středa 4. prosince 2013

Rozhovor s Rikitanem, největším mělnickým sběratelem ježků v kleci. ( Malá fotogalerie.)


Dřevění ježci patří k netradičním výrobkům.

Předpokládám, že snad není člověka, který by v životě neslyšel jméno spisovatele Jaroslava Foglara a pojem Skautská organizace. Snad i mladá generace  ví, že se spisovatel Foglar a jeho knížky pro mládež zrovna dvakrát nehodili do propagandy socialistické výchovy a tak jsme se setkávali například v 70. a 80. letech 20. století s takzvanou Pionýrskou organizací, která byla mnohem více politicky zaměřena, byť na podobném principu. I tak, se však mnohým z nás podařilo sehnat stará vydání ,, foglarovek", populární příběhy Rychlých šípů a ČST ( Československá Televize) občas odvysílala Záhadu hlavolamu, nebo Stínadla se bouří. Tedy, alespoň do doby, než se představitel Široka ( herec Jan Tříska), který prchal s kovovým ježkem v kleci rozhodl emigroval v roce 1977 do Kanady. Pro mládež však zůstal ježek v kleci navždy symbolem tajemství i dobrodružství ( skrýval plánek Tleskačova létajícího kola).

Jedna z těch starých knížek nesla název Hoši od Bobří řeky a skautský vedoucí Rikitan tam učil mladé hochy sbírat oněch 13 bobříků ( mlčení, odvahy, bolesti....), kteří se později staly ( nešlo o zvířata, ale o jakési různě  barevné knoflíky) předlohou pro různé letní prázdninové tábory. Foglar si nechal říkat Jestřáb a často trávil léto na jednom místě u řeky Sázavy ( dokument). A tak mi přijde docela sympatické, že i naše město vlastně ožilo jednou z foglarových postav.


Mělnického sběratele ježků v kleci vyzpovídal  Otto Ečer.

Úvod autora rozhovoru: Na soutoku Labe s Vltavou žije sběratel kovových hlavolamů tzv. Ježků v kleci. O tomto hlavolamu se zmínil ve své knize Záhada hlavolamu známý pedagog a spisovatel pro mládež Jaroslav Foglar. Málokdo z vás ale ví, že těchto hlavolamů bylo vyrobeno více, a že se dokonce najdou sběratelé, kteří se pyšní rozsáhlou sbírkou těchto kovových krasavců.

Kde jste se poprvé o hlavolamu ježek v kleci dozvěděl?
Babička mi k vánocům koupila knihu Modrá rokle od Jaroslava Foglara. Hned po jejím přečtení jsem si byl jist, že to není poslední kniha, kterou od tohoto autora čtu, a že si jich koupím více a následně i přečtu. Koupil jsem si nakonec všechny publikace a v jedné z nich jsem se právě dočetl o tomto hlavolamu.


Ježci kovoví jsou naopak typickými představitely.

Jaký byl váš první ježek v kleci?
 Na to si vzpomínám úplně přesně. Zakoupil jsem jej v Litomyšli na náměstí v tehdejším Kovomatu. V tomto městě jsem studoval pedagogickou školu a právě toho období bylo pro mě nejsilnějším, co se týče života a díla J. Foglara. Byl to kovový ježek v kleci v papírové krabičce firmy Hron.

Tak tajemství prvního ježka v kleci jste odhalil. Kdy se začala vaše sbírka rozrůstat?
Během studií jsem navštívil výstavu díla Jaroslava Foglara v Hradci Králové, kde bylo ke spatření několik ježků v kleci. K vidění byly např. ježci v kleci z kovu, plastu či skla. Ten den jsem si uvědomil, že určitě nezůstanu jen u jednoho ježka v kleci a začal jsem tyto hlavolamy sbírat.

Dozvěděli jsme se tedy, že existuje více materiálů, ze kterých se ježek v kleci vyrábí. Existují ještě nějaké jiné verze? 
Ano, ježek v kleci se dá vyrobit opravdu z ledačeho. Ve své sbírce mám i ježky v kleci z keramiky, vosku nebo poskládané z papíru či sestavené z různých stavebnic.

Mohu se zeptat, kde ježky v kleci sháníte? Pokud jsem správně pochopil, tak klasické verze z obchodů asi už máte?
Divil byste se, ale právě z obchodu jich moc nemám. Vždy si říkám, že je dost času na to, abych zašel do obchodu a zakoupil si je, a že zase tak rychle z trhu nevymizí. Já se zaměřuji na ty staré sběratelské kusy, kterých je opravdu velmi málo a nejčastěji byl vyroben vždy jen jeden unikátní kousek. Hlavolamy sháním na internetových aukcích, starožitnictvích a anticích, ale největším lákadlem jsou pro mě staré půdy.

Staré půdy? Chápu dobře, že hledáte v půdních prostorách starých domů?
Ano, dá se to tak říct. Samozřejmě dnes si vás už skoro nikdo domů nepustí, ale dřív jsem vždy sám nebo s kamarádem chodil po sousedech nebo známých a přemlouval je, zda by mě pustili na půdu, že bych se po nějakém pěkném ježku v kleci poohlédl. Jednou se mi poštěstilo a našel jsem u jedné babičky opravdu moc pěkný kousek. Celé léto jsem pak k ní chodil štípat dříví, abych se jí zavděčil, jelikož žádnou finanční částku za něho nechtěla.


Ježci sklenění a z různých dalších materiálů.

Tak to jste měl opravdu štěstí. Máte tedy nějaký cenný kousek ve své sbírce s nějakou zajímavou historií?
Se zajímavou historií je právě ten nalezený na půdě. Samozřejmě jako správného sběratele mě vždy zajímá původ ježka v kleci. Cenný kousek mám. Pochází od jednoho pána z Roudnice nad Labem, který ježka prodával z finančních důvodů a k tomuto kousku mi vyprávěl příběh, že ho jeho dědeček vyráběl právě k příležitosti Stínadelských her, kde se ježek v kleci hledá a pátrají po něm Vontové ze Stínadel.

Jak probíhá konkurenční boj o hlavolamy a znáte své soupeře osobně?
Znám největšího sběratele v České republice. Je to můj nelepší kamarád s dětství, se kterým jsem založil při Sdružení přátel Jaroslava Foglara - 224. Klub Bobří stopy Jestřáb neodlétá. Další sběratele znám taktéž osobně z různých výstav či burz, které probíhají ve velkých městech. Největšími soupeři jsme všichni převážně na internetových aukcích, kde přihazujeme peníze a těšíme se, kdo z nás hlavolam vyhraje.

Je tento Váš koníček finančně náročný? Nebo sháníte ježky v kleci někde levně?
Náročné na finance to opravdu je. Sehnat ježka v kleci někde levně prakticky nejde. Každý ví nebo tuší, že pokud něco takového doma někdo má, tak se jedná o cennou věc a někteří ježka v kleci nabízí při prodeji opravdu velmi draze. Na internetových aukcích se ceny pohybují v rázech stokorun, ale výsledná konečná suma je většinou v tisících. Dříve jsem za ježky v kleci dával i půlku své výplaty. Nyní velmi dobře zvažuji, kterého ježka v kleci koupím a horentní sumy již za ně nedávám. Spíš šetřím a vyčkávám na nějaký pěkný kousek.

Co byste chtěl vzkázat našim čtenářům?
Ať si určitě přečtou nějakou pěknou knihu od Jaroslava Foglara a až budou mít čas, tak ať zavítají na půdu nebo do staré kůlny. Třeba tam nějakého pěkného ježka v kleci objeví.


Rozhovor provedl: Ečer Otto, (obrazový materiál a rozhovor dodal Soutoku Rikitan)

SŠ.



4 komentáře:

  1. Rozhovor provedl Ečer Otto? A s kým? S Rikitanem? Není náhodou Ečer Otto tím Rikitanem? (http://www.melnicko.cz/index.asp?typ_c=8&c_clan=10424&h=1). Pokud jsme již na Mělníku a bavíme se ježku v kleci, tak by bylo záhodno alespoň okrajově vzpomenout i na Jana Trojana? (http://www.novinky.cz/vase-zpravy/stredocesky-kraj/melnik/3094-18240-mistr-sveta-ve-vyjimani-jezka-z-klece-vydava-knihu.html). Místo rozhovoru mohl spíše dodat ucelený článek, nebo alespoň předstírat že ten rozhovor s Rikitanem provedl někdo jiný, třeba z redakce Soutoku.

    OdpovědětVymazat
  2. No vidíte a ani se nepochlubí pacholek jeden :-). Kolik mu je vůbec let tomu Ečerovi? Pro mě je to náš Rikitan :-). Jo, kdo chodí na Mělníček, tak prostě žije a tak to je. Tam jsem se dozvěděl, že je někde v okolí nějaký Rikitan a sbírá ježky v kleci ( diskutoval o tom a přemýšlel o výstavě). Ale, i tak nebylo snadné získat článek. Mimochodem, dlouho se tu nestalo, aby za 24 hodin kliklo na článek 50 čtenářů.
    Tak, on v dnešní době není na místní noviny moc čas ( čtu je jen občas na netu) a mám k nim výhrady. No vidíte, a o tom panu Trojanovi, se musí člověk dočíst, až po nějakém upozornění na Novinkách. Zatím se nezdá, že by s vyjímkou Regionálního muzea měl někdo zájem o propagaci. Bude-li zájem, nechť pán písne a pošle materiál na kodenigma@seznam.cz . Sice mám teď jiné starosti a ne moc času, ale uvidíme, co by se dalo dělat. Je to téma, které mě určitým způsobem oslovilo. Na Soutok jsem mimochodem sám a je to velmi amaterský web.

    OdpovědětVymazat
  3. Jana Trojana znám jen z fotografií a z vyprávění. Vím, že byl nedávno na nějaké výstavě a bavil se o Ježku v kleci + prezentoval své dřevěné ježky v kleci. Bydlí nyní ve Vehlovicích a měl jsem možnost se s ním setkat. Bohužel když já byl 5x za sebou ve Sluneční zátoce u památníku Jestřába, tak tam nebyl, a když jsme 2x nebyl já, tak tam byl 2x on. Jinak vydal knihu o ježcích v kleci a už jsem ji měl i v ruce. Máme k sobě tak blízko, ale nikdy jsme se nesetkali. Přesto Standy článek nebyl podle mého názoru odborný, aby do něho zahrnul a zmapoval celý mělnický okres, jeho sběratelé a příznivce ježků, ale spíš to bylo jen malé zmínění o tom, že existuje něco jako ježek v kleci, že je někdo sbírá, a že někdo takový bydlí na Mělníku. Pokud bude opravdu zájem, tak se mohu se Standou dohodnout a na jaře, až budu mít po státnicích, tak mohu přispívat každý měsíc krátkým článkem, co se zde děje Foglarovského v okolí. V Mlazicích byl i klub přátel Jaroslava Foglara. Pokud to bude čtenáře zajímat, tak se mohu po jeho stopách a historii vydat. Standa to pak zde může publikovat.

    OdpovědětVymazat
  4. Určitě tu různé možnosti jsou a teď jsem dokonce třetí den za sebou kontroloval schránku, kterou ani většinou nenavštěvuji, zda tam náhodou něco od Jana Trojana není. Jinak je to přesně tak, jak říkáš, že vlastně šlo o jakési poukázání na konkretní věc. Většinou to dělají profesionální média, ovšem, je otázkou o kom a o čem. A myslím, že je dnes i sympatické, že sousedi a čtenáři, kteří o sobě pořádně ani nevěděli, tak o sobě náhle ví a to je dobré. Nedávno jsem třeba objevil zajímavé webové stránky jednoho sběratele plechových pivních soudků z několika států i pivních plechovek. Někdo to možná snad dokonce v místním deníku objevil, ale tuším, že máme také jednoho takového sběratele v Mlazicích. Vůbec bych se za presentaci několika soudečků a článečku tady nezlobil, kdyby se majitel dostal k tomuto komentáři. Vězte, že máte kolem sebe plno lidí, kteří něco sbírají, jen se s tím málokdo nějakým způsobem pochlubí. A podobné je to i s těmi různými oficiálními i neoficiálními sběratelskými či sportovními výkony. Navíc, vemte si třeba práci lidí, díky kterým dnes mohou i třeba stovky čtenářů číst zajímavé věci. A kolik lidí hrdě prohlašuje, že na Mělníček nechodí, nebo ho dokonce neznají a jsou tam stovky diváků.

    OdpovědětVymazat