pondělí 16. června 2025

Expo show Doba ledová - lovci mamutů a Mělnický hrozen . Dvě nejbližší akce na Mělníku doplňují tři výstavy na výstavišti v Lysé nad Labem.


Do prázdnin i nejbližších dovolených zbývá necelých 14 dní a již je na čase se zamýšlet, co si s tím ohraničeným delším volnem počít. Ovšem, akce se kvůli přemýšlení nezastaví a stále je tu něco, čím si můžete zpříjemnit nejbližší dny. Pochopitelně nemohu zapomenout na akce k nám nejbližší. Nechť promluví samotné obrázky, které vás dovedou na zajímavé výstavy, ale i pozvánka na tradiční Mělnický hrozen, který je dobrou rozcvičkou i prověrkou každému, kdo má aspoň nějaký vztah k turistice a přírodě.
 










neděle 15. června 2025

Tohle mistři dixingu neradi slyší, ale radost byla obrovská. Na Mělníku byl uloven v pásmu FM rozhlas ze Sárska. Co mi odepsali ? Historie Saarlandwelle.

 


Mezi lidmi jsou kromě práce i různé záliby. Vždyť, kolik lidí jen holduje rybolovu a dokonce jezdí i na rybářské závody. Sám jsem nedávno viděl na obrázku známým uloveného kapra, kterého bych jeho váhou i velikostí spíše tipoval někam na Orlickou, nebo Vranovskou přehradu, ale rozhodně ne na nějaký rybník u Labe. Jako kdyby tato příhoda byla takovou předehrou k tomu, co se mělo přihodit mně.

Jsou lidé, kterým laická veřejnost říká radioamatéři. Ve skutečnosti je to hobby, které má neuvěřitelné množství kategorií. Někteří spolu po rozhlasových vlnách komunikují a používají přístroj, kterému se říká vysílačka. Jiní třeba poslouchají na speciálních rádiích letecký provoz a další skupina si říká dixeři a jejich účelem je lovit běžné rozhlasové vzdálené stanice na různých rozhlasových pásmech.

K oblíbeným patří poslední dobou specializace na pásmo FM (VKV) a DAB+. Ovšem, dnes by vám na příjem vzdálených stanic v pásmu VKV ( velmi krátké vlny) obyčejné levné přijímače nestačily, jako kdysi. Je to tím, že například u nás Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) stále ještě přiděluje novým zájemcům kmitočty, které se uvolní tehdy, když je nějaké naše stanice opustí a uznají, že z ekonomických i regionálních důvodů, se jim vyplatí vysílání pouze v pásmu DAB+.


Ledy se po vzoru Německa začínají již díky první naši vlaštovce hýbat i u nás, ale zatímco tam je již navržen přesný rok, kdy bude pro všechny stanice vysílání v pásmu FM ukončeno, tak u nás tomu tak ještě není. Jenže, ono jde i vtom Německu o prodloužení o osm let, a tak bude pásmo FM ještě dlouho přeplácané stanicemi. Pokud chcete chytat jen místní silné stanice, tak vás samozřejmě uspokojí téměř každé rádio, které má navíc i jakési automatické dolaďování.

Ovšem, pokud chcete chytat vzdálené stanice, tak již potřebujete speciální dražší kousek s vyšší selektivitou vhodný pro takzvaný di-xing. S takovým rádiem prostě na naladěném kanále různě hýbete, natáčíte ho a zjistíte, že na frekvenci není jen nejbližší silná stanice, ale třeba i ještě další naše vzdálenější a k tomu další německá. Podle polohy a natočení, se vámi zvolená vylepší.

Někdy ovšem nějakou další vzdálenou stanici jen matně slyšíte ,nebo vůbec a díky kolísavým podmínkám třeba jen na několik vteřin, nebo minut zazáří tak, jako kdyby byla stanicí místní. Jenže, di-xeři, kteří mají více času pro své hobby, tak se někdy nespokojí jen s obyčejným všesměrovým teleskopem, který případně mění za všesměrovou teleskopickou anténu, ale pořizují si antény směrové, nejlépe do terénu v kombinaci i s nějakým stožárkem.


To je vhodné zejména pro ty, kteří nehodlají tento způsob zábavy kombinovat napříkad s turistikou, ale jejich cílem je někam dojet, zprovoznit přinesenou, nebo i přivezenou techniku, učinit nějaké záchyty a jet domů. To se mě týkalo v časech, když jsem se před téměř 30 lety věnoval CB- pásmu ( 28 MHz) a právě občas i jako člen expedice. Obvykle tedy již s nějakými těmi vzdálenými záchyty tito hoši počítají, jsou na svoji techniku pyšní a pochopitelně se těší, jak se po úspěšném lovu pochlubí s úrodou, která často čítá vzdálenosti nad 300 km.

Jenže jsou i vyznavači stejného hobby, kteří mu buď tolik času věnovat nemohou, nebo mají i více zájmů, a nebo mají dokonce i odlišnou filosofii. Jedni totiž tvrdí, že stejný úlovek ze dna republiky na malé rádijko s krátkým teleskopem je více, než když danou stanici ulovíte někde na kopci na špičkovou techniku. Druzí takové lovce nemají moc rádi, protože v jejich představách má lovec disponovat aspoň směrovou anténou a nejlépe jet někam na kopec.

Netřeba dodávat, že když jsou zkrátka podmínky, tak je úspěch na slabší techniku cennější. A právě toto se mi přihodilo den poté, co jsem se dočetl článek, že byl na jednom kopci u Říčan učiněn vedoucím fb skupiny neobvyklý vzácný úlovek na směrovou anténu. Západní německé spolkové státy, se dají občas ulovit, ale Sársko se zatím nikomu zřejmě nepovedlo.





Frekvenci jsem tedy díky článku věděl, ale naděje na úspěch moc velká nebyla. Nicméně jsem si vzpomněl, jak jsem kdysi před téměř 30 lety mluvil ruční vysílačkou z Vrátenské hory na Kleť při hvězdárnou vyhlášeném rádiovém klidu, nebo jak jsem třeba loni o Vánocích chytil Strasbourg, či o půl roku dříve v FM Švýcarsko. Když víte frekvenci, tak jste přesně jak ten rybář, co už má políčeno a jen čeká na záběr.

To byl i můj případ. Náhle se vynořila stanice, která se opravdu jen chvíli blížila silou domácí stanici, ale na RDS to nebylo. Jak zjistit, co to je, když ani tu písničku neznám ? Stanice nachvíli zmizela, ale když se objevila podruhé, tak již jsem poznal  zpěváka i název písně. Hlavně to nahrát, aby byl důkaz.


Domů jsem šel z terénu s velkou euforií, ale bylo třeba ještě vyloučit možné konkurenty a potvrdit playlist, který máte na obrázku výše. Toto vše bylo připraveno do případného e-mailu, aby se v Sársku mohli přesvědčit, že čas na rádiu i vlastní přenos korespondují s playlistem. Mnoho lidí to nedělá, nebo si jen vybírají ty opravdové dálky, ale já to v některých případech zkouším a nejednou. Oni totiž často některá ta oddělení vůbec nevědí, co je to QSL card, a že žadatel chce nějakou pohlednici z daného státu nejlépe s vysílačem a potvrzením záchytu.

Končí to všelijak a obvykle je všechna snaha marná, ale i tak vás občas něco potěší. Už to nejspíše žádné pokračování mít nebude, ale ony i ty reakce občas potěší. Zde je tedy níže pod obrázkem reakce, která mi ze Sárska přišla a opět to jsou přitom i další body pro Mělník. Opět si někteří lidé přečtou třeba i tam v Sársku, že jejich stanice SR3 byla slyšet 30 km od Prahy ve městě, kde se také pěstuje víno, jako v Porýní, a že je tam nějaký soutok dvou největších českých řek. Pochopitelně přikládám i pár pohlednic. Přední část jsem ponechal v originálu. V odpovědi je i zajímavá historie Saarlandwelle, což byla stanice, kterou jsem chvíli poslouchal.

Sousedila s frekvencí rádia Luxembourg a dávala hitparádu TOP-75. Na podzim roku 1989, když jsem stanici poslouchal na SV naposledy, tak zrovna vedl 7 týdnů hitparádu Phil Collins s písní Another day on paradise. Tak to vidíte, lidé mají různé zájmy a opravdu je mi všelijak, když mi někdo říká, že v práci bylo lépe, a že si vůbec neví rady, co s volným časem. Kriste, když má být vidět z neděle na pondělí polární záře a nejlépe spíše ve druhé polovině noci, tak si má brát člověk snad dovolenou :-)? No, zatím jsem věděl, ale také fakt, že tam pořád ještě nejsem :-). Pěkný zbytek víkendu a příště snad článek z opravdu až nádherného víkendu jen kousek od našeho domova. Važme si okolí a poznejme ho.

Pohodový příští týden.


Děkujeme za váš e-mail z České republiky!

Lieber Standa,

Ihre Mail hat bei uns die Runde gemacht. Wir haben uns sehr darüber gefreut. Ich habe noch eine Info für Sie:

Der Saarländische Rundfunk hat eine besondere Geschichte: Er gehört zum Verbund der ARD. Insgesamt sind es neun Sendeanstalten. Der SR war der letzte, der gegründet wurde. Mitten im Kalten Krieg. Darum hatte er den Auftrag, einem eventuellen Einmarsch der Sowjetunion standzuhalten. So wurde SR 1 Europawelle Saar gegründet. Auf Mittelwelle konnte die Europawelle bis Moskau senden, nachts sogar bis Japan. Weil es damals noch kein Whatsapp gab, haben die Menschen in der damaligen Tschecheslowakei, in Polen, Bulgarien, Rumänien, Ungarn, Belarus,  Russland und in der Ukraine Tonnen von Briefen geschrieben. So wurde der SR interessant für die Stasi und den KGB. Man sandte Agenten zum SR, die erst nach dem Fall der Mauer 1989 enttarnt wurden. Nach 1989 war der Saarländische Rundfunk nur noch ein normaler Regionalsender - Radio und Fernsehen – der ARD. Dennoch sendet SR 1 heute auf UKW auf der Frequenz 88. Wie Sie sicherlich wissen, bleibt so das Signal durch die Schwerkraft länger am Boden. Vielleicht können Sie also auch SR 1 empfangen?

Mit herzlichen Grüßen

Lisa Huth

 

Milý Standa,

Váš e-mail se šíří. Velmi nás potěšil. Mám pro vás několik dalších informací:

Saarländischer Rundfunk má zvláštní historii: je součástí sítě ARD. Celkem se jedná o devět rozhlasových a vysílacích organizací. SR byla založena jako poslední. Uprostřed studené války. Měla proto za úkol odolat případné invazi Sovětského svazu. Byla založena SR 1 Europawelle Saar. Na středních vlnách mohla Europawelle vysílat až do Moskvy a v noci dokonce až do Japonska. Protože v té době neexistoval WhatsApp, lidé v tehdejším Československu, Polsku, Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku, Bělorusku, Rusku a na Ukrajině psali tuny dopisů. Tím se SR stala zajímavou pro Stasi a KGB. Do SR byli vysíláni agenti, kteří byli odhaleni až po pádu Berlínské zdi v roce 1989. Po roce 1989 byla Saarländischer Rundfunk jen běžným regionálním vysíláním - rozhlasem a televizí - ARD. Přesto SR 1 vysílá dodnes v pásmu FM na frekvenci 88, což znamená, že signál zůstává díky gravitaci déle na zemi. Možná tedy můžete SR 1 přijímat i vy?

S pozdravem

Lisa Huth

 

 

Frankreich und die Großregion
Antenne Saar, die deutsch-französische Welle des SR
Chevalier de l’ordre national du Mérite

Online &  Social Media Team


Střípky z dění na Mělníku.( 3. díl) To byl rok 2009.

 


Přátelé, máme za sebou snad první opravdu horký den roku 2025, kdy se nám teploty přehouply přes tropickou třicítku. Na rozdíl od minulého déštivého víkendu jsem byl tentokrát po všech stránkách s víkendem spokojený. Jen na to psaní prostě nějak není čas. Ale, nebojte se. Chuť mě neopustila a nápad mám také. V dnešním prvním článku zavítám opět na svůj první web, který jsem pokusně věnoval jenom městu Mělník. Web jsem psal v  letech 2007 - 2011 z několika důvodů.

Byla to tehdy taková doba, že každý mohl využít svého určitého práva mít vlastní web. Napadlo mě tehdy, že když zkusím něco z Mělníka, tak to snad bude mít i nějakou smysluplnost, snad si to najde i čtenáře a snad budu i činit pro veřejnost určitou záslužnou práci. Jiná věc je, že to oproti pozdějšímu Soutoku poněkud tematicky trošku svazovalo, bylo obtížnější technicky tvořit články a poměrně brzy web přišel o počítadlo návštěv i možnost kohokoliv na web vkládat své komentáře. Zatím úspěšně bojuji o jeho přežívání, byť už lze prohlížet snad jen některé články v některých prohlížečích a tímto projektem je určitým způsobem také držím při životě.

Dnes se tedy podíváme na nějaké obrázky z roku 2009. Co se tu tedy v tomto roce asi tak dělo ? Komentáře pod obrázky na žlutém pozadí jsou opět původní.


V lednu byla v Jungmannových sadech u příležitosti 40. výročí upálení Jana Palacha
( 1969) instalována tato socha. Bronzové 3,5 metru vysoké dílo je výtvorem maďarského umělce Andráse Becka a stojí naproti bývalému gymnáziu, kde Palach studoval. Socha představuje hořícího Jana Palacha a byla k nám dovezena z Francie za částku 1 200 000 Kč, když o ni projevila zájem mělnická radnice, která zároveň vyhlásila i veřejnou sbírku pro pokrytí části nákladů.


Jak je vidět, nasvícená socha vypadá velmi zajímavě.


24. ledna se vydaly všechny tři turistické kluby našeho okresu na pravidelnou akci
s názvem ,, Zimní přechod Nedvězí ( 456 m.n.m)" Kopec se nachází se za hranicí okresu.


Akce je společenskou událostí,výměnou mnoha názorů, barometrem výkonu i zdraví,
příležitostí ochutnání někdy až nevšedních zážitků, a k jedním z rituálů patří i obdržení
hezkého odznáčku, či možností památečního orazítkování lístku akce, nebo vlastního pohledu.                                                                                                                           



Kruhový pohled z vrcholu patří k nejhezčím v republice vůbec. Na snímku městečko Dubá. Obvykle můžeme spatřit území v okruhu asi 70 km od elektrárny v Horních Počáplech, přes České Středohoří, horu Klíč u Nového Boru, Ještěd, Bezděz, Housecké vrchy s Vrátenskou horou až k rovinám Mladoboleslavska, ale při dobré viditelnosti lze spatřit i Jedlovou a další vrcholky Lužických hor. Letos šli mělničtí turisté z Dražejova přes Dolní Vidim na Jestřebici, kde na ně čekalo po 14 km posezení v hospůdce Druhý dech. Počasí se během dopoledne zcela vyjasnilo, slunko hřálo, krajina byla opravdu pohádkově nádherná a na rozdíl od Mělníka zasněžená.


A je to konečně tady!  Loď Porta Bohemia 2 zahájila v polovině sezony pravidelnou
výletní lodní dopravu na Labi pod Mělníkem. Přesto, že loď plula pouze do Obříství a
Dolních Beřkovic ( 2x týdně do Roudnice nad Labem), tak dosud přeplavila 7 000 lidí.
Příští rok by prý loď mohla plout do Brandýsa nad Labem, Roudnice a očekává se
zvýšení nabídky služeb cestujícím i mnohem vyšší návštěvnost.




Revitalizace sebou přináší v roce 2009 spoustu zajímavých objevů na poli archeologie.
Na snímku je Česká ulice, která nesla ve středověku název V pytli a ústí do Palackého nám. ( místní ještě dnes užívají starý název Prasečák). Zde bývala branka pro pěší. Uvádí se, že zde byly zjištěny kromě zbytků parkánové zdi, stopy původního opevnění raně středověkého hradiště a odpadní jáma, jejíž obsah posunuje osídlení mělnické akropole slovanským obyvalestvem až do 8. století.


Další zajímavé objevy přinesla ulice Legionářů, ulice pod Pražskou
bránou, vedle zámku byly objeveny neznáme sklepy, a při stavbě
odbočky z nového mostu do přístavu byla objevena řada předmětů
a kostí z období pravěkého osídlení. Také u radnice byla objevena
 chodba, a jako řada neznámých prostor byla ,,provizorně" zabezpečena
pro případ dalších archeologických výzkumů, které by mohly někdy
 v budoucnu dojít svého naplnění.



Největším hitem Mělnického vinobraní 2009 byla skupina Alphaville, která se proslavila navždy velkým hitem ,,Forever young" ( být stále mlád), kterým válcovala v 80. letech minulého století evropské hitparády a diskoteky. Skupina vznikla v roce 1982 v západním Berlíně a při své cestě z koncertu v Ostravě, se zastavila u nás na Mělníku.


Mělnické vinobraní bylo z důvodu revitalizace letos v historii zcela jiné a dal by se o něm napsat velký článek. V každém případě vedlo k velkému zamyšlení ve vztahu k budoucnosti.Většinou návštěvníků bylo vnímáno velmi pozitivně. Pro rodiny s dětmi tu byla jakási neplacená zona s atrakcemi, která přecházela přímo na hlavní scenu na Karlově náměstí. Odtud se návštěvník vydal kolem mnoha stánků do mnohem klidnější zony, kterou představovalo okolí parku kolem kulturního domu. Zde se nacházela scena historická a staročeský jarmark. Díky sklonu Karlova náměstí vznikl vlastně jakýsi amfiteátr, což je pro místní vinobraní zcela nezvyklý pohled na hlavní scénu. Během projevu krále Karla IV. bylo dokonce i prvně užito velkoplošné projekce.




neděle 8. června 2025

Střípky z dění na Mělníku. ( 2. díl) V roce 2007 se konaly hlavně ve Mšeně, ale také v Mělníku oslavy 110 let lokálky Mělník - Mšeno -Dolní Cetno. Ještě v roce 2017 byla jistá oslava, ale lokálka ani po modernizaci nemá stále vyhráno.

 


Přátelé, dáme si dnes ještě jeden vzpomínkový článek s méně fotografiemi. Těch dobových a vlastně už historických fotografií je pochopitelně mnohem více. Ty nejstarší jsou samozřejmě v papírových albech, další mraky jich jsou na CD-ROMech a konečně ty relativně nejmladší na flash kartách. To, co nyní vidíte je jen nepatrný obsah toho, čím jsem zaplnil v letech 2007 - 2011 svůj první osobní web věnovaný speciálně dění na Mělníku.

Téma druhého dílu jsou oslavy 110 let lokálky Mělník -Mšeno - Dolní Cetno v roce 2007. Samozřejmě jsem jako  příznivce veřejné dopravy nemohl v roce 1997 vynechat akci oslav 100. výročí naši lokálky, kterou jsem ovšem zaznamenal jen na několika klasických fotografiích. Jejich život skončil v klasickém fotoalbu. Zdálo se tehdy s určitou dávkou neznalosti a naivity, že by akce mohla být každý rok a nejlépe by u nás na Mělníku mohla být vůbec podobná sezonní turistická atrakce, jako tomu občas někde je. Vždyť jsme dokonce kousek od Prahy a vize vypadala v oblasti návštěvnosti zkrátka výtečně.

Jenže to prý nešlo, náročné na organizaci, nevyplatilo se a ještě bylo třeba objednat hasičské hlídky. To vám jsou chvíle, kdy si člověk říká, že někde něco jde a jinde ne, což je zajímavé. V mém případě to bylo posíleno i tím, že jsem měl přístup díky satelitu Astra již v té době k úspěšnému německému seriálu, který celých 24 hodin denně nic jiného nedával, než nostalgickou a modelovou železnici z různých částí Německa, ale i světa.

Již o 10 let později jsme tu měli 110. výročí, kde místo Skalska bylo vybráno za hlavní místo oslav Mšeno. Kupodivu to s příchodem starosty Martinem Machem do Mšena náhle šlo a několik let po sobě, se právě ve Mšeně dařilo pořádat každoročně druhou červnovou sobotu na tamním nádraží oslavu spojenou s parními lokomotivami, která měla dokonce vždy nějaké další téma a vždy sem přijelo na chvíli i několik motocyklů a aut z Lobče, aby odvedly vlastně dvojí výstavní práci.



Všechno ukončil až žalostný stav nepříliš udržované lokálky, která si žádala rekonstrukci. To nebylo jednoduché, protože se tehdy i na webu  https://melnicek.cz/ našlo dost odpůrců lokálky, kteří horovali za lepší silnice a z trasy lokálky chtěli udělat cyklostezku. Není bez zajímavosti, že zatím všude, kde takto jednali, tak obyčejně litovali, protože ztratili silný turistický potenciál. Možná jste někteří zaznamenali v současnosti kauzu Luční bouda, kde si současní majitelé stěžují, že mají problémy s KRNAPem.

No, aby neměli problémy. Horské boudy vždy sloužily hlavně, jako občerstvení pro pocestné, případně i nocleh těm, co milují přírodu s turistikou a najednou se nabízí zisk majetné klientely, která ovšem pěšky mezi ostatními lidmi nahoru jít nechce. Aspoň tak nám ten neupřesněný problém vysvětloval jeden z diskutujících, což je ovšem celkem logická věc. Když podnikáte, tak chcete co největší zisk. Takže situaci na lokálce opět zachraňoval mšenský starosta peticí a díky tomu jsme mohli na jaře 2016 opět vyjet s velkou slávou parní lokomotivou a dokonce se zrodil i Kokořínský rychlík, který jezdí v sezóně o  víkendech ráno z Prahy do Mšena a odpoledne po 17. hodině jede cyklovlak s historickou dieslovou lokomotivou zpět.

Po roce 2016, se totiž ukazovalo, že hromada parních lokomotiv má propadlou revizi kotlů a je to vše prý finančně náročné. Samozřejmě, že někde ty páry jezdí stále, ale tady musíme konstatovat, že v roce 2016 zřejmě skončila nadobro historická vzpomínková kapitola obrody parních jízd u Mělníka. Ty fotografie tady jsou již bohužel těžkou smutnou nostalgií a nepomohla nám ani blízkost velké Prahy, která by zde v oblasti turistického ruchu toto snad mohla živit při životě, jako někde u Křivoklátu a dalších lokálkách leckdy i u Prahy.

Naposledy zřejmě jela pára do Mšena dne 10. června 2017 u příležitosti oslav 650 let města Mšena. V článku mi tehdy lehce zapózoval i tehdejší starosta Mšena Martin Mach.

 


Jenže se ukázalo, že nešlo jen o ztrátu parních jízd, ale draze opravená a vylepšená trať měla v čase covidu-19 opět díky vlivný lidem ve Středočeském kraji namále.Přitom se lokálkám v Ústeckém kraji vede úplně opačně.Vzkvétají a třeba Kozí dráha u Děčína, se znovu vybudovala na bývalém již zrušeném úseku. Dnes tedy musíme být rádi aspoň za víkendový provoz, ale trať, která byla díky rekonstrukci a vyššímu zabezpečení uzpůsobena vyšším rychlostem, tak ji asi těžko může takový občasný provoz svědčit. Přitom obnova jistě nestála málo a málem to bylo doslova k ničemu, jako v Lužci nad Vltavou ten zdvihací železniční most nad laterálním kanálem.

Ovšem, tento článek nás má zanést do docela hezké novodobé historie, tak si ji pojďme připomenout. Nám starším to připadá jako nedávno. To už 8 let nejela do Mšena pára ? Skutečně ? Jako kdyby to byla chvilka a již opět budeme muset hledat podobné atrakce případně jinde.

Parní krasavice se po kolejích místní lokálky proháněla služebně ještě v 70. letech
minulého století. Pamětníci vzpomínají, jak díky trati, která mezi Mělníkem a Lhotkou
opisuje jakýsi půlkruh, poznali díky kouři na obzoru a pištění píšťaly, kolem které vsi
vláček zrovna projíždí.


Tento dobový vagonek si svoji vyzáží získal pozornost nejednoho návštěvníka.



V blízkosti nádraží ve Mšeně bylo vystaveno i několik funkčních lokomobil, které
v dřívějších dobách pomáhaly v hospodářství.


Součástí oslav byla i výstava veteránù z řady aut i motocyklů.


Jak už to na těchto akcích bývá, nechybí ani dobové kroje, či lidové kroje, jako na tomto
obrázku. A tak jsme zde mohli zahlédnout vojáky rakouské c.k armády v tradičních
šedých uniformách, ale i dívky ve slušivých kloboučcích ze spolku Furiant.


Tento obrázek ze mšenského nádraží asi nejlépe vypovídá, jakému zájmu se těší
svezení ve vlaku taženému parní lokomotivou.


Příjezd na Mělník parní lokomotivou je zcela jiným zážitkem, než dnešní běžnou dopravou.

Vlak dorazil do stanice, aby se ještě jednou vypravil na téměř hodinovou cestu do Mšena.


A nakonec ještě pohled na pestrobarevnou směsici dobových vagonků.

Pohodový zbytek víkendu a úspěšný vstup do druhého týdne měsíce června !







Střípky z dění na Mělníku. ( 1. díl) Takový byl kulturní rok 2008 na Mělníku.

 


Milí čtenáři, asi si málokdo představoval, že nám víkend 7. a 8. června 2025 takto proprší. To tu ještě za posledních 13 let nebylo. Sice si vzpomínám, že když se Mělnického Vrkoče účastnil soubor ze Španělska, tak nám sobota propršela také, ale neděle již byla parádní a zrodil se tehdy článek ....


.... ale aby takto propršel celý víkend, který z hlediska pořádání akcí patřil dlouhodobě k mým nejoblíbenějším, tak to nepamatuji. Vždyť, co se jen konalo včera akcí. Jenom na Mělníku se kromě pořádání Mělnického Vrkoče konaly oslavy 140 let Zahradnické školy a jsem rád, že jsem se díky fb místní historické skupiny pana Lojky mohl na obě akce podívat aspoň prostřednictvím fotografií ....


Sám jsem byl překvapený, jaké obrovské sklepy se tam nacházejí. Osobně jsem vás zval pak ještě na auta do Lobče a díky svým mnoha zájmům jsem to celé ještě potřeboval už konečně kvůli rozhlasovým signálům spojit ještě s návštěvou skály, na které stojí zámek Houska. Bohužel se nekonalo vůbec nic. Tedy, pro mě se nekonalo vůbec nic. Nemohu si dovolit riskovat nějakou rýmu, která může přejít až v teploty a v pracovní absenci. Druhým nebezpečím jsou pak slušné bolesti páteře po profouknutí.

Nicméně se říká, že prý vše špatné je v životě k něčemu dobré, a tak se zrodil nápad. Jak možná někdo z vás ví, tak například od roku 2007 jsem tady na Mělníku, ale i v okolí vlastně mapoval svým způsobem veřejný život. Jenže to bylo ještě na starém webu se specializací na město Mělník a můžete si ho prohlédnout dnes již jen pouze díky některým prohlížečům. Ono vás to jinak moc daleko po stránkách již nepustí.


Ovšem, lidem se obyčejně nechce na něco klikat a něco zkoumat. Mají rádi pohodlí a vše na jednom místě. Navíc se zdá, že regionální historie aspoň tady na Mělníku lidi opravdu dost zajímá. A tak mě z mnoha důvodů napadlo, že není vůbec od věci si připomenout věci, které nám ještě nedávno připadaly téměř horkou současností a ony jsou už téměř 20 let staré.Nám starším to připadá, jako včera a mladým lidem připadá dvouciferné číslo neskutečné a s úsměvem často kroutí hlavou.

Podíváme se tedy dnes do roku 2008, který byl vůbec téměř takovým mezníkem v dějinách města, protože byla celá řada věcí po novotě, nebo ještě vůbec nebyla. Byl jsem samozřejmě mladší, plný nejrůznějších zájmů i energie. Uvidíte i ještě zpěváka Dana Nekonečného, nebo tehdy ještě mladou a začínající nadějnou zpěvačku Ewu Farnou.


Od jara můžeme spatřit ze zámecké vyhlídky naši nejvýkonnější větrnou elektrárnu v
Pcherách u Kladna. Elektrárna je často patrná i okem za obcí Lužec nad Vltavou a je
tak po větrné elektrárně na Bouřňáku ( dvě vrtule se za dobrých podmínek promítají
na úpatí hory Kletečná v Českém Středohoří) druhou z Mělníka spatřitelnou.

Dnes už to musím upravit. Vidět je další větrná elektrárna Petrovice poblíž Tiských stěn, hotel Komáří vížka u města Krupka a dokonce zejména i saský Kleiner Lugstein s telekomunikační věží. Z Mělníka je tedy vidět občas až do Saska, což je ovšem můj osobní výzkum, který se jinde nepublikuje. Jako důkaz dnes již slouží i mobilní programy na určování kopců na obzoru.


Letošní sraz mělnických rodáků jsem spíše zaměřil na železnici, která pro mě byla na této akci novinkou. Nicméně, navštívil jsem aspoň radnici, abych se po roce podíval na mělnické poklady, zajímavou výstavu bitvy u Zborova, a abych shledal přece jen menší výskyt osob v těchto prostorách než loni. Tento okružní avizovaný autovláček jsem potkal  jen náhodou, ale jsem za toto zpestření velmi rád. Ukázalo se totiž, že i tato atrakce neměla nouzi.


Skupina Los Rumberos mě na Setkání rodáků 2008 nadchla, protože etnická hudba má
své kouzlo a latinsko-americká hudba zvlášť. Během dne ještě zahrála řada místních
dechových orchestrů a závěr patřil Viktoru Sodomovi, který se proslavil v minulosti
především písní o papouškovi kakadu, nebo ..My máme parní stroj, veselé jízdy zdroj..


K letošním oslavám srazu patřly i jízdy parní lokomotivou řady 210 do Liběchova a hlavně exoticky do místního přístavu, kam se občan běžně nepodívá.                  


O odpolední jízdy do přístavu byl velký zájem. Na koho se nedostalo, nebo se nechtěl mačkat, mohl se svézt ještě dokonce v 18.30 a ve 20.30 do Liběchova a zpět.



Jubilejní 15. ročník  Mělnické Jizerské 50ky přinesl skvělé počasí a tradičně bezvadný výkon závodníků i pořadatelů.                                                         


Účast byla tak hojná, že kolem 19. hodiny se teprve dobíhalo finále žen.
Sníh je v červnu v nížině raritou.                                                              

Image závodníků je pro diváky tím pravým kořením závodu. Letos jsme viděli policajta  v uniformě, Tyroláky v typyckých kraťasech, či partu ve slamněných kloboucích.                                                                                                           



Po skvělém zavodě a vyhlášení tomboly přišlo i vyhlášení výsledků. Na snímku je již
trojnásobný vítěz závodu. Když zvážíte, že v každém kole musí závodník vypít jedno pivo a absolvuje i rozběhy, tak je to úctyhodný výkon. Soutěží se v několika kategoriích.                                                                                                       


Závěr závodu patřil téměř dvouhodinovému vystoupení skupiny Spejblshelprs, která
je považována za téměř dokonalou repliku slavných ACDC. (revival)                        


,Na Kokořínsko s párou" byl letošní název akce, která následovala po loňských oslavách 110 let trati Mělník-Mšeno-Dolní Cetno. Pro mnohé to bylo velmi příjemné překvapení  a snad i odkaz, že pára zdaleka neřekla sbohem a bude dále těšit lidi. Na snímku je lokomotiva řady 423, která k této trati neodmyslitelně patřila.                    


Nemohl jsem vás ochudit ani o druhou lokomotivu řady 310, která přivezla do Mšena
účastníky z Mladé Boleslavi a též patří k této trati.                                                        


Lokomobily byly stroje, které poháněly různé stroje v zemědělství, ale jak se ukázalo,
tak třeba poháněly dříve i pouťový kolotoč.                                                                    


Práce Sdružení obcí Kokořínska (SOK) a vůbec osoby pana starosty Šestáka z Kadlína
je až neuvěřitelná. Ještě začátkem roku 2005 byla tato vesnice pro mnohé obyčejnou dírou u Mšena. A pak se zrodilo v Tepu regionu heslo ,, Jestli nejseš kůže líná, přivez kámen do Kadlína". Za rok už tu stála tato rozhledna, zemědělské muzeum a vedla tudy cyklotrasa.                                                                                                          


A tak jako kdysi odjel i dnes vláček pestrobarevných dobových vagonů. 


Velkým magnetem Vinobraní 2008 bylo vystoupení Dana Nekonečného a půvabných
tanečnic v latinsko-americkém ritmu.                                                                            


Největší pouťovou atrakcí byla letos koule zavěšená na budge-jampingových lanech,
která vynesla za částku 300 kč ty nejotrlejší nátury do závratné výše.                         


Nadějná zpěvačka Ewa Farná se postarala o závěr letošního Vinobraní.