Je zajímavé, jaké veliké popularitě se těší železnice, byť se to někdy nezdá. Dokonce tak, že už dobrých 50 let někteří lidé nakupují vláčky modelářských kategorií, staví si doma v podkroví různá kolejiště a modelují obvykle dle vlastní fantazie modelářskou krajinu. Jiní se zase naopak zajímají o skutečné lokomotivy i vagony, o jejich ovládání, o různé železniční trakce i dopravní návěsti a zabezpečení provozu. O nostalgické jízdy parním vlakem, nebo o natáčená videa z čelní kamery vybraného stroje na určité trati u nás i v zahraničí.
V neposlední řadě je to i turistický byznys, zvlášť když se někde oslavuje nějaké výročí trati a prodávají se vedle modelů a různých hraček třeba i pohledy, nebo se konají na točnách dep denní a noční přehlídky nejrůznějších lokomotiv minulosti i současnosti. To celé dokresluje nejen atmosféra akcí i vlastního běžného každodenního, nebo víkendového provozu, ale i tábor fotografů snímků s železniční tématikou a v neposlední řadě nesmím opomenout ani ještě nedávno vysílaný televizní pořad ,,Pozor vlak !", který je dnes bohužel k vidění pouze na youtube a má obrovské množství dílů veliké všehochuti.
Myslíte, že jsem jmenoval vše ? Ani náhodou. To bych mohl jmenovat i zahradní železnice, vzpomenout třeba i rychlostní zkušební okruh, ale myslím, že už to stačilo. Jenže, co by byla veřejná doprava bez jízdních řádů ? Co by byla železnice bez jízdních řádů ? Byla by tak mrtvá, jako lidské tělo, kterému neteče v žilách krev. Jízdní řády jsou prostě důležité a je řada lidí, kteří si v nich doslova libují. Je to doslova celé zájmové odvětví, které vypovídá celou řadu zajímavých věcí a někteří zájemci je jsou ochotni v papírové verzi, nebo na CD získat. To ovšem není vůbec jednoduché, protože je to mnohdy podobné, jako se starými pohlednicemi na aukru.
Do digitalizace starých řádů se bohužel nikdo moc nehrne, byť zájem mezi veřejností by se jistě našel, a tak poslední možností jsou návštěvy archivů. Dnes sice již máme několik let dopravu v taktu, kdy častější cestující i bez řádu ví, že všechny rychlíky končí v jednom směru bez vyjímky v Kolíně a odjíždí z naši stanice vždy 20 minut před sudou hodinou, ale tomu tak pochopitelně vždy nebylo a naopak jsme tu měli období, kdy mnozí nadšenci již zvědavě vyhlíželi, zda v řádu nějaké linky snad nebude spoj, která vás třeba přímo dopraví někam dále, než bývá u většiny spojů dané linky obvyklé.
Je třeba i zajímavé sledovat četnost spojů, jejich výchozí i konečné stanice a v neposlední řadě oceníte i situace, kdy některé spoje jedou v nezvyklých pozdních nočních hodinách, nebo nad ránem v časech, kdy autobusová doprava mnohdy takzvaně ještě spí. Konečně, měli jsme tu relativně nedávno období, kdy jste se díky četným jednáním o víkendu do některých obcí jinak než autem a vlakem nedostali a naopak mnohdy při pohledu do starých jízdních řádů žasnu nad tou až někde neuvěřitelnou četností spojů. Kdo si ještě vzpomínáte na můj článek z loňského července, kdy jsem se jen obtížně se štěstím dostával z Jihlavy v pátek večer domů, tak vězte, že o nějakou tu dekádu dříve bych takový problém zřejmě neměl.
Ale, pojďme již k názvu takového pokusného seriálu, který se zásadně liší od seriálu z roku 2011 ,, Povídání o dopravě na Mělníku i pod ním, aneb ... Kam to všechno jede ?
https://soutok.blogspot.com/2011/11/povidani-o-doprave-na-melniku-i-pod-nim.html
Seriál z roku 2011 psaly osobní vzpomínky, ale toto je již svým levelem trochu jinde, protože lze vše dohledat. To je právě ten rozdíl, že u autobusových řádů se obvykle jízdní řády ze 70. a 80. let, až na nějaké velmi drobné vyjímky ze vzdálených regionů na internetu zpravidla nedochovaly, ale u těch našich železničních drah je ta situace přeci jen o něco lepší, byť ne o mnoho. Netřeba dodávat, že poptávka v diskusích občas někde je, ale odpovědi chybí, nebo jsou velmi zastaralé a již neaktuální.
Jak už to tak bývá, tak mi obvykle úvod k nějakému seriálu zabere celou kapitolu. To bych však chtěl změnit a myslím, že není lepšího začátku, než skočit až do velmi vzdáleného roku 1944. Nemám tu odvahu si jenom tak sám od sebe sem zkopírovat protektorátní jízdní řád naši trati. Proč bych se s tím měl také zabývat, když je tu mnohem bezpečnější cesta odkazu ?
https://pkjs.de/bahn/Kursbuch1944/Teil1/162g.jpg
https://pkjs.de/bahn/Kursbuch1944/Teil6/505m.jpg
Konečně, jedním ze smyslů Soutoku bylo občas dovést čtenáře k zajímavým odkazům.
Když se na to podíváte, tak jste prakticky 80 let v minulosti, kdy jsme mnozí nebyli ani na světě. Řád je to ale jistě zajímavý a mnohé vypovídá. Dozvídáme se, že úřední označení jízdního řádu pro veřejnost naši hlavní trati z roku 1874 bylo v roce 1944 číslo s písmenem 162g . Nenajdete tu jediný rychlíkový spoj. Dnes začíná první ranní spoj ve směru do Ústí nad Labem u nás na Mělníku přibližně ve 4.50 hodin, ale jak můžete vidět, tak tehdy to bylo v 5.48 a vlak začínal ve Všetatech. Kdo tehdy nevyjel a nechtěl jet v 7 hodin pouze do Litoměřic, tak si musel počkat až na spoj po poledni ve 12.12 hodin, a pak už jen v 16.29 a ve 21.16 hodin. Všechny vlaky tedy jezdily až do Děčína podobně tak, jako třeba i v 70. a 80. letech, ale zdá se, že většina přepravního času patřila vojenským transportům, přepravě surovin i vojenské techniky a četnost spojů se zdála postačující.
Povšimněte si také ranní spoje z Liběchova ve 4.22, který již byl v Říši. Nutno podotknout, že tehdy šlo o parní sekci po již dvoukolejné trati. Takovou zajímavostí je, že většina filmů z válečného období nám především ukazuje parní lokomotivy, ale již tehdy bylo u nás místo, kde se po elektrické trakci u nás proháněl rychlík z Drážďan do dnešní Jelenní Hory a Vratislavy. Viděl jsem kdysi nějaké historické fotografie v železničním muzeu v Kořenově a opravdu na naši známé slavné poválečné zubačce z Tanvaldu do Harrachova existovala již ve válečném období elektrická trakce. To jsem však z Mělníka poněkud odbočil. Když se podíváte na opačný směr, tak bychom tam nalezli i snad nějaké paralely s budoucností.
Z Děčína hlavního nádraží například v 80. letech vyjížděl první vlak na Mělník ve 3.50 hodin, který sem dorazil někdy před 6 hodinou ranní. Také flamendrová spoj si nezadá s dneškem. Jen nám již dávno jezdí z Ústí nad Labem a nekončí v říšském Liběchově, ale dnes již dlouho na Mělníku a četná léta předtím až někdy v 0.50 hodin v Lysé nad Labem. Nesmíme ovšem zapomínat, že již sousední stanice patřila stejně tak, jako všechny ostatní směrem k Děčínu Říši, že ve vlaku probíhala kontrola osob i zavazadel, a jak jsem psal výše, tak počet osobních spojů byl zřejmě postačující.
Na druhou stranu nesmíme přehlédnout ani druhý odkaz na část 505m ( Liběchov - Mělník - Lysá nad Labem), který je zajímavý na protektorátním územím již užitím obou jazyků, je takovým určitým souhrnným řádem určité oblasti, která nás zejména u Mělníka také dost zajímá a vidíme, že některé spoje již poznáváme z trati 162 g, ale jiné končí a začínají v Liběchově. Dále tu znalci poznávají i několik lokálek, jako například Skalsko - Chotětov, Velké Březno - Úštěk / Verneřice, nebo spojku mezi ústeckým nádražím Střekov a západním nádražím, či lokálku z Neratovic do Čelákovic. Už z řádu 505 m je patrná ta důležitost železničního uzlu ve Všetatech zejména v cestě na Prahu. Zájemce se pak může rozeběhnout na webu po trati z Turnova do Prahy a podívat se, které spoje jezdily z Mělníka přímo do Prahy, a které končily podobně tak, jako v některých případech i dnes jen ve stanici Všetaty s nutností přesedání.
Tak to byl takový úvodní díl na začátek a příště již budeme věrni názvu a přiblížíme se v čase mnohem blíže současnosti.
Pohodový zbytek víkendu !
