Máte rádi dálkové výhledy do kraje ? Výhodou je, když takový výšlap na kopec můžete spojit ještě s něčím jiným, co vás baví, protože pak vás nemusí ani špatná viditelnost mrzet. V mém případě, pokud nejde o nějakou plánovanou pěší túru, tak je to v poslední době zpravidla dálkový rozhlasový příjem a přátelské krátké rozhovory s jinými lidmi. Ovšem, lze to někdy i pojistit určitými fyzikálními zákony.
Tak tomu bylo i tento víkend. Věděl jsem, že jak přijde jaro, tak budu chtít jet i na svůj oblíbený bájný Říp a bylo to velmi silné. Leckdo by si mohl v prvním májovém sobotním sluncem prosvíceném dopoledni myslet, že nastala týden po Řípské pouti právě nyní ta správná chvíle, ale to by byl velký omyl. Ono by to jistě nějaký výsledek přineslo, a pro někoho i uspokojivý, ale podívejme se na věc s trochou zamyšlení.
Jak jsem napsal v minulém článku, tak bych se nejprve i tak vypravil do našich městských středověkých sklepů. A co dále ? Předpověď počasí slibovala pouze to, že by mohlo být do 12.00 hezky, ale pak vás může potkat velmi nepříjemné počasí, které nemusí přinést jen déšť, krupobití, silný vítr, ale také pořádnou bouřku. S tím už nejsou žerty a sám jsem kdysi poblíž vojenského muzea v Lešanech zažil, jaké to je, když se dokonce bouře zrodí přímo v místě.
A tak obě tyto indicie napověděly, že bude vlastně neděle přímo ideální. To již bude po všem možném nebezpečí a hlavně snad déšť zatím pročistí atmosféru a bude šance spatřit i vzdálené objekty na obzoru. Co více si vlastně přát ?
Pan Luděk Munzar v seriálu Rozhlédni se, člověče. ( 1998)
... sice vždy říkával na konci každého dílu :Tak vzhůru na rozhledny ! Jasná jitra a krásné výhledy!
....., ale někdo prostě těmi ranními ptáčaty není, nebo je třeba i něco ještě udělat. Objevil jsem se tu až po poledni a viditelnost určitě byla, ale upřímně bych tedy čekal, že to bude lepší. Zde vidíte na obrázku bájnou studánku Hamlouf, kterou pochopitelně stvořil praotec Čech.
Cesta na Říp z této strany mě oslovuje více a následující fotografie ukazují proč. Je to větší divočina a musíte být opravdu opatrní, ale minimálně vzhůru dobrá, leč prudká a lehce nebezpečná cesta, která je však v opačném gardu náročnější.
Z této strany se vám při drobném ohlédnutí zpět nejprve ukáží kopce poblíž města Louny.
Z Pražské vyhlídky je krásný pohled, ale záleží na poloze slunce i na viditelnosti. To bylo tentokrát slabší, ale pohled odtud na Kralupy nad Vltavou i chladící věž neratovické chemičky bývá standardem. Ovšem, pochopitelně se nikdy neopomenu podívat na poněkud schovanou domovinu, která se vždy všude mnohem obtížněji hledá, než jiné větší objekty v okolí, kterými jsou buď továrny, nebo okolní kopce.
Tyto snímky jsou tu na webu už tak otřepané, ale když jsou to ty nejhlavnější objekty této bájné i historické hory. Važme si, že je máme tak blízko od domova, jako ten úchvatný výhled, a že tu jsme, kdykoliv nás napadne. Také tento den jsem hovořil s celou řadou lidí a někteří tu byli prvně v životě. Třeba taková partička z Brna, kde bylo pánům tak kolem 45 let. Jejich dvě rodiny si vyjely na prodloužený víkend ke Křivoklátu, teď prý byli pánové prvně v životě na bájném Řípu a už je čekala jen cesta domů.
Největší dálkou však byl relativně mladý usměvavý Číňan, který uměl již téměř slušně česky a udělal si sem sám výlet vlakem přes Roudnici nad Labem z Prahy, kde bydlí. Z Prahy byla také mladá dvojice, která byla pochopitelně vděčná, když se našel někdo, kdo jim sám od sebe nabídl, že je spolu na Pražské vyhlídce vyfotí. To je tak potěšilo, že se mě zeptali na nějaké typy na výlety v okolí, což zase potěšilo mě. Mám leckdy na cestách rád, ale třeba i na našich vyhlídkách, když neznámí lidé jakéhokoliv věku dokáží aspoň i jen na chvíli vylézt ze své soukromé ulity, a když se zase něco dozvím já, nebo když mohu někoho potěšit nějakou informací.
Nakonec jsem tedy došel na Roudnickou vyhlídku a nestačil jsem se divit. Ještě loni tu byla další vyhlídka, kterou jsem si pojmenoval Lounská vyhlídka. Jenže, až na tento jeden jediný strom to tu někdo vykácel a vznikl tak nový prostor pro zcela nové panorama, které máte dole na konci článku. Docela je škoda, že ta Roudnická vyhlídka je o něco výše, než ta ,, Lounská", protože bychom byli z tohoto místa schopni hledět od Karlovarska až po Krkonoše.
Nedávno jsem zjistil, že mi na mém již starém fotoaparátu značky Canon dokonce odešla určitá elektronika. Když chci něco hodně přiblížit, tak se mi to rozpije a já vůbec nevidím, co fotím, a jak to dopadne. Hrad Házmburk ještě není tak daleko.
Kopečky u Loun.
Milešovka.
Tady je vidět lépe i ta observatoř na ní. Fotky jsem musel v PC upravovat. Pro dálkové focení krajiny už to chce odpovídající techniku, ale to je samozřejmě problém. Technika dnes neskutečným tempem stárne a je rozdíl, když ji někdo užívá jen svátečně a jiný je například i v týdnu někde na výletě za účelem jejího opravdového využití.
Pochopitelně jsem sebou měl i obě rádia, a tady to o té technice platí ještě jednou tolik. Ještě loni jsem v pásmu DAB+ někdy na kanále 10B zachytil u mělnického zámku díky momentálním podmínkám multiplex z Rakouska a daly se ulovit i bavorské multiplexy. Dnes už díky tomu obrovskému boomu u nás je většina kanálů obsazena domácími společnostmi a tudíž lovíte bližší vysílače z našeho území.
Dnes v době internetu vám leckdo řekne : ,, A proč to vlastně děláš, když si můžeš z PC, tabletu, nebo notebooku, či mobilu, či internetového rádia, které máš také doma pustit muziku třeba z druhé polokoule ?" Tak mi to řekl včera právě jeden chytrý Brňák. Ano, jenže tady je zase zábavné, jak se vlastně ty vlny šíří. Rybář také nemusí sedět u vody a může si jít koupit jakoukoliv rybu.
Díky tomu kopci za zády se mi povedlo na kanále 6C odblokovat vysílač Praha - Ládví a přijmout bavorský multiplex Oberpfalz tuším z Ochsenkopfu. Ještě loni i na zámecké vyhlídce na Mělníku bylo běžné ladit v lehkých podmínkách bavorské multiplexy. Dnes už díky našim společnostem, které zaplnily téměř celé pásmo jde téměř o unikát. Ty saské jdou z Roudnické vyhlídky díky tomu kopci s rotundou za zády, co brání signálům z Prahy velmi dobře.
Tady máme pohled na oba Bezdězy a vpravo se již rýsují Krkonoše. Škoda, že nebyla lepší viditelnost.
Když si tento obrázek nejlépe zvětšíte, tak v nejvyšší partii spatříte komplex budov s rozhlednou na Klínovci. Měl jsem sebou dokonce i triedr, ale díky nedobré viditelnosti a vzdálenosti 95 km to nebylo o nic lepší, než to, co nafotil foťák. Tak možná o málo. Je to i na snímku jen nepatrně znatelné, ale je. Jednou už tu v nějakém článku ten Klínovec odtud mám a snad byly i nepatrně lepší podmínky, ale pořád to není ono a je to aktualita.
Takto se povedl Ještěd. Inu, někdy mi to připomíná jaro 1989, kdy jsem si u pana Fajty koupil hvězdářský dalekohled, kde největší planeta Jupiter měla při 80x násobném zvětšení průměr kotoučku pouhých 0.5 cm. Uteklo několik málo let a vše bylo mnohonásobně větší. Přišel pak časem internet a dnes už nemusíte nikde venku večer romanticky koukat, nebo v zimě i mrznout, ale můžete koukat nějakým profesionálním dalekohledem přes monitor PC. Může to vůbec ještě bavit :-) ?
To je tedy dnes vše a mějte se pohodově.
Žádné komentáře:
Okomentovat