středa 4. dubna 2018

Ve znamení měsíčníku Mělnická radnice. Obrazová galerie a pozvánky na články o Legiovlaku, Sokolově, Vinné noci i sklepním podzemí.


Myslím, že jsem toho poslední dobou napsal dost, a tak jsem si řekl, že je na čase si dát volno, ale když jsem si prohlédl v rychlosti měsíčník Mělnická radnice a namátkou jsem vybral některé tituly, tak mě tak napadlo : ,, Vždyť oni zvou čtenáře na věci, ke kterým mám plno obrazového a mnohdy již zapomenutého materiálu, což je jaksi škoda." Co může být lepší, než pozvánka v podobě krásných obrázků a příslušných článků ?

A tak berte tento článek, jako tu nejlepší pozvánku na akce. Berte to, jako takové doplnění reklamních upoutávek v Mělnické radnici, čili jako bonus.


Ve dnech 8.5. - 14.5. tu bude konečně legiovlak, což jsem tu také několikrát připomínal. Soutok jej navštívil přesně před rokem v Kolíně a článek i fotky najdete .....

http://soutok.blogspot.cz/2017/05/sobota-135-na-soutoku-para-do-msena.html



V měsíčníku se připomíná 75. výročí bitvy u Sokolova, které proběhlo 8.3. a je tu i pozvánka na knížku o kpt. Otakaru Jarošovi. Dovolím si vás tedy pozvat na článek, kde kromě fotografií najdete i některé informace a data o bitvě.

http://soutok.blogspot.cz/2016/11/novy-pomnik-kpt-jarose-aneb-vypraveni-o.html



Další obrázky jsou z Vinné noci 2015, která bude letos 21.4. od 16 do 22 hodin.
Článek najdete na

http://soutok.blogspot.cz/2015/04/vinna-noc-2015-mala-fotogalerie.html






A poslední pozvánka patří tomu, co bude již za pouhých 10 dní !! Po půlroce půjdeme znovu do mělnických historických sklepů. To je téma, které teď budu ještě připomínat, protože se termín akce již velmi přiblížil, a také budu jedině rád, když veřejnost sama ukáže, že skutečné sklepy nejsou žádnou zbytečností, ale opravdu požadovaným turistickým magnetem města Mělníka.

 Jsem opravdu velmi rád ( článek v dubnové Mělnické radnici), když čtu, že mnozí majitelé sklepů jsou ochotní, se svými sklepy pochlubit veřejnosti a považují si to za čest. Tito lidé mohou v nedaleké budoucnosti třeba i přepisovat místní dějiny a stát se velkým příkladem mělnického patriotismu.


Tímto článkem jsem chtěl pouze doplnit některá příjemná témata z měsíčníku Mělnická radnice, neboť jak jsem již kdysi někde napsal, tak je na poli informací vždy lepší, když je z čeho vybírat, a když si můžeme atmosféru akcí nějak přiblížit, třeba i díky minulosti. I proto jsou fotografie tak fantastickou věcí.

http://soutok.blogspot.cz/2018/03/jste-prvni-na-melniku-kteri-to-vedi-za.html



úterý 3. dubna 2018

Zbytek cyklovýletu patřil úvahám o budoucím přívozu a návštěvě vrchu nad obcí Jeviněves.


Včera jsme se svezli po cyklostezce z Mělníka do Vraňan a viděli jsme, jaká je v tuto chvíli situace. Ale, cyklostezka se má prý brzy asfaltovat, a pak přijde i to, co bylo psáno v novinách. Dnes si ještě něco prohlédneme. Na prvním snímku je Vltava ve Vraňanech pod jezem.


Zde máme pro změnu kanál, který se na obzoru odděluje od řeky.


Toto místo patří k oblíbeným cílům nejen cyklistů.


Místo, kde se odděluje laterální kanál od řeky Vltavy, aby se opět pod Mělníkem spojily.


Ve chvíli, kdy se začalo psát o tom, že se přívoz přes Vltavu z Lužce přesune, tak mě napadlo, že to bude možná sem mezi obce Vraňany a Dědibaby.


Vůbec nevím, co to tady mají za ten domeček, ze kterého vede vrchem nad řekou jakési lano na vraňanský břeh.


Vede tu však k řece tato cesta, která má jako-by na druhé straně pokračování, a proto i ta úvaha, která by byla logická i z mapy.


Pokračoval jsem pak dále do nedaleké obce Mlčechvosty. Zatímco Vltavská cyklotrasa pokračuje z Lužce přívozem na druhou stranu řeky, tak z Lužce dnes vede do Mlčechvost k zastávce ČD  po silnici krátká nenáročná cyklotrasa číslo 8242.


Přes obec, pak vede dálková mezinárodní pěší trasa, kterou užívají turisté z Kralup nad Vltavou při cestě na Říp. Prvně jsem se rozhodl pokračovati tudy pod státní silnicí po polní cestě do Jeviněvsi.


Byly tu nádherné výhledy do kraje a zejména na Mělník. Jen mi zase něco chvíli zlobilo v objektivu a musel jsem to odříznout.


,,To jest to naše město malebné, jemuž zámek z dáli vévodí :-)"


Jeviněves, to je dnes již známé vinařství, které má dokonce i svoji turistickou vizitku, jak jsem jednou zjistil.


Na vinice ....


 .... a malebný sklípek, se vždy hezky kouká. Je jedno, který nápoj pijete častěji :-).


Samozřejmě, že nějaké ty neobvyklé věci, jako jsou třeba i legrační a zajímavé rozcestníky, tak ty rád fotím.



Zde to máte celé komplet.

A na závěr ještě dvoje krásná vrata ...


.. a hlavní budova vinařství. Můžete se z obce vydat stejně tak, jako já ( s kolem to není příjemné) krkolomným stoupákem nad vinice, kde jsou výhledy na Říp, České Středohoří, ale i na Kladensko. Zpět pokračujte po vrstevnici, až vás úvozová cesta vyplivne kousek nad obcí na silnici vedoucí z obce Černouček.

Zpět jsem se vracel přes Spomyšl, Daminěves a Cítov. Okruh dal 42 km a přijel jsem zpět se západem slunce. Bylo pouhých 8 stupňů Celsia, což je proti dnešním 20 neskutečné.

A na závěr se vrátím k článku ,,

Ředitelka muzea PhDr Miloslava Havlíčková, se ve Lhotce od ministra kultury v demisi Ilji Šmída dozvěděla zajímavou věc. Žákům ZDŠ přibude vedle angličtiny pravděpodobně ještě libovolný jazyk států vyspělých ekonomik.


To byl Apríl, tak-že pokud se někdo chytil, nebo si nebyl jistý, tak to v komentáři vysvětluji.

pondělí 2. dubna 2018

První letošní výlet na jízdním kole měl být především odpovědí na situaci kolem přívozu v Lužci, budovaném mostu přes Vltavu a cyklostezku do Vraňan. Velká fotogalerie.


Už jsem to fakt nevydržel, ač možností náplně volného času bylo více a v poměrně studeném počasí jsem vyrazil po cyklostezce do Lužce nad Vltavou, abych viděl na vlastní oči, jak to tedy vypadá s tou zmíněnou cyklotrasou podle kanálu do obce Vraňany, o které mi vyprávěl snad už v únoru známý, že se tam prý buduje.

Také jsem si uvědomil, že se snad loni na jaře ( možná ještě dříve) psalo v novinách, že má být přestěhován z Lužce nad Vltavou přívoz jinam, a že se tam bude přes Vltavu budovat most pro pěší a jízdní kola. Dokonce jsem tu kdysi v nějakém článku uvažoval, že přívoz se zřejmě přestěhuje mezi obce Vraňany a Dědibaby.


A tak jsem dnes odpoledne vyrazil pěkně po zrekonstruovaném novém mostě, protože jiná možnost nebyla, a už jsem se těšil, jak si vše zase po dlouhé době prohlédnu. Vlastně to byla moje letošní cyklistická premiéra a nějak jsem se v posledních letech naučil začínat vždy cestou do Vraňan.

Jak jinak začít, než krásnými pohledy na město, řeku i kontejnery. Jsem zvědavý, zda někdy do toho Hamburku vyrazím také, když tam vede tato řeka a většinou i cestují tyto kontejnery. :-).


Tohle je prostě v Hoříně  můj oblíbený objekt....


..... a k Hořínu patří také kůň. Vždyť někam sem nás vzala škola, abychom se jako děti povozili.


Jak dlouho budou asi tyto komory ještě takto krásně vypadat ?


Pohled, který vzbuzuje hrdost, krásu a vzpomínku na film U mě dobrý :-).


Ne vždy se povede vidět takto valit se množství vody.


První letošní návštěva odpočívadel. Stále jsou O.K. Jak krásné zjištění.


Sluneční cesta od severního cípu Norska na Maltu je 7 305 km dlouhá. Chtěl bych mít v penzi tolik zdraví, sil a nutných peněz, jako občané Německa, Nizozemí, či Dánska, kteří k nám jezdí na kolech třeba až z Hamburku :-).


Zdá se, že ohryzy se proti loňsku nijak nezměnily a bobři sem už asi ani neplují.


Mé oblíbené jezírko ve Vrbně, se siluetou kostela.


Romantika místních tůní byla v 90. letech inspirací zde žijící a dnes již zesnulé malířce krajinářce Haně Stočkové.

Od horkovodu má cyklotrasa již i dělící pruh.


Přejelo tu pár cyklistů a jedna in-line bruslařka.


Tak převoz v Lužci nad Vltavou stále funguje a po budoucím mostu tu ani náznakem nic nenajdete. Tak nevím. Nikde jsem nic nečetl o současné situaci.


Zde máme hlavní památku Lužce nad Vltavou.


Na mostech v Lužci i ve Vraňanech se uvádí odstup od hladiny 4.5 metrů. Jistě víte, že má proběhnout velká akce, jejímž cílem je, aby zde mohly plout i větší a hlavně vyšší lodi.


A to už je cyklotrasa. Krásná, ale bohužel bez asfaltu a pro mé trekové kolo ne zrovna vyhovující. Pro slabý provoz se mi stále vyplatí jet po silnici.


Zde je takové místo, které naznačuje, že tu možná jednou někdo nějaký asfalt začne pokládat. Snad už brzy.


Měl jsem štěstí i na vysokou zvěř v poli.



Záběry s Mělníkem v pozadí.


Cyklostezka ( zatím neoficiální) tu vede stále přímo.

Za ten den jsem toho viděl mnohem více, najel jsem 42 km, ale pokračování příště. Teď už honem něco naspat, ať zítra člověk nečučí, jak vyrytý krtek. Krásný výlet.

neděle 1. dubna 2018

Pravidelné prohlídky vodního mlýna v Liběchově začnou 21.dubna. První Svatodušní pouť k liběchovskému kostelíčku bude v máji za zvuku zvonu. Další mlýny v okolí.


VSTUPENKY DO MLÝNA VONÍCÍ NOVOTOU nám dnes pošta doručila přímo z tiskárny. Jak jsme naplánovali a slíbili, už příští měsíc začneme mlýn pravidelně otvírat pro návštěvníky! Počínaje 21. dubnem vždy v sudé týdny v sobotu a v neděli budeme připraveni provést zájemce o mlýn i turisty v 10, 12, 14 a 16 hodin po mlýnici i dalších částech areálu, a to po celou letní sezónu až do září. Vstupné (které se netýká dětí do 15 let) bude pro návštěvníky jejich příspěvkem na probíhající opravu mlýna a pro nás závazkem a varováním, že se musíme během hodinového výkladu snažit tak, aby od nás lidé odcházeli plni jen těch nejlepších dojmů 




Liběchov čekají dvě velké události. Do kostela sv. Havla, se vrátí 19. května opravený zvon, který bude vítat účastníky obnovené Svatodušní pouti ke kostelu sv. Ducha v Liběchově.
Začátek pouti bude v zámecké zahradě, kam jsem vás naposledy pozval v článku plném barev ...



Poslední představení mlýna u Vrátna proběhlo již poměrně dávno ( leden 2017) v článku...

Od té doby se sem sjíždějí lidé a neustále mlýn fotí, protože ten dostal velikou vrtuli a celkově místo vypadá pěkně....

Bohužel to podle recenzí vypadá, že stále není otevřený veřejnosti.


Také u Mělníka, nebo vlastně již přímo v Mělníku máme dva vodní mlýny. Polabský mlýn má svého majitele, nepíše se o něm a stojí ve stínu mělnického přístavu, který by se tak rád rozšířil.

Naposled jsem psal více o mlýnu zde:


A na závěr dnešního článku, který jsem věnoval především blízkým mlýnům, musím ještě zmínit ten v Rousovicích, ale to je asi tak všechno. Mlýn momentálně něčemu slouží a Soutok se nikdy netajil s myšlenkou, že nejkrásnější mlýny jsou ty, co slouží turistickému ruchu, nejlépe tak, jako expozice mlynářství. Tady vždy připomínám repliku mlýnského kola na říčce Punkvě, které je součástí  vnitřního prostoru restaurace a také fakt, že na říčce Pšovce sice máme hodně mlýnů, ale moc je obdivovat nemůžeme.

Jako bonus mi dovolte pozvánku do místa, které opravdu stojí za to a jste tam ještě před polednem ...