Západ slunce mezi Milešovkou a Kletečnou.
Četl jsem kdysi, že Česká republika je královstvím rozhleden a snad každá kniha, nebo dokument toto hrdě zmiňuje. Však je naše krajina krásná, řada lidí velmi ráda stoupá na rozhledny a mnozí máme i nějaké ty své oblíbené kopce a vyhlídky, kde nás pojme takový určitý příjemný, až majestátní pocit.
Německý přírodovědec Alexander von Humboldt ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexander_von_Humboldt ) napsal kdysi o nejvyšší hoře Českého středohoří Milešovce v dopise příteli, že je z ní prý třetí nejkrásnější výhled v Evropě.
Inu, mohu potvrdit, že výhled z Milešovky má něco do sebe, ale určitě se shodneme na skutečnosti, že takových úžasných míst je jen u nás plno a jistě jich těch úžasných a oblíbených máme každý hned několik a rádi se na ta místa vracíme. Ostatně, prý i Humboldt se rád rozplýval nad mnoha výhledy.
Myslím, že tady na Mělníku mnozí pějeme chválu především na nedalekou horu Říp, na úchvatný výhled z rozhledny na Vrátenské hoře, na úžasný kruhový výhled z vrchu Nedvězí, ale neopomeneme ani vyhlídky nejbližší, odkud nejčastěji hledíme do kraje, spřádáme nejrůznější plány a uvědomujeme si jejich určitou originalitu. Vždyť právě tady můžeme hledět na největší řeky naši vlasti, na krajinu rovinnou i tu plnou horstev a kopečků, a konečně i na bájnou horu Čechů.
Letní slunovrat. Stožár na Grosser Lugstein na obzoru v pravé části snímku.
Dnes ovšem nechci opěvovat úžasné výhledy z blízkosti mělnického zámku, ale pojďme si po letech připomenout místní Mělnický sluneční kalendář. Stejně jsem jím dříve články spíše doplňoval a myslím si, že jde o docela zajímavou věc, která si zaslouží čestnější místo i pro hledání daného téma. Vždyť na vyhlídkách často rozjímáme, chytáme atmosféru a není úplně nutné se detailně vždy věnovat vzdáleným objektům horizontu.
Takovým významným aktem je i pohyb slunce po obloze, včetně jeho západů za konkrétními body na obzoru. Obvykle se těšíme ze svátečnosti takové chvíle, kdy nám sluneční kotouč zapadá za obzor, přičemž pozorujeme měnící se barvy atmosféry a případně další atmosférické jevy v podobě červánků. To vše je jistě krásné, ale proč bychom jako místní občané nemohli například vědět, za jakým významným bodem nám kdy ono zmíněné slunce zapadá ? Je to tedy něco ve stylu takového slunečného keltského kalendáře, který je nám občas na některých místech zmíněn, pokud to zrovna někoho napadne zjistit.
Pojďme tedy již k faktům. Nejdůležitější horou je u nás hora Říp. Má azimut 287 ° a slunce za ním zapadá 16. dubna, a pak 26. srpna. První datum nám zvěstuje již krásný příchod jara a je nepochybně optimističtější. To druhé je poněkud smutnější. Nejen, že nám již pomalu končí léto, nebo spíše dětem prázdniny, ale je to i černé datum pro naše národní dějiny. Vždyť 26. 8. 1278 padl náš významný král Přemysl Otakar II. v bitvě na Moravském poli a 26.8. 1346 padl král Jan Lucemburský v bitvě u Kresčaku, kam jej doprovodil i náš mělnický otec Karel IV.
K určování kopců dnes slouží různé mobilní programy.
Dalšími význačnými kopci jsou Milešovka a Kletečná. Obě vyhaslé sopky českého středohoří nám mohou připomínat tak trošku slavné egyptské pyramidy. Za Milešovkou ( 301°) zapadá slunce 13. května a 29. července. K prvnímu datu by se snad dalo říci, že to je krátce po té, co dozněly u Milína ( 11.5.) údajně poslední výstřely 2. sv. války, ale můžeme to také vztáhnout k zemědělství. Je to období, kdy nám již pomalu končí ti tři zmrzlí ( Pankrác, Servác, Bonifác) a očekává se, že nám již teploty nebudou klesat případně pod 0°C.
Čili je to vhodné pro výsadbu choulostivějších druhů zeleniny. Paradoxně je to také období po sv. Anně ( 26. 7. ), kdy nám pranostiky říkají, že Svatá Anna chladno z rána. Keltové by si tedy na Mělníku zřejmě hlídali západy slunce za Milešovkou. Ale, máme tu ještě jednu takovou menší pyramidu jménem Kletečná a rozdíl mezi oběma horami je asi týden sluneční dráhy.
Kletečná ( 304°) nese hodnoty západu slunce 21. května a 22. července. Tady mě nějak nic zrovna nenapadá a je třeba jít dále. Nejzašším bodem sluneční cesty ( 21. června - letní slunovrat) je místo, které již leží v Sasku a poznáme ho především podle typického telekomunikačního stožáru. Grosser Lugstein ( 309°9' )
Na Grosser a Kleiner Lugstein jste se se Soutokem již také podívali.
Zimní slunovrat se vztahuje tuším k Lužci nad Vltavou, ale nemohu si vzpomenout, do jakého článku jsem to dal. Nicméně je těch zajímavostí více. Na Mělníku je o letním slunovratu třeba o 18 minut delší bílý den, než u Lipna. o tom zase píše článek ....
Květen je měsíc, kdy si také připomínáme konec 2. sv. války. Letos je tomu již rovných 80 let, a tak není divu, že poslední číslo Živé historie má za hlavní téma osvobození Československa. Na historii je krásné i to, že fakta nikdy nejsou konečná a ani černobílá. Vždy se někde ještě něco objeví, máme na vše různé specialisty, a tak zatímco před 50 lety jsme měli někdy jen nějaká školní strohá fakta, tak dnes jsou veřejnosti předkládány i různé další podrobnosti. Teď nemám na mysli jen 2. sv. válku, ale je až s podivem, co vše se dozvídáme třeba o našich panovnících z období středověku.
Pokud vás tedy zajímá tak populární téma, jakým zejména pro mužskou část populace 2.sv vždy byla, tak si neváhejte zakoupit poslední číslo časopisu Živá historie.
Nu, a je již také čas upozornit na blížící se otevření středověkých sklepů. Tentokrát jde o skutečnou premiéru, protože zatímco populární sklepy U Straků, nebo U Holečků již několikrát otevřeny veřejnosti byly, tak sklepy pod Němým Medvědem ještě ne. To je pro milovníky poznávání středověkých sklepů v centru města téměř povinnost. Jsem sám zvědavý, jaká bude návštěvnost. Připomínám, že zatím největší návštěva během asi 8 hodin čítala 1 174 návštěvníků .
Mělnické podzemí – sklepy pod Němým Medvědem
----------------------------------------------------------
Mělnický osvětový a okrašlovací spolek, Petr a Josef Kowandovi a Martin Klihavec vás zvou na další prohlídku části unikátního mělnického podzemí, které dosud nikdy neměla veřejnost možnost spatřit.
Bude možné si prohlédnout sklepení nacházející se na náměstí Míru pod domem čp. 27 (je to ten dům s pivnicí Němý Medvěd).
Jednotlivé části sklepení se nachází v několika různých úrovních a zasahují i mimo půdorys domu; pod sousední dům, pod chodník a také i pod plochu náměstí. Sklepení bude otevřeno pouze jeden den – v sobotu 3. 5. 2025 od 9:00 do 17:00 hodin. Na prohlídky tohoto podzemí není potřeba se nijak objednávat, ani není potřeba si rezervovat vstupenky. Vstup bude volný průběžně po celý den. Návštěvu lze absolvovat i s malými dětmi bez omezení věku, ale je potřeba počítat s několika schodišti. Ve sklepě není zavedena elektřina, proto je nutné mít s sebou baterky.
Martin Klihavec, předseda MOOS a místostarosta města Mělník
Stando, také jsem zvědav, jaká bude návštěvnost. Děkuji Martin.
OdpovědětVymazatMartine, děkuji za návštěvu článku. Těch faktorů, které ve výsledku ovlivní návštěvnost bývá celá řada a zrovna tak nemusí být konečné výsledné číslo vůbec vypovídající. Stačí vzpomenout i na některé minulé návštěvy, kdy již byla sezóna patřičně rozjetá, chodili i náhodní turisté odjinud, kteří projevovali úžas i spokojenost a dokonce se o takovou akci jednou zajímal i rozhlas a jistá televize ( další slušná reklama), jak samozřejmě víš. Možná bude i záležet, kolik místních lidí nyní z jara si bude chtít zkompletovat sbírku svých osobních návštěv mělnického podzemí a kolik lidí to buď nezajímá vůbec, nebo se již domnívají, že si to místní podzemí užili celkem díky MOOS dostatečně. Nicméně se dle osobních diskusí s jinými lidmi řada lidí domnívá, že kdyby byla jistá vůle zastupitelů města navrhnout majitelům středověkých sklepů zajímavé podmínky ( třeba podílový výnos z průvodcovské služby), tak by se v této oblasti ještě mohly dít turisticky velmi zajímavé věci s přínosem v dalších službách a nezůstalo by jen u návštěvy středověké studny.
VymazatKonečně, řada lidí hledá turistické atrakce spíše jinde na cestách.