Již jsem to tu někde psal, že každý výlet na nějakou akci nepřináší jenom dokument o akci samotné, ale má i své vedlejší produkty. Nejsem z těch, kteří by někam přijeli, podívali se na hlavní zájem ( akci) a hned zase jeli domů. Asi je to tím, že prostě mám rád krajinu, zejména pokud mi něco říká.
I proto znovu a znovu rád vyfotím onen pivovárek, kde cyklisté a turisté za hezkého počasí zejména v zahrádce stráví krásné pohodové chvíle a řidiči si odvezou zlatavý mok domů.
Naskýtá se tu i krásný pohled na zámek a na starou školu, kde je dnes Muzeum Eduarda Štorcha.
V Muzeu Eduarda Štorcha jsem již byl, a pro svoji atmosféru jej mohu jedině doporučit. Najdete tu nejen archeologické exponáty a třírozměrné napodobeniny pravěkých lidí, nebo mamutů apod. v jejich předpokládané velikosti, ale k disposici jsou i archivní naučné dokumenty puštěné na obrazovce ve velké společenské místnosti.
Bývalá hasičská zbrojnice.
Pojďme trošku na romantiku. Tak se jeví pivovar a Vrátenská hora s krásnou rozhlednou na pozadí s pěší cestičky od zámku jen kousek nad zmíněným muzeem.
Samozřejmě musím z této perspektivy přiblížit i samotný opěvovaný pivovar.
Po asi 100 metrech vás těsně před padáním silnice dolů do údolí vede žlutá značka po panelce vpravo k bývalému zemědělskému objektu. Před zamčenými vraty je nutné se vydat vpravo. V minulosti jsem se tu kochal výhledy, vrata byla odemčena a bez navigace jsem žlutou značku vůbec nenašel.
Ta vás totiž hned za halou vede skrz pozemek s vysokou trávou do lesa, kde najdete cestičku, která je čím dále divočejší a strmější.
Za deště prakticky neschůdné.
Člověk se blíží nezadržitelně k další životní metě a stále se více ohlíží a rekapituluje. Vlastně každý z nás je takovým reprezentantem města Mělníka.
Když začnu u sebe, tak teď například píši už přes 10 let tento web, kdy skoro každý článek začíná tím, že něco začíná na Mělníku, nebo to má s Mělníkem aspoň nějakou souvislost. Má již neuvěřitelných 2 123 článků. Nemohu však ani zapomenout na období, kdy jsem se snažil v básnické sbírce Pegasu opěvovat město, nebo na vyloženě svůj první web, kdy jsem se snažil ve fotografiích zachytit různé mělnické události z let 2002 až 2011.
Bývám občas překvapený, když se najde nějaký můj známý, který ví, že tady na netu něco píši a dočkám se mezi čtyřma očima určitého obdivu. To jednoduše proto, že ten dotyčný ví, kolik práce a času to obnáší, a že mě to musí asi převážně bavit. Někdy vám to i někdo nepříjemně osladí, ale tak už to je.
Na druhou stranu jsme všichni takovými reprezentanty a není to jen o soutěžích. Vím, že málokdo je v dobré náladě tak družný, aby si třeba za mělnickým zámkem vyprávěl s lidmi z jiných částí země, nebo z ciziny, ale jistě se mnozí neubráníme družným hovorům i dále od Mělníka, kdy se nakonec ukáže, že druhá strana tu již třeba někdy byla, nebo aspoň ví, kde ten Mělník je.
My je ten Mělník prostě naučíme znát a dokonce i takovou nevědomou formou. Jde to samozřejmě osobně, když někam přijedeme a začneme tam při nějaké příležitosti vyprávět, že to město leží cca 30 km severně od Prahy na soutoku dvou největších českých řek, ale jde to i někdy nepřímo.
Třeba stačí zachytit v rádiu nějakou vzdálenější stanici, či vysílač, dodat fotografický důkaz a samozřejmě tam napsat. Na tento QSL lístek z Báden-Bádenu jsem si musel počkat téměř půl roku a ani jsem nevěřil, že už mi odepíší, ale je to milé. Součástí obálky byla i vyfocená propiska s logem ,, Více DAB+, která mi nečekaně připomněla úsměvnou příhodu ze setkání dvou prezidentů za časů Václava Klause.
Hezký zbytek neděle a hlavně pohodu i humor do dalších červnových dnů.
Žádné komentáře:
Okomentovat