Aktualizace 27.9. 2025 ve 14.40 hodin :
Přátelé, teď jsem měl teprve čas nahlédnout do méně důležitých věcí, které jsem si z Nymburku přivezl a jednou z nich byl i program k 750. výročí města a hlavně právě Průvodu králů, který jsem v tamním infocentru přihodil k pohledům i turistickým vizitkám a je ve formátu tradičnícho leporela. Ukázalo se, že tam jsou na obrázcích o rozměru sotva 1x1 cm zobrazeni i pojmenováni se špetkou historie panovníci tak, jak jsou představeni v průvodu jednotlivými aktéry. Bohužel vyšla má videa na youtube podstatně dříve a článek včera, tak už asi je zbytečné sem cokoliv dodávat, ale je to zajímavý a důležitý dodatek. Kdo šel, nebo přijel na krále a zajistil si včas prográmek, ten přesně věděl, na jakého panovníka se dívá a prográmek byl ve formátu do ruky. Do infocentra jsem ovšem dorazil až po průvodu, ale díky programu si mohu jednotlivé panovníky při pouštění svých videí představit. Není však vyloučeno, že je na netu nějaké komentované video. Dnešní sociální sítě jsou jistým způsobem poklad.
Malá vodní elektrárna.
Vlastní článek z 26.9. :
Jak už víte z minulého článku, tak jsem asi ve 12.45 hodin vyrazil pěšky z depa podle říčky Mrliny, až jsem asi ve 13.10 hodin došel na takový poloostrov poblíž malé vodní elektrárny, který je takovou místní oázou parkového typu a nedaleko máme v zátoce i přístaviště malých plavidel. Pokud ovšem budete chtít plout výletní lodí do Poděbrad, tak to má Nymburk pro tyto plavby molo jinde. Vůbec mě překvapilo, že se po tolika letech před několika málo roky obě města dohodla.
Připomínám, že dříve pluly z Poděbrad lodě buď na soutok Labe s Cidlinou, odkud bylo možné plout i opačně, nebo sice pluly směrem k Nymburku, ale u obce Kovanice otáčely a vracely se do Poděbrad. Nu, pokud by si vzal Středočeský kraj vzor z Ústeckého kraje, kde prosperují lokálky ( u nás je tendence je rušit) a lodní linky jsou integrované do tarifu DÚK, tak to by tedy byla věc. Zatím o tom můžeme maximálně snít a raději jedeme k sousedům.
Tady v parku bylo při teplotě 31°C nejlépe v celém městě. Je tu také krásný výhled na středověké hradby a hlavní dominantu města. Také zde jsem zapředl rozhovor s mladou rodinkou z nedalekých Úval, abych si potvrdil, že Průvod králů by měl snad začít ve 13.30 hodin, ale ti přiznali, že sem vlastně také přijeli hlavně na vláčky a o dalších akcích moc nevědí.
Touto dobou nebylo kam spěchat a já si užíval pobyt v parku, ale krátce před půl jsem již vyrazil ke středověkým stanům, abych okoukl zdejší dění.
Stará rybárna. Místo, kde zastavují hojně cyklisté na Labské stezce.
Kostel sv. Jiljí je hlavní dominantou Nymburku. Zavítal jsem i do jeho interiéru.
Přístaviště malých plavidel.
Nevím proč, ale tady na mě dýchla stará slavná husitská trilogie. Vybavila se mi jakási scéna obléhaného města, kde stany nepatřily nikomu jinému, než bojovníkům a dvoru císaře Zikmunda, kde zrovna probíhala jistá zábava na obveselení krále. Již si trošku vzpomínám. Čeští páni přijeli poprosit panovníka o pomoc a on jim tuším vyčetl, že má dost svých starostí, a že si nedovedou poradit s hrstkou sedláků :-).
Na středověké kroje se nechá dívat, že ?
Člověk si chvílemi připadal, jako v jiném světě a tady probíhala jistá hostina.
Výrobky ze dřeva tu byly k prodeji. Na snímku stoličky.
Všude bylo plno stánků s nejrůznější tematikou a některé věci byly i ke koupi. Nechyběly i různé soutěže pro ty nejmenší a v místě hrála i středověká hudba v podání různých skupin.
To čekání bylo nekonečné, a když už se zdálo, že se průvod začíná řadit před výjezdem, tak se ukázalo, že jde zřejmě o takové uklidnění již pomalu netrpělivých diváků. Neměl jsem vůbec tušení, kdy má průvod začít, ale věděl jsem, že tu jsem kvůli němu a musím prostě vydržet. To čekání nebude věčné.
Průvod se tedy dal úspěšně do pohybu, ale občas byl přerušovaný zastávkami a nebylo vždy snadné si rychle uvědomit, jakou panovnici, nebo jakého panovníka máme před očima. Jak jsem tak později z internetu zjistil, tak tradiční průvod Karla IV. na Mělnickém vinobraní byl letos pojat nějak jinak ( byl i v provedení jiného tělesa) a před každým panovníkem byla nesena tabule, koho má postava představovat. Mám tady níže odkazy na soubor svých videí z průvodu a domnívám se, že ten král, co mi tam tak dlouhou dobu na snímku stojí a neustále mává a kyne lidu je zrovna Přemysl Otakar II. .
Líbilo se mi to, dobře se to natáčelo, a když se mi mobil po přestávce nespustil, tak jsem vždy popoběhl ve směru průvodu, což dodalo dokumentu také určitou jiskru a situaci jsem zachránil. Máte tam tedy všechny postavy. Podařilo se zcela nečekaně i to, že se ty důležité věci v průvodu odehrávaly přímo u mě. Pro hudbu žádné přestávky neplatily, a tak mi doslova pózovala. O Přemyslovi jsem již psal. Když průvod přešel, tak už jsem tu měl další cíle. Návštěva infocentra, některých zajímavých míst ve městě a pomalý přesun na hlavní nádraží.
Nymburk má i hezká zákoutí.
Náměstí Přemyslovců nepatří zrovna k těm hvězdným, ale najdou se tu předměty, které potěší. Třeba ten starý reklamní panel s hodinami, radnice, vlajky, které jsou také určitou výzdovou, mariánský sloup .... , ale poslední slušnou ozdobou je lavička spisovatele Bohumila Hrabala, která vám možná připomene, že podobnou máme s vojákem Švejkem v našich regionálních Kralupech nad Vtavou ( je i zde v jednom článku Soutoku), a že Nymburk má také pivovar.
Nymburk je městem na soutoku Labe a Mrliny. Historický střed má dva vodní příkopy Malé a Velké Valy.
Radnice, IC najdete vlevo kousek od ní.
Městský znak na levé vlajce znáte mnozí od pramene Labe.
Palackého třída se tu z náměstí zajímavým způsobem stočí a pokračuje až k hlavnímu nádraží. Mě tu zaujala silná vůně zřejmě čerstvého ovoce z jednoho krámku a uvědomil jsem si, že se po celé třídě objevují nejrůznější malé prodejny a má místy i své určité génius loci.
Přesně v místě, kde třída zahýbá vlevo, aby si až k nádraží udržovala přímý směr jsem spatřil ještě skupinky z průvodu a pohled na hradby z městké strany mě motivoval snad po 30 letech k výstupu.
Z hradeb byl zase jiný pohled na celou místní sobotní akci.
Pohled z hradeb k městu.
Když se zeptáte Mělničana, které restaurace je mu v jeho městě nejvíce líto, tak obvykle uslyšíte odpověď, že bývalá U Císaře v Palackého ulici, která měla nádherný dvůr se zahradou a výhledem na Pražskou bránu. Již méně lidem se vybaví vzpomínka na rovněž pěknou restauraci Pojišťovna s balkonem do parku.
V Nymburce se mi kdysi zalíbila tato, jejíž zadní část na obrázku níže byla později zakryta ( dříve se dalo sedět pod slunečníky) a připomíná trošku prostředí restaurace na pražské Kampě vedle Čertovky v sousedství Velkopřevorského mlýna. Tady supluje Čertovku vodní příkop Malé Valy. Jaká škoda, že vždy to pěkné vezme leckde za své. Zatím nic nezmizelo, jen nápis na dveřích je výmluvný.
Pohled zpět k centru.
Poslední setkání s harmonikou.
Velké Valy.
Staré zdobné domy mají vždy co nabídnout.
Vlak mi odjížděl až v 15.38 hodin, a tak tu byla šance si nejen prohlédnout nádraží s pohledem na dveře přilehlé nádražní restaurace, ale i parní lokomotivu, která jela do stanice Poříčany. Zajímavé byly i jinak známé historické dobové zelené vagony, kde je vše ze dřeva a nechybí mezi vagony pro ně tak zajímavé spojovací přechody. Vše najdete níže na obrázcích.
Poslední dva snímky jsou již z příjezdu na Mělník. Nemá cenu to komentovat, protože bylo Mělnické vinobraní, ještě byla sobota, jde o rychlík a navíc se zdá, že vlaky tu jezdí dost lidí.
To je tedy z minulého horkého víkendu již vše a je jisté, že na něj také jenom tak nezapomenu. To je dobře, protože právě takové zážitky nás pozitivně ladí, a to potřebujeme. Ne nějaké krimizprávy a různé lumpárny. Víkend je tu a užijte si ho. Za týden nás čeká docela vzrůšo, co říkáte :-)? Ale, že ten čas žene.
Žádné komentáře:
Okomentovat