Také druhý svátek ( 8.5.) pro mě nebyl součástí delšího volna, ale cítil jsem, že to chce aspoň určitou průzkumnou procházku po Mělníku a okolí. Než se podíváme na fotografie i poznatky z ní, tak tu mám opět materiály z RMM.
Sportovní kočárek bývá oproti hlubokým kočárkům opravdu trošku v pozadí zájmu a může nám to připadat poněkud nespravedlivé, ale ono je to složitější. Naše starší generace vyrůstala hlavně v období silné veřejné dopravy a sportovní kočárek byl svojí skladností na takové cestování velmi šikovný. Hluboký kočárek byl vedle funkčnosti již spíše i větší záležitostí estetiky a módy. V závěru se podíváme i na další májové akce.
Vážení a milí návštěvníci a příznivci Regionálního muzea Mělník,
Srdečně Vás zveme na vernisáž výstavy Kdo je sporťák? aneb Sportovní kočárky v historii, která se koná ve čtvrtek 15. 5. 2025 od 17:00 hodin v malém sále muzea.
Sportovní kočárky stejně tak jako kočárky hluboké mají svou zajímavou historii. V záplavě svých hlubokých kolegů však často neprávem stojí tak trochu na okraji zájmu. Výstava „Kdo je sporťák“ v mělnickém muzeu chce tuto skutečnost napravit. Pro návštěvníky muzeum připravilo malé nahlédnutí do vývoje „sporťáků“ od konce devatenáctého století do konce století dvacátého, tedy sto let jejich existence. Obliba sportovních kočárků souvisela mimo jiné se změnou životního stylu po první světové válce, k němuž patřily časté výlety do přírody a přesuny hromadnými dopravními prostředky. Vzhledem k této skutečnosti je výstava stylizována jako „výlet do přírody“, kde se návštěvníci seznámí nejen se samotnými kočárky v jejich časové posloupnosti, ale i dalšími exponáty, které k pobytu v přírodě neodmyslitelně patří.
Prezentace bude předskokanem výstavy k výročí 100 let od počátku tovární výroby firmy Liberta v Mělníku, kterou muzeum plánuje na jaro 2026…
SRDEČNĚ VÁS ZVEME I NA DALŠÍ MÁJOVÉ AKCE:
Dnes (7. 5.) od 14:00 do 18:00 hodin si nenechte ujít prezentaci předmětů z depozitáře muzea spojených s 2. světovou válkou a obdobím protektorátu. Muzeum se tak připojuje k akci Nikdy více, při které si Mělník připomíná 80. výročí konce 2. sv. války. V 16:00 zveme na přednášku Vznik, změna a zánik republiky Československé I. Judr. Mgr. Jindřicha Špergla, PhD. v muzejní kavárně.
16. – 17. 5. vyrazte na tradiční Vítání ptačího zpěvu - Vítání proběhne v sobotu od 4:30 ráno. Přijít můžete už v pátek po 18:00 hod. k ohýnku a přespat ve vlastním spacáku nebo stanu. Těšit se můžete také na ukázky kroužkování ptáků.
21. 5. od 17:00 se koná další mykologická přednáška v muzejní kavárně Vzácné houby střední a jižní Evropy.
Ve velkém sále můžete do 29. 6. obdivovat díla Blanky a Zdeňka Šulcových na výstavě Tvorba není nuda. V muzejní kavárně a vstupních prostorech na Vás čekají výstavy Kašpárkův rok 2024 a prezentace výtvarných děl žáků ZŠ Pšovka - Mělník Obyčejný neobyčejný papír.
Těšíme se na setkání s Vámi v muzeu!
Přeji příjemný den
Kristýna Frelichová, DiS.
PR a propagace
Svoji sváteční procházku jsem zahájil až velmi pozdě, ale splnila hned několik cílů. Ukázala mi, co se kde zase změnilo a mohu být spokojený i s porcí kilometrů, které jak věřím jistě prospívají celkovému zdraví. Navíc nám ten život žene, za chvíli bude červen, turistický Mělnický hrozen a jistě se to chození i jen po městě a v okolí také hodí.
Jak můžete vidět, tak už není nikde ani památky po minulosti Kdo by jen řekl, že zde stávaly budovy patřící ČSD a později ČD. dnes už tu vidíme zárodek budoucí silnice.
Hlavně tady je vidět nejlépe to napřímení budoucí trasy.
Je to až k nevíře, ale považte, že naproti hlavní nádražní budově, kde kdysi stával hotel a hlavně v 80. letech opravdu uznávaná restaurace, se konečně na zbudovaných nových základech začalo opět po letech stavět. Já již nechci tipovat, k čemu že bude budova sloužit, protože se již pomalu smiřuji s tím, že zkrátka život odchází tak, jako odcházíme věkem pomalu i my, a i kdyby tu vznikla opět zřejmě dost nepravděpodobně zase nějaká hospoda, nebo lepší restaurace, tak ani není jisté, zda by se tu člověk zastavil, jako tomu bývalo kdysi, i když se třeba zrovna nikam necestovalo a jen se sbírala inspirace.
Nejvzdálenějším cílem mé procházky měl být v docela pěkném podvečeru mokřad v Malém Újezdě a samozřejmě ve Velkém Borku. Tady ve Velkém Borku si myslím, že už to můžeme s čápy letos takzvaně odpískat. Ale, i tak tu vzniklo velmi příjemné relaxační místo, které je jistě v čase zajímavé sledovat. Vždyť se nám ta příroda již krásně zelená a potěšilo mě, že se tu jakoby počala rodit ostřicová tráva, která zejména zdobí horní tok říčky Pšovky. Pokud někdy pojedete z osady Ráj směrem k Dubé, tak si hlavně hlídejte mokřady vpravo. Mezi osadou Olešno a Tubož je na říčce několik romantických mokřadů s různě vysokou a na počasí závislou vodní hladinou, kterým zejména dominují trsy krásné ostřicové trávy.
Podíval jsem se tedy na sloup s podložkou při cestě, který letos zřejmě zůstane prázdný a pokračoval jsem k Malému Újezdu, kde nedávno také vznikly úžasné vodní plochy, které jsou však napájené z bývalého mlýnského náhonu. Možná, že sem opravdu jednou to čerstvě vzniklé množství zaplaveného území přitáhne mnoho živočichů a třeba i ty čápy.
V současnosti lze spekulovat o tom, zda by tu měli nyní vůbec dostatek potravy, zda by nebylo lepší umístit sloup někam dále od této dnes celkem frekventované silničky a konečně, zda se i tím hnízdem neinspiruje jednou také Malý Újezd. Na druhou stranu je pravda, že třeba ve Stvolínkách to hnízdo je celkem také blízko hlavní komunikace ze Zahrádek do Litoměřic. Větší vodní plochy tu jsou Přeplatilov i s blízkými mokřady a při pohledu do mapy vidíte, že další jsou i v blízkosti bývalého mlýnského náhonu.
Tady v Malém Újezdě to jistě stojí zejména za příjemného počasí za zastavení. Zdejší rybníčky jsou napájeny z mlýnského náhonu a působí zase trošku jinak. Určitě bude velmi zajímavé, jakým směrem se budou obě vodní místa v průběhu času ubírat. Já si jen přeji, aby se našlo co nejméně zmetků, kteří to tu budou vše ničit. Snažíme se již léta o něco podobného na Mělníku poblíž autobusového nádraží, ale pořád k tomu výsledku nejsem nějak schopen zaujmout hodnocení.
Navíc jsem nikdy nezapomněl, jak tam na samém počátku v roce 1998 někdo zapálil stromy i keře a nakonec vzala za své i ta umělecká díla ze stromů. Za takovou činnost by měl být opravdu tvrdý trest, který musí dotyční ( - ný) pocítit. V dávných časech lidé věděli, že na chudém si nic nevezmou, tak mu to spočítali jinak, aby si to příště opravdu rozmyslel. Ostatně, i vysoká pokuta je dnes pro některé movité lidi také směšná. Jenže, ono si stačí přečíst diskuse o tom, co si obyčejní čeští lidé myslí o našem soudnictví a dokud toto někdo vlivný nezačne nějak řešit, tak se nikam nehneme a lumpové budou i nadále ve výhodě.
Měl jsem sebou v batohu i fotoaparát, ale uznejte, že než bych to vyndal a nastavil, tak už dávno může být po šanci. Následující snímek je důkazem, že zvíře moji přítomnost vydrželo. Jen doufám, že Soutok čtou opravdu normální lidé s určitou morálkou, kteří mají k zvrhlosti i k vandalismu daleko a ani neklikají na některé reklamní odkazy komentářů, které jsem nakonec přestal ignorovat a často je mažu. Proč by si tu měl někdo přihřívat polívčičku, koho ani obsah článku nezajímá ? Byť vím, že inteligentní lidé takové věci dávno prohlédli a na skrytou reklamu neklikají.
Tak co nám přibylo tentokrát ? Zahradnický a parkový domeček pro různý v přírodě důležitý hmyz. Pamatujete, jak jsem v jednom článku snad někdy v roce 2012, nebo 2013 jel na kole z Budyšína zpět do obce Severní ? Tehdy jsme také na cyklostezce poblíž Sprévy nějaký podobný domek potkali.
Krása starého náhonu je tu celá desetiletí stejně tak, jako staré vrby na březích říčky ob obrázek níže.
A již jsme opět v domácím městě. Fričova ulice je prakticky po rekonstrukci a občané jsou stejně tak zvědaví, jako tomu bylo nedávno třeba v případě hřbitova sv. Václava. Na místě jsou sice nyní ještě i staré pojízdné kontejnery, ale jak vidíte, tak už tu máme ty chválené polozapuštěné nádoby do země, které by po správném otevření poklopu, důkladném vsypání tříděného odpadu do nádoby a zavření poklopu mělo být k okolí i k samotné nádobě nejšetrnější. Navíc by měly být nádoby i s větší kapacitou, což nevyžaduje tolik výjezdů sběrových vozidel a i manipulace pouhým vyzvednutím je zřejmě také výhodnější.
Následující snímky si jsou velmi podobné a ukazují nám nejen krásný povrch vozovky, ale také hezký rovný chodník. Nicméně, zřejmě až čas jednou za několik desetiletí zřejmě ukáže, zda sakury nebudou také nějak působit na okolí, jako nedávno ty vzrostlé staré stromy. Je pravda, že se nyní v projektu počítalo se záhonem, který možná nebude sloužit jen sakurám a třeba ten prostor mezi nimi vyplní i nějaké květiny, ale každého člověka musí napadnout otázka ohledně jeho dostatečné šíře.
To si není třeba vykládat nijak zle. Prostě je to taková otázka do budoucna, kterou lze ovšem v budoucnu zase nějak vyřešit, jako jsme problém řešili letos. Záhon je určitě dobrý nápad, ale možná mohl být širší. Možná. Jednou to ukáže čas, ale to již někteří v tomto životě zřejmě ani neuvidíme.
Hezký víkend !
Žádné komentáře:
Okomentovat