sobota 3. května 2025

První květnová sobota patřila na Mělníku hlavně středověkým sklepům. Dvacet let od první mimořádné návštěvy. Dnešní návštěva byla pro mnohé fandy městského podzemí opět premiéra. Patnáct článků Soutoku o středověkých sklepech v Mělníku ( odkazy).


Dnešní premiéra mělnického podzemí.

Přátelé, nikdy bych nevěřil, jakou obrovskou roli sehrají mělnické středověké sklepy v mém životě. Zejména ta naše starší generace si ještě pamatuje, že byly za našeho mládí časy, kdy bylo oficiálně možné u nás ve městě navštívit pouze zámecké sklepy a někdy jste se sem dostali i za odměnu, když jste třeba získali stříbrnou plaketu MUDr.  Jana Jánského, jako moje maličkost.

To byl pro mě kdysi významný zážitek, který mi byl v 90. letech inspirací k jedné z několika básni do kolektivní autorské sbírky o našem městě ,, Mělník veršem i obrazem". Opravdovým zlomem však byl až rok 2005, kdy jsme tu na Mělníku měli tehdy jen několik měsíců starý MOOS ( Mělnický osvětový a okrašlovací spolek) a prvně se mělnickým obyvatelům otevřely na jeden den zcela mimořádně zásluhou spolku asi čtvery podzemní prostory. Pokud máte nějaký jiný prohlížeč, než je Google Chrom, tak můžete kliknout na adresu níže a vyhledat si příslušný článek vztahující se k onomu slavnému dni roku 2005. Je to tedy letos přesně 20 let, co nás pozval MOOS prvně do zcela veřejnosti neznámých mělnických středověkých sklepů.



Tehdy myslím bylo otevření součástí DED ( Dny evropského dědictví), všude bylo plno lidí a vůbec to bylo období, které by se dalo nazvat obdobím doslova revolučním. Poznali jsme místní kostely, obranné bašty středověkého města, středověké sklepy a v roce 2007 jsme stáli fronty na první pohled z chrámové věže po mnoha desetiletích. Asi za tři týdny se stala hlavní dominanta města trvale přístupnou veřejnosti a byly tu další výzvy a nápady.

V roce 2008 jsme se prvně podívali k nejširší studni v ČR na náměstí Míru, která se tak stala po zámeckých sklepech druhou trvale přístupnou podzemní atrakcí ve městě. Pak se zdálo, jako kdyby zájem o mělnické podzemí zcela pohasl a přišlo několik dalších turisticky užitečných počinů, jako byl v roce 2009 nový parčík v Jungmannových sadech s výhledem na středověké městské opevnění, v roce 2010 cyklostezka a ani nyní z hlavy nevím, kdy měl Mělník prvně své molo pro výletní lodní turistické spoje v jeho blízkosti.


Tak veliký byl zájem o mělnické středověké sklepy v počátcích představování různých sklepů pod hlavičkou MOOS. ( obrázek)

Pod vedením nového předsedy MOOS Martina Klihavce však veřejný zájem o poznávání středověkých sklepů znovu ožil, a to v míře nebývalé. Stačí se jen podívat na krásný přehled návštěvnosti z počátků této aktivity. Soutok sdílel v mé osobě podobný zájem i jisté nadšení, a tak vznikl neskutečný počet článků na toto téma. Později přišlo takové období, kdy jsme se jakoby přesunuli z historického centra v objevování podzemí trošku dále.

Nejprve to byla viniční usedlost s lisem Turbovice, kde bylo nedávno otevřeno vinařství U Válků, pak jsme se podívali za koleje na Klamovku a zdálo se, že snad možná budeme objevovat i vzdálenější objekty na četných vinicích s jejich sklepy, ale ty středověké sklepy v centru města jsou přeci jen z několika důvodů žádanější atrakcí a v této kategorii kdysi dokonce i úspěšně zabodovala obyčejná chodba k městskému vodovodu.

V dubnu jsme se tedy po delší pauze dostali opět tam, kde to díky rozsáhlým prostorům i snadné podzemní turistice spousta místních lidí nesmírně chválí, ale v žádném případě nechci podceňovat hodnotu dalších sklepů v té radniční části náměstí, kde se nám také zrodil první privátní podzemní okruh. Jen se přiznám, že mi přijde již od počátku nějak neprávem veřejností opomíjený, což ovšem může být výsledek i jisté mé  osobní přezíravosti, kdy člověk zkrátka spíše hledá v přilehlých pivnicích a jejich okolí známé tváře, než aby zkoumal reklamu zvoucí do podzemí.


Dnešní krásné dopolední počasí mě tedy více lákalo na nedaleký výlet, ale bylo mi jasné několik věcí. Zkrátka, proč ne, ale napřed sklepy. Přeci jen jsem zatím neměl nikdy absenci a zvědavý jsem určitě byl. Mám to prostě tak, že při procházkách po našem městě mě doslova hřeje pocit, že vím, co mám i pod nohami, a že jsem tam všude byl. Je to určité souznění s místem, kde už člověk  dávno načal sedmé desetiletí života.

Ostatně, zažil jsem dnes později za zámkem další krásné setkání se dvěma družnými cyklisty z Děčína a bylo na místě si říci, že dnes rozhodně nikam za Říp vidět není  a očekává se i brzký déšť. Sklepy tedy byly i tak správnou volbou.

Líbily se mi, byl to zážitek a prvně jsem se rozhodl, že ty nízké chodby, kde musíte dělat kačáky, jako v 19 letech kdysi na vojně, tak si je ani ne tak kvůli věku, jako spíše častým problémům s páteří odpustím. Možná je to takové memento, že jsme jen zranitelní lidé a musíme si občas něco již odpustit.



Samozřejmě bych to nebyl já, kdybych tady několik fotografií nějakým způsobem nevyfotil. Je mi jasné, že to zdaleka nemůže konkurovat fotografiím lidí, pro které je fotografování No.1 a disponují patřičnou technikou, která je zejména v podzemí bez osvětlení rozhodující pro dobrou fotografii, ale je to prostě síla zvyku. Vždyť tento blog s určitým velikým rozpětím píši již od roku 2011 a máme rok 2025!  Takovou zajímavostí je, že jsem svůj poslední omyl jménem Canon sice již dávno odepsal a v mnoha případech stačí na slušnou fotku i mobil, ale jsou situace, kdy vám zastarávající mobil již nepomůže. Dálkové fotografie, tam kde je nedostatek světla a při práci s rádiem.

Ano, chcete ofotit vzácnou RDS stanice a potřebujete jednou rukou balancovat s přijímačem a druhou držet fotoaparát a mačkat spoušť. Přátelé, nebude to dlouho trvat, přijdou teploty kolem 30 °C, utvoří se na FM pásmu občas vrstva Es a pokud se z toho umíte zaradovat, tak je krásným dárkem, když se vám načte a zahraje stanice třeba z jižní, nebo jihozápadní Evropy. Ale, to je zase úplně jiná písnička.

Mimochodem, musím vám poděkovat a zejména za poslední článek, který mě nejen katapultoval zase blíže k tomu krásnému kulatému číslu, ale považte, že tam asi nějaké technické spojitosti jsou, když mi statistiky na téma hudba v Brazílii údajně přivedli na web asi 18 návštěv i z Brazílie :-).




Závěrem se tedy sluší poděkovat MOOS za jejich obětavou práci i majitelům sklepů, kteří dali prostory k dispozici veřejnosti. Už se nechci opakovat a je to únavné, ale v pozvánce na tyto sklepy jsem to v komentáři Martinovi znovu připomněl a dříve jsem to psal téměř v každém článku o sklepích. Přidal jsem tedy ještě kromě několika fotek ze sklepů od Němého Medvěda i nějaké odkazy, kterými chci připomenout dřívější návštěvy různých sklepů.

Užívejte zbytek víkendu !























Aktualizace 7.5. 2025 v 18.50 :   Podzemí navštívilo od 9.00 do 17.00 hodin 399 návštěvníků.



Žádné komentáře:

Okomentovat