Očekávaná kniha je tady ! Mělník slaví 750 let města, 100 let velkého Mělníka a 80 let spoluautora knihy Karla Lojky. To je příjmová rozhlasová bomba ! Poslechněte si, jak na Mělníku zní 500 km vzdálené švýcarské stanice v pásmu FM, které tam končí..

 

Když jsem na sklonku 60. let 20. století prvně usedl do školní lavice, tak jsem samozřejmě zdaleka netušil, že budu jednou číst v měsíčníku Mělnická radnice se zájmem příspěvky bývalého ředitele několika mělnických škol pana Františka Purše, které se jednou dočkají knižního zpracování.

Samozřejmě, že historikové obvykle navštěvují archívy, čerpají ze svých vzpomínek, a pak píší pro veřejnost. Mělník na přelomu milénia nebyl rozhodně nečinným městem a platilo to i pro historii, ale stále tu jakoby něco chybělo. Mělník byl zvláštním městem. Na jedné straně tu vznikl v roce 2004 Mělnický osvětový okrašlovací spolek MOOS, začaly se pořádat i díky takovým sběratelům, jako byl Martin Klihavec výstavy historických pohledů i fotografií. Pořádala se celá řada akcí v rámci Dnů evropského dědictví DED a veřejnosti se buď jednorázově ( opevnění, sklepy, církevní památky), nebo trvale počaly zpřístupňovat první památky a atrakce. Vzpomeňme z těch trvalých například chrámovou věž za účelem vyhlídek, historickou studnu, hradby v Jungmannových sadech, či výletní plavbu.

Mezitím tu došlo kromě občasného publikování sborníku Confluence k dalším aktivitám především mezi členy MOOS a RMM, kdy jsme se dočkali vydání prvních regionálně historicky zaměřených brožur i knih, jakož prvních reprintů historických pohlednic. Psal jsem tu o tom již mnohokrát. Jenže, mělnickému občanovi zajímajícímu se o minulost města kde žije stále něco chybělo a první miniaturní obrázky v prvních knihách o městě i okrese ho uspokojit nemohly.

Ostatně, ti šťastnější, kteří byli ve správnou chvíli na správném místě, tak se dostali různě k materiálům, které měly teprve na veřejnost vstoupit. Jednou to byly pohlednice, jindy fotografie, jindy třeba oskenované knížky profesora Ludvíka Bóhma s neuvěřitelným obsahem informací., a to vše s technikou ruku v ruce třeba i na CD - ROM. Ovšem, Mělník předlouho čekal i na chvíli, kdy se někdo pokusí přijít i s publikací ze současnosti, která bude plná krásných barevných obrázků o našem městě. K tomu došlo až v roce 2014.

Při psaní webu zažijete mnoho věcí. Vzpomínám, že jsem tenkrát propagoval nějaké stránky sběratelky historických pohledů Mělníka, když se tu objevila pro mnohé lidi naprosto neznámá osoba, která přicházela s dalším fb týkajícím se historických pohledů. Tušíte správně, že šlo o pana Karla Lojku, který byl doslova požehnáním pro každého, kdo se zajímá o mělnickou regionální historii, nebo i jen prostě rád objevuje obrazové historické tváře Mělníka v různých časových obdobích.

Vždyť to nejsou jen pohledy z doby, kdy jsme ještě nebyli na světě, ale třeba i ty, které již osobně pamatujeme. Řekněme si na rovinu, že fotoaparát z nás vzal do ruky ve svém životě z různých důvodů leckdo, ale naprostá většina z nás nevěděla, proč fotit nějakou věc, která už třeba ani není hezká a je určena k demolici. To až časem jsme zjistili, že se občas dohadujeme o tom, jak to kde kdysi vlastně vypadalo.

V osobě pana Lojky se skloubilo hned několik důležitých věcí. To, že má někdo fotoaparát a rád něco fotografuje ještě nic neznamená. Je to stejné, jako když budete mít doma auto a bude vám chybět nápad, kam s ním vlastně jet. Jako když budete mít rádio a nebudete vědět, co tam máte vlastně naladit, aby vám to dávalo radost. Tady bylo tedy pro nás dnešní diváky a pamětníky určitým štěstím, že pan Karel Lojka se díky přátelství s panem Františkem Puršem zájmově velmi přiklonil k regionální historii a díky svému povolání navštěvoval místa, kde končil život staveb jednoho období a přicházel život staveb období nového.

Díky tomuto přirozenému spojení  až tří zájmů tak máme v posledních letech možnost obdivovat hodnotná díla, kde nechybí ani ty krásné obrazy v podobě pěkných pohledů a fotografií, které jsou buď starší než my, nebo  z dob našeho mládí, ale rovněž i bohatý historicky zaměřený výklad, který je o to hodnotnější, že oba autoři několika společných knih mají kořeny přímo zde a ten vztah ke svému okolí je pochopitelně osobitější a podstatně hlubší, než kdyby se pokusil něco podobného napsat člověk, který sem třeba jen jednou za čas dojíždí.

Mohlo by se tedy zdát, že jsme u nás na Mělníku díky této šťastné náhodě během několika málo let vše dohnali a mnohá města v krátké době snad i předběhli. Těch knih už je svým objemem požehnaně, zvlášť když k tomu přidám ještě třeba knihy z pera J. Kiliána a pochopitelně dalších autorů. Na druhou stranu je městu 750 let jen jednou, a jak jinak to oslavit, než publikací od těch, kteří svojí aktivitou mají na vzniku knihy největší zásluhu a zároveň i na tom, že má dnes Mělník tolik hodnotných publikací o svém městě.

Nelze přehlížet zásluhu dalších autorů, ale přece jen si pohlednice i fotografie získávají obvykle přízeň nejvyšší, a to neplatí jen pro historii. Máme tu tedy velkou oslavu hned tří výročí. Mělník si to své nejdůležitější připomene historicky 25. listopadu, ale na druhou stranu je přímo symbolické, že ten dle mého názoru zlatý hřeb přichází právě teď v létě, a i když již mnohý Mělničan říká : ,, Kam já tu knihu už jen dám ?", tak jistě cítí, že to bude věčná památka na půlkulaté jubileum, které je pro mnohé z nás ze zákonů přírody a lidského života tím zvlášť důležitým jubileem našeho města posledním.

 Vše podstatné je na pozvánce, ale i tak připomínám, že již tuto sobotu 27. 7. v podvečer v 18 hodin na radničním dvoře přijde vlastně takový zlatý hřeb městského jubilea. Knihu tu můžete rovnou zakoupit, nechat si ji podepsat autory a zároveň popřát panu Lojkovi k životnímu jubileu. Pršet nebude ! Nesmí :-)! 

Salcburk se občas objevuje i na Mělníku. Vzdálenost 300 km.

Lidé mají různé zájmy a někdo jich má i více. Jedním z nich je třeba i dálkový příjem rozhlasu, který má celou řadu dalších kategorií. Oblíbenou kategorií je příjem v nejrozšířenějším pásmu současnosti FM (VKV), který byl v posledních letech díky nové technologii i díky novým přijímačům  rozšířen ještě o kategorii DAB+ ( digitální rozhlas).

Tak nějak platí, že obvykle se nadšenci pro lov vzdálených stanic v pásmu FM vrhnou ještě na relativně mladé DAB+ pásmo, a pak se rádi občas vrací zpět a důvodů je několik. Obě pásma si jsou chováním svým způsobem podobná, ale přeci jen se v mimořádných podmínkách utvoření vrstvy Es ( kolem + 30 °C) nižší kmitočty pásma FM mnohem častěji odráží a způsobují občasný příjem i exotických stanic. Také na pozemní cestě mají delší dosah. Na druhou stranu je poslouchaná stanice v pásmu DAB+ bez jakéhokoliv šumu a při případném poklesu signálu prostě vypadává, nebo přestane hrát úplně.

Navíc máte kanály 5 - 12 (každý A - D  mnohem rychleji proskenované, než poctivě proladěné FM pásmo, kde na některém kmitočtu může hrát i více stanic do sebe. Pokud tedy máte v pásmu DAB+ na nějakém kanále ( například 10A) třeba dva multiplexy, tak si ten požadovaný nějakou zábranou, nebo otevřeným směrem, či směrovou anténou jistě nějak ulovíte, ale v pásmu FM je to ještě mnohem větší lov, protože můžete na nějakém kmitočtu slyšet třeba i čtyři stanice o různé síle.

Chytal jsem u rakouských hranic rakouské, slovenské, naše i maďarské stanice a najednou jsem zjistil, že tu jsou i díky odrazu od vrstvy Es stanice z Turecka. I na to jsou tabulky s mapkou, které vás informují, co vše se dá z čísla vpravo vyčíst. První písmeno, nebo číslice patří státu. Je to tedy malinko komplikovanější, ale srozumitelné.

V tuto chvíli jste právě na tom tak, jako ten rybář, který někde na potoce třpytkuje. Prostě se snažíte dělat s teleskopickou anténou ( a tím i přijímačem) takové pohyby, aby se těch nežádoucích stanic lovec zbavil, a ta vámi vybraná ( a mnohdy vzdálená) byla co nejkvalitnější. Radostí je pak taková síla signálu, když se dokonce načte název stanice ( takzvaná RDS) a stereofonní signál hraje tak, jako místní stanice. To se však bohužel ve změti stanic na kmitočtu vždy nepovede, a pak tedy identifikaci provede audio, které se u vzácných stanic někdy i nahrává.

Většina stanic dává občas vědět, jak se jmenují a stoprocentnost hlášení u těch méně bombastických bývá zpravidla každou půlhodinu. Obvykle však čekáte tak písničku až dvě. Jsou dnes na internetu stránky https://fmscan.org/fmscan_login.php , nyní zaheslované, ale i řada dalších volných, kde se dozvíte, co je v jaké lokalitě možné kde za různých podmínek třeba i naladit. Takový lovec pak zná řadu kmitočtů i stanic z nich vysílajících leckdy z hlavy.

Zajímavá situace nyní vznikla ve Švýcarsku. O ukončení vysílání v pásmu FM ( VKV) se již uvažovalo v řadě zemí, ale obvykle se to odkládá asi tak, jako otázka letního času a funguje oboje, nebo se někde to FM lehce omezí. Důvod je poměrně složitý a je to taková rozhlasová politika, která souvisí v daných státech s poslechovostí stanice i jejím územním pokrytí ( region, nebo kraj, či celorepublikové pokrytí atd.), reklama, sponzorství, technicky zbytečně dražší atd.

Ve Švýcarsku se však již o vypnutí pásma FM relativně nedávno psalo a letos byla vydána zpráva, že tamní FM rozhlas ke konci roku končí. Znamená to, že již budou užívat jen digitální rozhlas v pásmu DAB+ , který se mi také asi před třemi lety podařil naladit, avšak je to mnohem vzácnější, než v FM pásmu. Naši lovci totiž pravidelně léta uváděli, že vysílač Säntis například lze obstojně chytit ( frekvence 101.5 MHz) na Vítkově hrádku i jinde za Lipnem, či na Jindřichohradecku. Relativně nedávno guru lovců FM informoval, že jej zachytil na kopci někde na jihu Středočeského kraje.

Ukazuje se však, že mnozí lovci o svých úlovcích ani leckdy neinformují a liknavě v diskusi sdělí, že to u nich na Náchodsku doma na 19 - prvkovou směrovku uloví leckdy také. Když tedy tak shrnu vše, co ke mně v této oblasti  mediálně doputovalo, tak mám vlastně připraveného slušného sólokapra, protože chytit na dně republiky, jak lze nazvat Polabskou nížinu na teleskop tuto 500 km vzdálenou stanici je krásným nevšedním úlovkem. Navíc v pravý čas, protože za půl roku ta možnost již nebude. Snad by jen bylo pěkné, kdyby to nebylo naposledy a ještě se to povedlo i s RDS, ale i tak již mohu být spokojený.

Jsou stanice, které udělají radost, protože jsou z Balkánu, nebo z Afriky, či z Pyrenejského poloostrova, ale leckterý kolega řekne : ,, Tak co by ne, když je zrovna to štěstí a takto se to odrazí." A pak jsou ty, co nechodí odrazem, ale podmínkami a mají celkem mezi radioamatéry někdy i pro své vzdálenosti zvuk. Takovou legendou je švýcarský vysílač Säntis. Více o něm v odkaze :

https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%A4ntis

A jak to tedy znělo na Mělníku v sobotu v poledne ? 

https://www.youtube.com/watch?v=m__e811rpjc

Pokud máte volno, tak užívejte. Pohodový vstup do dalšího týdne !