Červeně je vyznačen uzavřený úsek.
Článek na konci aktualizován!!!
Přátelé, ať už jezdíte často automobilem, nebo i autobusem, či snad jste jen svátečními řidiči pro výlety do přírody, tak vězte, že je tu jedna velmi důležitá věc, která i mně nebýt upozornění málem unikla. Po zbytek měsíce května máme na Kokořínské ulici v Mělníku -Chloumku dopravní uzavírku, která významným způsobem ovlivňuje místní cestování.
Co to znamená ? Pro automobilisty především to, že se znovu stane několik okresních silnic významnými. Především budeme do Kokořínského Dolu, Vojtěchova, Lhotky a města Mšena, či obce Nebužely a Střemy jezdit opět především přes Mělnickou Vrutici. Do obcí Střednice, Vysoká, Kokořín, Jestřebice a Střezivojice, pak především přes Liběchov, Rymáň a obec Strážnice, což si leckde vyžádá řízení světelnou signalizací.
Uznejte, že stojí za zvážení, zda takové cestování nemá spíše smysl pouze v závažných důvodech ( doprava do zaměstnání, k lékaři ...) Samozřejmě se uzavřený úsek výrazně promítá i do autobusové dopravy, kde ovlivňuje průběh linek 474 , 668 a 695. Na významu tak jistě může stoupnout o víkendech částečně i mšenská lokálka.
Jízdní řády linek během výluky najdete na ...
https://www.domaok.cz/aktualne/pozor-autobusove-linky-474-668-695-melnikchloumek-lhotka-zmena/
.... ale je celkem snadné odvodit, že spoje linky 474 jedoucí dále než na mělnický Chloumek pojedou z Mělníka- Blat přes nejnovější most nad železnicí do Střednice přes Liběchov. Ostatní linky nebudou Chloumek také obsluhovat , ale povedou své trasy přes Mělnickou Vrutici. Mimochodem jsem nějak nepochopil, proč z jízdních řádů autobusové dopravy zřejmě již dávno zmizelo rozlišení mezi tím, kdy spoj nějaké zastávky projíždí bez zastavení a mezi tím, kdy jede jinudy, jako to máme ve vlakové dopravě. Že to není pro cestujícího důležité ?
Mějte tedy nyní na paměti, že cestování v těchto podmínkách bude obtížnější, přibydou zřejmě i kilometry navíc a hlavně nebuďte zaskočeni nečekanou situací, která může vést ke zbytečným nepříjemnostem vyplívajícím z dopravního provozu.
Máme tu 80. výročí konce 2. světové války a je téměř symbolické, že právě včera večer jsem dočetl nejnovější číslo časopisu Živá historie, jehož hlavním téma je samozřejmě závěr 2. sv. války u nás.
Mimochodem, ačkoliv mám již několik let doma knížku s titulem Květen 1945 na Mělnicku, která ukrývá i dobové DVD z našeho města, tak jsem nesmírně vždy zvědavý, s jakým materiálem, nebo článkem přijde k výročí náš historik pan Karel Lojka. Je to opět důkaz toho, že historie je skutečně stále živá, protože ty články snad jakoby nabývaly nových podrobností ( kde například přesně spadly jaké bomby, a co způsobily. Kdo kde jmenovitě zahynul. Kdo kde s kým o čem jmenovitě jednal ..) a neustále se setkávám rok od roku s fotografiemi, které jsem ještě nikde nikdy neviděl. Je za tím vším zejména v posledních letech obrovský zápal o regionální historii, který nás tady v Mělníku těší.
Ale, to jsem se nechal trošku unést a je čas se navrátit k té historii, která se vždy nějakým způsobem vyučovala ve školách, a kde si občas najdu nějaké pro mě zajímavé, nebo oblíbené téma a časopis si koupím. Ostatně, dárkem uvnitř čísla je dobový tisk v průběhu prvních májových dní. Nedělám to proto, že bych snad chtěl dělat časopisu reklamu a nemám z toho žádné výhody, ale dělám to proto, že se mi časopis líbí a je snadno k sehnání. Navíc se historikové nebojí pohrát i s velmi nepravděpodobnými možnostmi, které není někdo vůbec schopný vstřebat a považuje je za výsměch historii.
Třeba taková až bláznivá myšlenka, jako že by Jan Hus nebyl například v Kostnici upálen zde kdysi doslova rozdmýchala až dehonestaci Soutoku a vlastně ukázala, že lidé mají často své velmi tvrdě vyhraněné názory a ne každý je vůbec ochoten připustit, že by se snad věc mohla mít i jinak, byť tomu ani sám autor prakticky nevěří. Ani se tomu případně neusmějí, ale spíše to vzbudí až agresivitu.
Pochopitelně, že o něčem se dají popsat stohy stránek, ale i tak je fajn, když se to povede celé nějak co nejvíce zestručnit, byť to snadné není. Řekněme, že to celé dejme tomu začalo nekontrolovatelnou euforií našeho lidu, který na základě okolního dění poněkud ztrácel respekt z možných následků. To je ta fáze, kdy takzvaně píšeme a mluvíme o Pražském povstání, jehož nedílnou součástí je volání Českého rozhlasu o pomoc. Mimochodem, podle odborníků nebylo zřejmě zbytečné a předčasné, protože vzalo Němcům čas na přemýšlení, co s Prahou.
Obránci tedy náhle zjišťují, že se do nitra Prahy valí především z obrovských cvičných prostor Wehrmachtu na Benešovsku po zuby ozbrojená početná jednotka, proti které si musí připadat, jako bezbranní gladiátoři. Je přímo příšerná představa, jak by asi mohla vypadat Praha, kdyby se na scéně neočekávaně neobjevila adekvátně vyzbrojená opoziční síla. Snad právě proto, že nás jako malé školáky přivezli do Prahy k obdivovanému orloji a později jsme viděli dokumenty, jak to tu všude kolem v květnu 1945 vypadalo, tak se ani nechce domyslet, jak tento klenot v srdci Evropy, kterým myslím nyní celou tu velkolepou a celým světem obdivovanou historickou Prahu, jak mohl také dopadnout.
Na scéně se tak objevuje takzvaná ROA a není vůbec od věci pro každého i jen částečného fandu historie a zájemce o 2.sv. válku si něco přečíst o těch dosud trošku opomíjených účastnících, které obvykle nepatrně známe pod jmény jejich hlavních vůdců, či velitelů.
Vlasovci ( ROA) .... https://cs.wikipedia.org/wiki/Rusk%C3%A1_osvobozeneck%C3%A1_arm%C3%A1da
Banderovci ... https://cs.wikipedia.org/wiki/Ukrajinsk%C3%A1_povstaleck%C3%A1_arm%C3%A1da
Ustašovci ... https://cs.wikipedia.org/wiki/Usta%C5%A1ovci
Čtenář Živé historie, se tedy dočte, že kritickou situaci v Praze tedy zachránila pouze dočasně, nečekaně a krátkodobě právě ROA, kde byla většina účastníků rozhodnuta skončit v zajetí americké armády, což se nakonec stalo, ale s jiným finálním výsledkem pro ni, než doufala. Ostatně, ono je celé to povídání o posledních dnech bojů v Praze i ve wikipedii na internetu. Jenže se uvádí, že 7. května, se Československý rozhlas distancoval na základě politických rozhodnutí od aktivit ROA v Praze, čímž se ROA stáhla definitivně z bojů a Pražanům bylo horko podruhé.
Nelze se ohlížet na kapitulaci Německa podepsanou v Remeši, protože válka také nekončila 30. dubna v Berlíně, ale až později v Praze. I vůdčí osobnosti mají své názory, a tak Prahu zřejmě zachránila do značné míry skutečnost, že některé barikády byly pod fyzickým nátlakem od Němců Pražany rozebrány a byly sjednány prý výhodné podmínky umožňující zbytkům německých vojsk mířících vstříc americkému zajetí opustit Prahu. .Tanky Rudoarmějců tu tedy 9. května ráno prý víceméně narazily na poslední zbytky německé armády a došlo k přestřelkám, když zbytek armád byl již dávno mimo katastr Prahy.
Samozřejmě, že tehdejší političtí činitelé, kteří nabídli německé armádě výhodné podmínky k úniku do amerického zajetí upadli u soudruha Stalina v nemilost, ale na druhou stranu zřejmě zachránili Prahu, aby zůstala taková, jakou ji známe dnes. Tak tedy psal o posledních dnech války v Praze časopis. Pro nás je to paralelně zajímavé také z toho důvodu, že hlavně přes Mělník prchala armáda generála Schörnera také do amerického zajetí, nežijeme nijak daleko od hlavního města, a tak se ten zájem o toto historické dění i tak nějak doplňuje a prolíná.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ferdinand_Sch%C3%B6rner
Pohodový zbytek dnešního svátku !
Aktualizace 10.5.2025 ve 12 hodin :
Historie je skutečně pořád živá, protože se pořád něco nového dočítáme a nutno říci, že se to vůbec nikde nepropaguje a pořádně o tom ani nevíme.
Další zajímavé odkazy na různá témata z dnešního internetu:
Žádné komentáře:
Okomentovat