Přece jen máme takové nevlídné počasí a ač se zdá, že už se toho jara brzy dočkáme, tak to chvilku ještě trvat bude. Což teď nechat ještě na pokoji ty všelijaké výstavy a podívat se na to, co si člověk může pro radost a potěchu sbírat sám :-)? Není nutno mít doma stovky tisíce kusů, ale prostě něco, co může potěšit, a třeba jen pár kousků.
.
Určitě nás mnohé určitým způsobem fascinuje, když někdo sbírá žehličky, nebo motocykly, bicykly, či auta a samozřejmě někdy i přemýšlí, kam to všechno dát. Ale sbírat se dá i leccos jiného a menšího, co potěší a je jen na vás samých, zda chcete vlastnit jen desítky, nebo stovky, či tisíce různých kousků a kusů.
Máte rádi svoji vlast ? Chodíte rádi pěšky ? Máte pocit, že ji zdaleka neznáte dobře a máte stále co poznávat ? Máte pocit, že možná právě proto jste se dosud nikdy nehrnuli někam dále, protože neznáte dobře domovinu ? Pak je pro vás, jak ušité sbírání turistických známek, které seženete dnes téměř na každém zajímavém místě. Ale, v této oblasti je toho ke sbírání opravdu hodně a můžete si třeba zdobit i turistické hole, kterým, se někdy říká i valašky. Takový odznak na hůl koupíte dokonce i u nás doma s emblémem zámku, ale řekněme si, že v době nordic-walking, se to v terénu moc nenosí, a kdo máte rádi volné ruce, nebo je potřebujete samozřejmě volné už jen pro fotoaparát, tak je to dnes spíše k dekorativním účelům. Samozřejmě máte už při prvním pohledu vzpomínky na místa, která jste za svého života navštívili. Na obrázcích je jedna z našich nejkrásnějších rozhleden na Šumavě, Poledník a jen kus za Železnou Rudou je vůbec nejvyšší hora tohoto pohoří Velký Javor.
Sbírat můžete ale i historické pohledy, normální pohledy, nebo třeba takzvaná leporela.
Ba, dokonce nenáročná činnost může přinést řadu radosti. Dnešní multipeckové kolekce, či i samotné láhve mohou přinést etikety pro malou sbírku a stačí jen trochu vody. Někteří přátelé dokonce jezdí na burzy, kde si vyměňují víčka od piv, etikety, tácky, plechovky, soudky, sklenice, zkrátka, vše, co má něco společného s pivem.
Pivních tácků je celá řada. Od papírových, přes skleněné, až po keramické.
Sbírat se dají, ale i nálepky od sýrů, nebo obaly od žvýkaček. V 60. letech 20. století jsme byli tak skromní, že jsme si třeba jen vystřihovali obrázky aut, letadel, vlaků, či lodí a lepili si je do sešitu :-). Nebo jsme se těšili na čokoládu, ve které byl ukrytý nějaký ten obrázek. A i dnes v obchodech narazíte ještě na mnoho zboží, které je doplněno nějakým zajímavým veselým doplňkem.
K zajímavým kouskům patří i docela obyčejné krabičky od cigaret, nebo zápalky. Jenže, dnešní cigarety jsou již polepené samými štítky s pravdivými hesly a stejně už nejsou tak pěkné, jako bývaly. A zápalky zase strádají na úkor laciných zapalovačů. A tak vezměte za vděk třeba několika odznaky :-).
Aktualizace 18.4.2015 ve 21.20
Webové stránky sběratele zapalovačů: http://www.zapalovace-it2.estranky.cz/
Díky časopisu Živá historie dnes můžete mít třeba i Zlatou bulu Karla IV.
A samozřejmě známky. Kdo by je někdy v životě nesbíral ? Ani nemusíte na burzy. Mnohdy se prodávají v trafikách.
Když už máte dost uznávaných státníků, tak tu máte třeba něco s přírodou.
Lentikulární pohlednice jsou hitem současnosti. Zvlášť, pokud máte rádi mapy. Speciální folie utváří kýžený 3D efekt a pomůže vám lépe představit krajinu, ve které žijete, a která vás obklopuje.
O leporelech jsme tu již psali. Jen málokdo má plochu na to, aby je mohl v domácích podmínkách všechna rozbalit. Pokud však někdo má doma takovou výzdobu, tak to vypadá impozantně. Teď tedy prosím nemluvím o vlastní zkušenosti :-))).
Sbírat se dají pohledy z domova i ze světa. Dnes v době internetu je to tak trochu za zenitem, protože už si kvůli pohledům člověk nemusí nikam psát a na internetu jste během pár vteřin téměř na jakémkoliv zajímavém místě, a někdy i on-line. Přesto i takové ,, bezvýznamné" pohledy z cest dovedou také potěšit, stejně, jako vámi pořízené osobní fotografie.
.jpg)
Sbírat se toho dá moc a někdy to i nic nestojí. Třeba i docela obyčejné RDS-ky z VKV ( velmi krátkých vln, 87.5-108 MHz). Tahle je z mělnické zámecké vinice, kde za lepších průměrných podmínek ulovíte často i bavorské stanice ze vzdáleností 160-200 km.
A když se zadaří, tak třeba přijde výtečný signál i z Durynska.
Speciální kapitolou jsou sběratelé plechovek, či pivních soudků. To už jsou přece jen věci, na které je potřeba více místa, a tak mnohdy končí v kontejnerech, byť jsou sběratelskou vášní určitých lidí.
http://www.beercans.cz/
Mějte se pěkně a třeba popřemýšlejte, čím si ještě přisladit mnohdy šedý stereotyp všedních dnů.
Aktualizace 4.1. 2021 ve 14.15 :
https://soutok.blogspot.com/2015/10/mate-jiz-svuj-turisticky-denik-pro.html
Aktualizace 15.2. ve 14 hodin:
V článku jsem zmínil takové to ,,méně náročné sbírání," ale pokusit, se můžete samozřejmě i o sběr QSL lístků. Ovšem, to už je poněkud složitější záležitost. Problém je ten, že vám musí druhá strana vyjít vstříc.
Laik si myslí, že každý, kdo někde stojí s rádiem, či vysílačkou a pokud možno velkou anténou, tak je radioamatér. Vůbec to tak není a na velikosti antény také nezáleží.
Radioamaterství je nesmírně široký obor, nebo snad i hobby. Není to tak, že si někde pořídím nějakou vysílačku a už můžu vysílat. I na to jsou zákony, které upřesňují, kdo a co může. Existuje ale pásmo, které samo o sobě už má v názvu pojem občanské pásmo ( civil band) a pokud máte patřičné náčiní, tak tady dnes již žádné schválení k vysílání nepotřebujete. I zde je už od konce 90. let snaha, se podobat trošku právě těm radioamatérům, kteří sedí například o víkendu od 23 hodin do 4 do rána u přístrojů, dělají spojení třeba až do Austrálie a na památku si vzájemně vymění ( nevím, zda dnes ještě poštou, nebo přes tiskárnu u PC) QSL lístky. Rozdíl je především ve volacích znacích. Zatímco, v amaterském provozu se používá ono slavné OK1 atd., což značí Čechy, tak na občanském pásmu se jmenujete třeba Ferda Mělnická Vrutice.
Na občanském pásmu, se předpokládá, že spojení budou probíhat v rámci republiky ( okolo 27 MHz..... stále VKV), ale i tady se občas utvářejí podmínky pro přeshraniční spojení.
Zejména v létě o dovolených, si berou někteří CB-čkáři svoje nádobíčko k Jadranu, nebo Středozemnímu moři a zkouší se spojit do Čech. To umožňuje takzvaný odraz od vrstvy Es v atmosféře. Někdy vyjede celá expedice několika lidí a to má jednu velkou výhodu. Zpravidla slyšíte češtinu, víte díky netu, kam jeli, a pak už stačí mít štěstí a udělat spojení. Ten QSL lístek vlevo nahoře je příkladem takového spojení.
Parta nadšenců ze západních Čech, se kterými jsem se v minulosti viděl i několikrát osobně, se rozhodla vyjet v sezoně roku 2000 do Finska za polární kruh. A přiznám se, že jsem měl radost, když se mi s nimi podařilo spojit zrovna ve chvíli, kdy skutečně byli za tím polárním kruhem a nikoliv jen někde u Helsinek.
Ty další lístky už jsou v rámci republikových spojení. I tady platí, že se leckde někteří jedinci sdružují do klubů, podobně, jako radioamateři okáčkáři, rádi jezdí vysílat na kopce, a pokud jedete na kopec také, tak je prakticky téměř zaručeno, že z Vrátenské hory, se spojíte třeba k Blansku.
Nemusíte chodit ale jen s vysílačkou. I na obyčejné rádio slyšíte stanice a můžete jim do redakce zaslat nějaké obrázky své domoviny, případně jejich RDS a samozřejmě data příjmu. Tak jsem učinil asi v roce 2006, když jsem ulovil stanici z Ochsenkopfu ( vrch 50 km západně od Chebu). Odměnou mi byl QSL lístek, který jsme od rána nenašel. Bohužel, ani z Durynska, či z Hesenska mi již nic neposlali a podobně jsem kdysi dopadl při příjmu na KV, kde jde ovšem o úplně jiné vzdálenosti. Zde hravě za podmínek chytíte například Maroko 1, nebo Afrika radio z Gabunu ( tuším snad ještě 9 580 KHz). Tomuto druhu zábavy, se zase říká Dixing a specializuje se na poslech komerčních stanic. Dnes však lze poslouchat především exotickou hudbu přes internet a podmínky nepotřebujete vůbec.
SŠ.
Aktualizace 15.2. ve 14 hodin:
V článku jsem zmínil takové to ,,méně náročné sbírání," ale pokusit, se můžete samozřejmě i o sběr QSL lístků. Ovšem, to už je poněkud složitější záležitost. Problém je ten, že vám musí druhá strana vyjít vstříc.
Laik si myslí, že každý, kdo někde stojí s rádiem, či vysílačkou a pokud možno velkou anténou, tak je radioamatér. Vůbec to tak není a na velikosti antény také nezáleží.
Radioamaterství je nesmírně široký obor, nebo snad i hobby. Není to tak, že si někde pořídím nějakou vysílačku a už můžu vysílat. I na to jsou zákony, které upřesňují, kdo a co může. Existuje ale pásmo, které samo o sobě už má v názvu pojem občanské pásmo ( civil band) a pokud máte patřičné náčiní, tak tady dnes již žádné schválení k vysílání nepotřebujete. I zde je už od konce 90. let snaha, se podobat trošku právě těm radioamatérům, kteří sedí například o víkendu od 23 hodin do 4 do rána u přístrojů, dělají spojení třeba až do Austrálie a na památku si vzájemně vymění ( nevím, zda dnes ještě poštou, nebo přes tiskárnu u PC) QSL lístky. Rozdíl je především ve volacích znacích. Zatímco, v amaterském provozu se používá ono slavné OK1 atd., což značí Čechy, tak na občanském pásmu se jmenujete třeba Ferda Mělnická Vrutice.
Na občanském pásmu, se předpokládá, že spojení budou probíhat v rámci republiky ( okolo 27 MHz..... stále VKV), ale i tady se občas utvářejí podmínky pro přeshraniční spojení.
Zejména v létě o dovolených, si berou někteří CB-čkáři svoje nádobíčko k Jadranu, nebo Středozemnímu moři a zkouší se spojit do Čech. To umožňuje takzvaný odraz od vrstvy Es v atmosféře. Někdy vyjede celá expedice několika lidí a to má jednu velkou výhodu. Zpravidla slyšíte češtinu, víte díky netu, kam jeli, a pak už stačí mít štěstí a udělat spojení. Ten QSL lístek vlevo nahoře je příkladem takového spojení.
Parta nadšenců ze západních Čech, se kterými jsem se v minulosti viděl i několikrát osobně, se rozhodla vyjet v sezoně roku 2000 do Finska za polární kruh. A přiznám se, že jsem měl radost, když se mi s nimi podařilo spojit zrovna ve chvíli, kdy skutečně byli za tím polárním kruhem a nikoliv jen někde u Helsinek.
Ty další lístky už jsou v rámci republikových spojení. I tady platí, že se leckde někteří jedinci sdružují do klubů, podobně, jako radioamateři okáčkáři, rádi jezdí vysílat na kopce, a pokud jedete na kopec také, tak je prakticky téměř zaručeno, že z Vrátenské hory, se spojíte třeba k Blansku.
Nemusíte chodit ale jen s vysílačkou. I na obyčejné rádio slyšíte stanice a můžete jim do redakce zaslat nějaké obrázky své domoviny, případně jejich RDS a samozřejmě data příjmu. Tak jsem učinil asi v roce 2006, když jsem ulovil stanici z Ochsenkopfu ( vrch 50 km západně od Chebu). Odměnou mi byl QSL lístek, který jsme od rána nenašel. Bohužel, ani z Durynska, či z Hesenska mi již nic neposlali a podobně jsem kdysi dopadl při příjmu na KV, kde jde ovšem o úplně jiné vzdálenosti. Zde hravě za podmínek chytíte například Maroko 1, nebo Afrika radio z Gabunu ( tuším snad ještě 9 580 KHz). Tomuto druhu zábavy, se zase říká Dixing a specializuje se na poslech komerčních stanic. Dnes však lze poslouchat především exotickou hudbu přes internet a podmínky nepotřebujete vůbec.
SŠ.
