neděle 10. ledna 2016

Jak je to se zazděnou kočkou? Šemánovický malíř, jepičí život mělnických sněhuláků, Mělníčku je 10 let! a perfektní schema rozhlasového vysílání v češtině z ciziny.


Milí čtenáři, když teď otevřete jakékoliv mělnické noviny, nebo pohlédnete na plakáty, tak všude se píše o výstavě, která může leckoho uvést do rozpaků. Co proboha pořád mají s tou kočkou? A tak jsem si dovolil toto zde pod pozvánkou na výstavu vysvětlit.

Legenda o zazděné kočce

Výstava
Regionální muzeum Mělník – vstupní prostory, kavárna
12. 1. 2016 -7. 2. 2016

Kočky v muzeu
Leden v muzeu se ponese ve znamení koček. Vlastně jenom jedné. Té, která zůstala ve sbírkách mělnického muzea jako odkaz stavebnických pověrečných praktik našich předků. S tímto motivem pracovali celý půlrok devíti až patnáctiletí žáci výtvarného oboru Základní umělecké školy v Mělníku pod vedením PaedDr. Ireny Wenkeové. Místní pověsti a legendy byly totiž zadáním pro tvorbu 16. výtvarného salonu královských věnných měst. Mělnická umělecká škola zde zabodovala, kdy v kategorii dětí ve věku 5 – 10 let zvítězila práce osmileté Terezy Obdržálkové a mezi tři nejlepší díla se dostala kolektivní práce mladých výtvarníků.  Na projektu od počátku spolupracovalo Regionální muzeum Mělník. Poskytlo fotodokumentaci pro inspirativní tvorbu, ale především dětem byl ústy muzejní pedagožky převyprávěn celý příběh o objevu zazděné kočky. Ta se postupem času v transformované podobě stala díky studentům neratovické Obchodní akademie maskotem mělnického muzea, kocourem Švarcem. A ten přijal výzvu, aby mladým výtvarníkům „postál“ modelem přímo v hodině. Výstupem z projektu jsou půvabné obrázky, zpracované tužkou, fixem, rudkou a temperou, které budou moci spatřit návštěvníci právě během výstavy ve vstupních prostorech muzea a kavárny. Výstava s příznačným názvem „Legenda o zazděné kočce“ bude slavnostně zahájena ve středu 13. ledna v 15.00 hodin a k vidění bude do 7. února.
RMM


I stavitelé byli navzdory svému umu pověrčiví. Při opravách kostela Sv. Petra a Pavla v roce 1914 bylo objeveno zazděné tělíčko kočky, které se díky absenci vzduchu zachovalo v dobrém stavu a bylo věnováno sbírkám Mělnického regionálního muzea. Kočka měla stavbě přinést dlouhou životnost, což se zřejmě potvrzuje :-). Vy si celou kočku můžete přímo prohlédnout ve sbírce muzea, což je samozřejmě zážitek nejsilnější, nebo aspoň na fotografii muzea ...http://www.muzeum-melnik.cz/fotogalerie/akce-a-vystavy/2011/den-stredoceskeho-kraje/?ftshow=1061

A tak mě tak napadá, že se někdy podíváme se Soutokem na výlet do Levína u Úštěku, kde zase mají svého ,, levínského kocoura" , který ovšem vůbec nemá se skutečnou kočkou nic společného, ale celkově jde o zajímavé místo s velmi zajímavou historií.
Teď se však již pojďme podívat na další zajímavou výstavu, kde si přijdou na své obdivovatelé obrazů. Je tu totiž výstava olejomaleb šemánovického malíře Petra Pěnkavy.

Obrazy Petra Pěnkavy
Regionální muzeum Mělník – velký sál
15. 1. 2016 -14. 2. 2016, vernisáž 14. 1. od 17 hodin

Malíř obrazů s humorem bude vystavovat v mělnickém muzeu.
Od 15. ledna 2016 se ve velkém sále mělnického muzea představí olejomalby vytvořené malířem Petrem Pěnkavou.  Obrazy šemanovického malíře si pohrávají s hořkostmi života. Spojují zdánlivé nesmyslnosti do hravých legrácek. Mírně černý humor, který je autorovi vlastní, naznačují i názvy obrazů, např. „Skřítek zachycený fotopastí“, které Vás zaručeně pobaví.
Malíř Petr Pěnkava odešel po roce 1968 do švýcarského exilu, kde vystřídal řadu profesí, včetně designéra hodinek, věnoval se surrealismu a abstraktní malbě. První výstavu uspořádal ve francouzském Mulhause. V roce 1973 se vrátil do Českoslovenka a po delší odmlce (v roce 2000) začal opět malovat. V červenci 2000, když už měl namalováno deset obrazů, se mu naskytla příležitost vystavovat v kulturním centru v Šemanovicích u Kokořína, kde nyní žije. Následovalo mnoho dalších  výstav (Praha, Kolín, Plzeň, Č. Budějovice, K. Vary....), v Mělníku v galerii Ve Věži. V Regionálním muzeu Mělník vystaví Petr Pěnkava již počtvrté. Výstava bude zahájena dne 14. 1. v 17 hodin a potrvá do 14. 2. 2016.
RMM



Oddychovým obrazovým tématem teď budou mělničtí sněhuláci.

Jak vidíte, tak dnešní obleva jim nesvědčila, ale i tak to byl romantický zážitek, který ve mně vyvolal vzpomínky na dětství. Vždyť bývaly časy, kdy ulice Kapitána Jaroše, či Vodárenská byly zcela uzavřeny motoristickému provozu a sloužily dětem pro sáňkování. A nutno říci, že na Mělníku, či v jeho okolí nebývá v posledních desetiletích ani zdaleka tolik sněhu, jako například v 70. letech 20. století, kdy běžkaři vyráželi na sníh do polí za městem. A tak sněhuláčci jsou spíše vzácností.






Na závěr bych rád připomněl, že někdy člověk ví co hledá, ale dá to skutečně práci, se dostat k uspokojivým výsledkům. Předešlý článek http://soutok.blogspot.cz/2016/01/poslouchate-internetova-radia-nektere.html o vysílání zahraničních stanic v českém a slovenském jazyku vás natolik zaujal, že vás musím upozornit na důležitou věc. Podařilo se mi kolem poledne vypátrat amatérské stránky českého nadšence, který docela pěkně seřadil stanice podle dní a času, ve kterém vysílají. Časy jsou uváděny, jak v našem SEČ, tak v závorce v časech místních a zdá se, že se webmáster snaží i s pomocí dobrovolníků dodávajících informace být aktuální. Článek jsem tedy aktualizoval, ale to jej vás již dobrá stovka navštívila.

Mělníčku je deset let.

Mělníčku je letos 10 let a vyzdvihovat jeho význam je nošením dříví do lesa. Vše na jednom místě a prakticky bez cenzury. Lidově řečeno: ,, Kdo něco má a dá to do placu, tak prakticky nepodléhá nějakým schvalovacím komisím a vše je velmi rychlé. To se samozřejmě nezrodilo samo od sebe, ale díky aktivitě a zkušenosti tehdy velmi mladých lidí, kteří dodnes nepostrádají skromnost a dali svůj um, či výsledné dílo k disposici veřejnosti. Díky tomu je rozhodně mediální scéna na Mělníku bohatší a výsledky toho všeho nemůžeme ani ohodnotit. Kdo spočítá, jakou měrou, se na návštěvnosti některých nejen místních akcí podílí také elektronická média? Vždyť mnohdy právě ona jsou těmi, kdo na některé akce nezapomenou a papírový tisk navíc není mimochodem nafukovací. Proto si myslím, že týmu Mělníčku patří za jejich aktivitu velký dík, a i když ho údajně tvoří minimálně každý přihlášený diskutér, tak proč by-chom se nepoplácali navzájem, když se to tak v týmech dělá :-))) ?

Neděle večer je chvílí, kdy bývá Mělníček velmi navštěvovaný, a tak přijměte k potěše ducha  před začátkem druhého pracovního týdne tohoto roku tento článek s několika tématy.

SŠ.

Žádné komentáře:

Okomentovat