neděle 23. února 2014

Soutok sboural všechna tabu kolem příjmu internetového rozhlasu. Stanice i přijímač.


Kdysi jsem tu psal v listopadu 2011 devítidílný seriál Rádio kdysi a dnes. Důvody jsem měl asi tři. Soutok měl být podle svého zakladatele Romana Raka internetovým rádiem. Mladí lidé zhýčkaní již vyspělou technikou, se často podivovali, jak tady mohl člověk před ,,sametovou" revolucí vůbec žít a snad si představovali dnešní Koreu. Nemohli vědět, co to bylo evropské všude poslouchatelné rádio Luxembourg, nebo, jak oblíbený byl pořad Pozor zákruta!, Mikroforum, či stanice Interprogram rádio Praha. A konečně jsem byl i zvědavý, zda o seriál třeba projeví zájem nějaké tiskové médium. Dnes vidím, že už by se dala klidně psát další kapitola, byť právě teď hýbe světem Ukrajina a podivné nebezpečné rychlé jaro, které může později způsobit katastrofu.

Internetové rádio je společně s netovou televizí považováno za jakýsi top příjmové techniky. Ironií ovšem je, že téměř nikde nenajdete kolem toho diskuse, které by překračovaly takříkajíc rámec stanic v republice, či vůbec nějakou reklamu. Pro radioamatéry je nezajímavé, protože to, co nejde vzduchem a jen občas, je prostě nezajímá. To je nuda. Pro posluchače také, protože ti mají zase zafixováno, že je jen rock a pop a nakonec je jim leckdy i jedno, odkud to je vysílané. A tak se ani nelze divit, že tu náhle máme něco, o čem se ví, že to existuje, ale vlastně to i málokdo užívá.

Podstatná většina lidí si nakonec tedy pouští hudbu v normálním rádiu na VKV a na PC, ale to bychom se nehnuli z místa a je to velmi široký pojem. Také by-chom se mohli bavit o jeho využití na dovolených v zahraničí, kde tak můžete zcela jistě a bez atmosferických podmínek slyšet naše stanice, nebo jej mohou poslouchat naše menšiny v zahraničí, které touží po určitém kontaktu se starou vlastí. V každém případě je dle mého názoru lepší disponovat takovýmto laciným rádijkem, než kvůli poslechu zapojovat nějaký noťák a podobné vymoženosti.

K čemu takové rádio využít? Tak můžeme si samozřejmě pustit leckdy kvalitnější příjem poslechu nějaké blízké stanice, než z normálního rádia s pásmem VKV, nebo dokonce stanici, která na VKV vůbec nevysílá ( Známka Punku apod.) Někdo má babičku třeba u Olomouce, kde stráví prázdniny, oblíbí si nějakou místní stanici a jen takto si ji může nostalgicky poslechnout. Ale, líbila se mi recenze jednoho posluchače, který pravil: ,, Kdo jednou poslouchal internetové rádio, ten už nechce poslouchat místní VKV." Vždyť k disposici jsou tisíce stanic.

Včera jsem psal článek o Lužici ( tentokrát město Zhořelec) a vždy mě potěší, když se vrátím z výletu a občas tu na VKV to rádio Lausitz symbolicky na chvíli naladím. Nyní tedy díky informovanosti již vím, že na stanici MDR Sorbischer Rudfunk mohu ve stanovené časy zaslechnout vysílání v Hornolužickém jazyce ( ověřeno) z této oblasti. Snad předloni jsem psal o Banátu a i tam poslouchá naše menšina rozhlasové vysílání v Českém jazyce. Pro nás není ani tak atraktivní fakt, že oni poslouchají naše stanice z Čech, ale zjištění, že v Srbsku je stanice která vysílá ve stanovený čas pro naši menšinu v Banátu ( část Rumunska i Srbska) česky. Bohužel, tato stanice na internetu není, jen na lokálním VKV.

V Srbsku je ovšem několik folklorních stanic, které hrají zajímavou velmi svižnou hudbu, která snad zeměpisně i hudebně připomíná vzdáleně jakési kořeny z naší Moravy. Stanice se jmenují Rádio Morava, Južny Vetar a ještě jde i Rádio Folkoteka. Dominujícím prvkem je rychlá hra na tahací harmoniky, heligonky a vokály. Veselá lidová hudba, ale zcela jiná, než ta naše na Moravě a v Jižních Čechách.
Zastavme se nyní v Řecku a vzpomeňme na Vinobraní cca 2011 před KD. Řecké písně zní mnohdy procítěně, až smutně, ale jakmile přijde refrain, tak je to často vynikající veselá melodická a rychlá hudba na drnkací nástroje. Zde je můj favorit stanice Akus Palko. Od Středozemního moře jsem zde vzpomínal stanici Babnet Tunisia ( Tunis) s orientální arabskou hudbou, která připomíná umělecké vystoupení v amfiteátru ( po skladbách je potlesk). Tady si živě můžete představit karavanu velbloudů, poušť i palmy. Vlastní Saudská Arábie má pak několik stanic, které vysílají neustále modlitby z minaretů, což je zajímavé zpestření několika vteřin. Jejich jména začínají obvykle na Holly Quaran.

Černá Afrika je oblíbený kontinent etnické hudby. Z Konga občas hraje a občas kecá Rádio Tschiosondo. Podobně je na tom Afrika radio, které sídlí v Ghaně, ale také i Ohiu v USA. Poslední dobou však lépe hrají rádia Kass (Keňa) a Simba ( Uganda). Pak tu máme ještě Ghana music radio, ale to je občas rap a ten nesnáším.

Nyní se podívejme do Oceánie. Stanice z Tahiti mají časté výpadky a tak je lepší Rádio Matariki z Cookových Ostrovů, nebo Djido z Nové Kaledonie.

Brazílii i Mexiko dnes vynecháme a pojďme na závěr do Alp. To je zase dlouhý článek, jejda.

Alpenradio Volksmusik a nezapomenutelné bučení krav a zvonce. Bavarian radio, Eviva...Švýcarsko, Veseljak...slovinský folk ve slovanském jazyku. Dalo by se jich napsat mnohem víc i z jiných států ( Itálie.... 1000 hitů), ale...

Internetové rádio může být dobrým zpestřením volného času i rozšířit vědomosti o naší planetě a kultuře na ní. A když už nechceme, tak tu máme náš světový rock i pop. Škoda jen, že není téměř příležitost, se jen tak někde volně připojit, nebo je to dokonce i někde nežádoucí.



A co mě vedlo nakonec ke zveřejnění konkretních stanic? Zjistil jsem, že na ČT 1 dávají v pondělí ve 20 hodin bezva český detektivní seriál První oddělení ( dle pravdivých případů), který nemá konkurenci. Šlo asi pět dílů. Ovšem, už se našli kritici, co píší, že seriál není lepší než Policie LA, Policie New York, Policie San Francisko atd. , ale je jiný. Prý je nudné to, že ukazuje skutečnou práci policie. Když se zeptáte, kdo ho viděl, tak vám každý řekne, že na Nově dávají Ordinaci v růžové zahradě, nebo ho prostě neviděl a navíc slabá reklama na ČT. Zkušenosti ukazují, že to musí být velká náhoda, když se lidi zblázní a nějaké médium doslova zahltí.

SŠ.

Žádné komentáře:

Okomentovat