neděle 12. února 2017

Víte, kde v Mělníku kráčíme pod znakem Habsburské monarchie ? Několik zajímavostí ve fotografii.


Kdysi jsem se v knize  Ludvíka Böhma s názvem Okres Mělnický dočetl na jedné stránce zajímavou pasáž o tom, že někdy snad kolem roku 1839 (  přesně bych to musel hledat) po dobu asi 7 let byl prý mělnický zámek ve výši prvého patra propojený s věží chrámu sv. Petra a Pavla. Zeptal jsem se tehdy starší průvodkyně na zámku, která neměla o věci ponětí a nakonec jsem zavolal našemu historiku panu Purši. Bylo mi divné, proč se o takové zajímavosti historie prakticky nezmiňuje a nebýt této historické knihy, tak bych o tom nevěděl. Dozvěděl jsem se, že je to tím, že to z časového hlediska nemá pro historii vůbec význam.

Význam to tedy nemá, ale jako zajímavost to za zmínku dle mého názoru občas za připomínku stojí. Jenže, ona se občas najde zase nějaká další opomíjená zajímavost, a ta byla dnes součástí mé procházky městem.


Když jsem došel do Fibichovy ulice, kde na mě vždy dýchne nostalgie v podobě starého autobusáku i tamních restaurací a tančíren, tak mi bylo jasné, že musím také otočit oči vzhůru a trošku neplánovaně jsem spatřil jakousi připomínku Vánoc a kraje za polárním kruhem :-). To hlavní však najdete z druhé strany státního znaku na budově soudu.


Toto již bývá zmiňováno častěji a nejsem si jist, zda to také není právě v knize Mělník na starých pohlednicích, ke které napsal text kronikář Martin Klihavec. Zatímco lidé z ulice hledí na českého lva, tak vše nasvědčuje tomu, co píší historici. Ještě teď můžeme zhruba od křižovatky Fibichovy ulice s ulicí 28. října rozeznat po přiblížení například křídlo habsburské orlice a také vrchní pasáž  je celkem ze země k poznání. Mělničtí převrat v roce 1918 zvládli výborně. Znak byl prostě otočen o 180 stupňů a nový líc opanoval český státní symbol. I vrchol znaku má svoji historii, a tak jej můžete na historických fotografiích vidět třeba i s hvězdou .

Než se přesuneme od soudu dále, tak bych se rád vrátil k osobě českého cestovatele Stanko Vráze, po kterém je právem pojmenována vyhlídka na soutok Wikipedie o něm často píše jen to, co další knihy. Prý měl pravděpodobně bulharské kořeny a navštívil i Afriku, Střední a Jižní Ameriku, či dálný východ. I magazín Soutok zde již psal odkazy. Díky zmíněné knize Miroslava Sígla ,, Kdo byl kdo a kdo je kdo" ( i minulý článek), se můžete dozvědět, že se tento cestovatel. který zde pobýval narodil dne 18.4. 1860 v městečku Veliko Tarnovo a zemřel 20.2. 1932 v Praze. Vlastně bude mít za několik dní výročí úmrtí.


Dnes jsem chtěl vlastně navázat na nedokončené téma místních osobností .... http://soutok.blogspot.cz/2016/10/mista-kde-se-v-melniku-snoubi.html


Hned pod soudem najdete další dům a další pamětní desku, která patří  Jaroslavu Krombholcovi, který dal název celé této kdysi zvlášť dost důležité ulici.


Moje cesta vedla do Nerudovy ulice, abych spatřil dům, kde údajně žil kpt. Otakar Jaroš.


Bohužel jsem si doma včas nezjistil, že jde o číslo popisné 464, a když mi tam jedna stará paní ukazovala, kde to je, tak jsem to dost suverénně odkýval. Přece tam bude cedule, pomyslel jsem si. Omyl. Jak vidíte, tak jsem nakonec vyfotil všechny baráky kolem ( zde je jen výběr) a ten pravý jsem nenašel. Snad tam byla dále od ulice nějaká menší stavba, která mi spíše připomínala kůlnu a byla poněkud zastrčená, ale na ulici jsem tedy nic nenašel.


Pomalu jsem se vracel k centru, kde mám malý dluh ( článek v odkazu výše) a vzpomínal jsem, jak ta vila Oldřicha Wenzla chátrá, a s ní nějak koroduje i ten nedávno instalovaný umělecký upomínač.


Bylo už tma, tak se mi cedule upozorňující na dům Josefa Straky moc nepovedla, ale po zvětšení to celkem jde.


Kdo nevíte, tak je to zkrátka tento vchod, pak malý dvorek a za ním ten domeček. Vlevo jsou internetové zásilky ( výdej).


A právě od domu Josefa Straky je tento krásný neobvyklý záběr na Pražskou bránu. Tím dnes končím, mám na spěch a dovolím si vás pozvat na web pana Lojky, kde jsem viděl například unikátní fotografii bourání toho prvního mostu. Úspěšný pracovní únorový týden!

Aktualizace 14.2.2017 v 16.30:

Dnes jsem se dozvěděl, že pokud chcete hledat dům, kde bydlel kpt. Jaroš, tak hlavně nekoukejte na domy a vrata. Pokud půjdete od Mladoboleslavské ulice, tak jděte po pravém chodníku a asi uprostřed ulice hledejte jakýsi pomník mezi chodníkem a vozovkou.

Ještě tu mám něco z blogerské kuchyně. Pro samou práci a špatné počasí, se někdy člověk ani nikam nedostane a tak jsem se nechal inspirovat faktem, že v televizi právě běží seriál o šlechtických rodech u nás, a rovněž faktem, že tu byla kdysi euforie v podobě pátrání po svých předcích, Čekal jsem větší zájem o téma, ale to bývá běžné, že občas autor v jakékoliv oblasti kultury neodhadne zájem. Lidé si někdy oblíbí písničku, kterou on původně nechtěl ani zpívat. Zkrátka, sobotní článek má dnes v úterý odpoledne pouhých 90 návštěv. Proto jsem se pokusil nepříznivě vyvíjející se stav v neděli večer zvrátit ( to je doba, kdy vás články nejvíce táhnou) a celkem to vyšlo. Tento článek měl zatím 170 návštěv a stále jeho návštěvnost pozvolna stoupá. Čtenářům děkuji za projevený zájem o téma a snad jste někteří touto aktualizací zase trochu pronikli pod pokličku blogerství. Kritici k článkům patří a ti mnohdy nepochopí, že nemáte někdy čas, se s něčím mazat a ani za to nejste placení. Také mám rád, když nejsou v článku pravopisné chyby, ale je rozhodně důležitější, se pořádně vyspat do práce. A právě to je ten rozdíl mezi prací médií, která čte i v tištěné podobě mnohem více čtenářů, je to jejich práce a mají tam pravopisnou korekturu, a amatérských blogerů, kteří to ze sebe musí někdy rychle vychrlit, byť i klávesnice třeba neposlouchá, protože mají jiné nucené aktivity.

3 komentáře:

  1. "Fibichovi ulice", dokonce dvakrát. No fuj, vy té češtině dáváte zabrat. Že se nestydíte. A to jste tvrdil, že jste také básník.

    Emeritní profesor češtiny Anastáz Hrbolek

    OdpovědětSmazat
  2. 1.) sloh a pravopis jsou dvě rozdílné věci. Řada lidí je lepší ve slohu, než v pravopisu.
    2.) Sporné věci jsem si ověřoval. Zapomněl jste mi vytknout Okres mělnický, kde mělo být také velké M. Opravil jsem to už večer, byť jsem spěchal do postele a vůbec nechápu, že se to neopravilo. To samé u té Fibichovy ulice. Asi jsem nedal enter, článek jsem už neměl čas ani číst.

    Ale díky, že čtete mé články a zároveň upozorňujete na co si mám dávat pozor. Jsem už 40 let ze školy, češtinu moc nepotřebuji a bohužel se někdy i žáci naučí to nešťastné -ovi. Vím, že jsem to u té Fibichovy ulice opravoval, ale asi už jsem to neodentroval.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. A ještě si prosím rozmyslete, jest-li jste Anastáz Hrbolek, nebo Augustin Hrbolek :-))). Viz článek: Židovský hřbitov z 11.12.2016.

      Smazat