Vlakové nádraží Jeseník.
Jeseník je sice hlavní a často i konečnou stanicí, ale trať odtud pokračuje i v severním směru přes polské Glucholazy do Krnova a potažmo Opavy i Ostravy. Vlaky tedy končí v Krnově.
Říčka Staříč. Vlévá se jen o něco dále do říčky Bělé, která teče do Polska.
Tak to je ono. místní turistické centrum, kde mají opravdu plno krásných suvenýrů. Samozřejmě jsem koupil vizitky, ale velikou radost mi udělaly radost lentikulární pohlednice a hlavně panorama z Pradědu s popisem hor. Jak již víte z jeho návštěvy před několika lety, tak je možné vidět Sněžku i Vysoké Tatry. To vše je na pohlednici popsáno vrchol od vrcholu. Pokud jsem vás letos o dovolené rozmazlil takovými městy, jako je Kroměříž, nebo České Budějovice, tak Jeseník je samozřejmě trošku skromnější, ale svým způsobem tady obehnán horstvy takový útulný.
Je toho kolem mnoho nepoznaného a zajít se dalo i na nedalekou rozhlednu Zlatý Chlum. Ta mi zase připomíná časy, kdy jsem byl vášnivým síbíčkářem. Jedna krásná mimosoutěžní akce nás posílala na různé rozhledny v celé ČR. Jejím účelem bylo vysílačkou předat signál podle sestavené trasy po různých rozhlednách kolem republiky zpět na startovní rozhlednu. Ve druhém potvrzovacím kole jednotlivé posádky hlásily, které rozhledny byly u nich slyšet, a jakou kvalitou. Pořizovali jsme tehdy občas i nahrávky z akce a samozřejmě byly některé takto aktivní volačky známé.
Co člověk, to volačka a nechyběl dokonce i seznam podobný tomu s pevnými telefonními linkami, kde účastník přiznával kanál, kde bývá nejčastěji k zastižení. Ten byl součástí časopisu Výzva na kanále. Nu, již dlouho jsem o tomto fantastickém hobby z období boomu cca let 1996 - 2008 nepsal. Ty články tu jsou, o tom, co vše to obnášelo.
Infocentrum ve středu města.
Místní vodní tvrz Jeseník.
Upomínka na kruté čarodějnické procesy na Jesenicku, které neskutečným způsobem povraždilo neuvěřitelné množství nevinných žen a jen náhoda, štěstí a odhodlání s odvahou dostat stížnost několika žen na správná místa učinila konečně přítrž těmto zvěrstvům.
Pohled z centra města na Praděd.
Já se pak vydal po modré značce ještě k Priessnitzovým léčebným lázním a sanatoriu. Sice tu jezdí dokonce i linka která propojuje nádraží ČD s autobusovým nádražím v centru a lázněmi, ale jsme přeci turisté, ne ? Ostatně, chodí tu davy lidí a ten pejsek níže mi zapózoval díky početné rodině majitelů z Domažlic.
Priessnitzovo sanatorium léčilo i prezidenta Václava Havla.
Také tady bylo IC, ale bohužel mělo zrovna polední pauzu. Jen o kus dále je točna autobusu MHD.
A tady máme opět Praděd, ale tentokrát ne z centra města, nýbrž od lázní výše. Že je daleko ? Nu, nerad, ale toto už mě přinutilo sundat batoh a vytáhnout přibližovací fotoaparát.
Přímo u sanatoria to s výhledy na město není žádný zázrak, ale přišla jedna možnost. Není to zase tak daleko, ač je kopec dolů prudký a nebudu čekat přece na autobus. Když to stihnu do 13.01 hodin, tak to bude paráda. Vrhám se tedy do zrychleného přesunu a občas vbíhám stranou do louky, kde asi 30 metrů od cesty objevím dvě odpočinková a výhledová místa na Jeseník.
Mám radost, že jsem to stihl a dnes opravdu nebyla již nálada tu něco dalšího poznávat. Jen jsem si mylně myslel, že by mohlo jet méně lidí, než v 15.01, ale později se ukázalo, že tento vlak nejede jen do Zábřehu, ale mnohem dále přes Olomouc takovou oklikou do Brna.
Tady mi paní ukazuje zajímavý batoh s kocourem. Jedou s ní ještě dva chlapci, které vezou rybářské pruty.
Zastávka v Zábřehu. Tady jsme ve 14.25 a nemohu si vynachválit šikovné přestávky na přestupy. Valašský expres přjel s menším zpožděním, ale jinak má pravidelný odjezd ve 14.40 hodin. V Kolíně jsem v 15.57 a teoreticky bych tu měl čekat do 17.14 na RegioJet s příjezdem v 18.14 na Mělník. Praxe je taková, že už v 16.29 jedu zastávkovým vlakem do Poděbrad, abych se v klidu prošel po oblíbeném prostředí. Tam přijedu v 16.47 a mám čas do 17.29. Cestou do Lysé nad Labem bych si s ničím nepomohl.
To už je prostě klasika jen 55 km od nás. Myslím, že sem dojedete jinak běžně na PID za 40 Kč v jednom směru. Tak tady bych uvítal vždy více času, abych mohl i dále do města, ale na víc to podle jř prostě nikdy není. I tak to tedy stačí.
A tak jsem tedy spokojený se splněným plánem dojel v 18.14 domů a docela byl rád, že ten marathon výletů mám už za sebou. Nicméně si jízdenku hojně pochvalují i penzisté, kteří si ji koupí mnohdy i dvakrát za sezónu ( červenec, srpen) s malou přestávkou a nemusí se dívat v plánech na nic, ba ani nikam spěchat. Snad ještě dnes večer srovnám trošku fotky, ale fakt to časově nedávám. Ale, stříhám metr :-).
Pohodový zbytek víkendu a do nového týdne s rozvahou !
Aktualizace 28.7. 2025 v 17 hodin :
Fantastická rada.
Kdysi jsem tu radil, jak lze putovat během roku klidně i do blízkého Bavorska a Durynska poblíž Chebu. Připomínám : První osobní vlak Mělník - Ústí nad Labem západ s odjezdem ve 4.50 hodin. Tam máte cca 10 minut čekání na spoj Děčín - Kadaň Prunéřov, kterou dojedete do Chomutova. To celé na celodenní jízdenku DÚK zakoupenou v Mělníku ( momentálně 200 Kč). Tady máte 30 minut čekání na rychlík z Prahy do Chebu a zároveň ve stanici zakoupíte celodenní jízdenku Egronet. Pak už můžete jet z Chebu třeba na sever přes Aš do Hofu, kde jste v 10.55, nebo naopak stejnou linkou dále na západ do městečka Marktredwitz. V mapě pak vidíte platnost území jízdenky Egronet.
Nyní pán přichází s další výbornou radou. Pojedete z Mělníka do Kolína na PID ( 2x 50 Kč tak, jako cestuji já od časů, kdy rychlíky z Kolína do Ústí nad Labem neprovoují ČD), kde máte 20 minut čekání a čas na zakoupení celodenní jízdenky IREDO ( 200 Kč), kterou uplatníte v úseku mezi Kolínem a Zábřehem na Moravě. Tady je opět dostatek času na zakoupení jízdenky IDSOK pro úsek Zábřeh - Jeseník ( 2x 82 Kč). Čili, cesta za 464 Kč, což je slušné. Není bez zajímavosti, že IREDO podle mapy platí dokonce i z Nymburku a pokračuje do Jičína, ale to je pro nás nyní při tomto výletu trošku nepodstatné.
Samozřejmě lze dnes během jízdy zakupovat jízdenky hlavně přes internet ve vlaku za jízdy, ale vycházím ze svého laxního přístupu, kdy prakticky cestuji pouze jen na Jízdenku na léto a vyjímečně mě napadne výlet mimo tuto dobu. Pokud nechci nakupovat zatím jízdenky po netu, pak pochopitelně musím brát v úvahu koncové stanice platnosti jízdenek a čas na jejich nákup před pokračováním jízdy již dalším vlakem.
Ještě jednou díky za takovéto parádní cestovní tipy !
https://www.dopravakhk.cz/tarifni-mapy-iredo.html
https://iredo.info/tarifni-mapy/
https://iredo.info/tarifni-mapy/
Do Jeseníků se dá relativně levně dostat na krajské jízdenky. Mělník Kolín - PID 2x 50Kč. Kolín - Zábřeh a zpět - celodenní IREDO za 200Kč. Zábřeh - Jeseník IDSOK 2x 82Kč.
OdpovědětVymazatVynikající věcný komentář. Takové věci je krásné znát, i kdyby je člověk třeba nevyužil. Občas to chce cestování doma u PC prostě studovat. Ještě jednou díky za komentář !!
Vymazat