Milí čtenáři, dnes bychom si mohli dát další díl seriálu Z vlastního archivu. Co říkáte ? Tentokrát opět zůstaneme v roce 2005 a propadneme se v čase z měsíce září až k březnu. Povodně tady na Labi byly vždy v nějaké formě. Už jako žáci ZDŠ jsme v 70. letech 20. století občas navštěvovali Zámecký park v Hoříně, kterému Mělničan neřekne jinak, než Hořínský park.
Zde stále ještě stojí slavná Hořínská hájenka s vodočtem historických záplav na své zdi, která má být snad zrekonstruována novým majitelem místního zámku, a která odolala i té největší povodni naši lidské paměti v roce 2002. Ostatně, docela bych mimochodem rád viděl, jak to tu pod mělnickým zámkem asi vypadalo před regulací Labe a absencí přehrad na Vltavě, když bylo údajně možné řeku Labe i po soutoku s Vltavou za normálního stavu ještě přebrodit. Možná je odpověď na konci textu článku.
Vraťme se však k hájence, která si zahrála v prvním dramatickém filmu natočeném v našem městě. Ten film se jmenuje Pozdní láska ( 1935) a je ceněný hlavně proto, že ukazuje stavby, které již na Mělníku změnily podobu, nebo neexistují. Spatříte v něm i ten náš první obloukový nýtovaný most, který zde sloužil v letech 1888 - 1937 a ze kterého nám zbyly do dnešních dní jen původní dva pilíře ve středu řeky.
Odkaz na možnost stažení filmu tu byl někdy na sklonku roku 2011, ale již je to dávno nefunkční. Povodně tu tedy byly vždy a někdy ta hladina vystoupala pěkně vysoko, ale na sklonku 20. století se již zdálo, že díky regulaci řeky Labe a především kaskádě přehrad na řece Vltavě není již potřeba si dělat z povodní nějak hlavu. Vždyť za našeho života sice vodní živel uměl oko diváka občas zaujmout, ale nikdy to nebylo takové, abychom se byli nuceni situací vůbec nějak zabývat.
Mnozí jsme si i po strašné moravské apokalypse v roce 1997 mysleli, že u nás by se právě díky té kaskádě přehrad na Vltavě něco takového nestalo. Jenže přišel srpen 2002 a s ním opět současné dlouhotrvající srážky na dvou místech našeho území ( hlavně Šumava) a podceněná regulace téměř zaplněných vodních nádrží, které nebyly včas odpuštěny a nemohly tak poskytnout vytouženou rezervu, která by dávala včas možnost nějaké regulace toku řeky Vltavy.
Jako kdyby tímto rokem přišlo docela dlouhé období častých dlouhodobých srážek, které měly za následek nebezpečné povodně a donutilo tak mnohá města i obce ke stavbě mobilních protipovodňových stěn. Mělník nebyl vyjímkou. Konečně, najdete tu mnoho článků, kde Soutok u nejedné povodně byl nějakým způsobem přítomen. Toto období pak v polovině desátých let vystřídalo převážně období sucha, které přetrvává do současnosti.
Někdy si na období sucha zanadáváme a je otázkou, jak by se v letech 2020 a 2021 u nás vyvíjela situace ohledně covidu - 19, kdybychom řešili i povodně, ale v současnosti povodně zatím nějak moc řešit nemusíme a zdá se, že na Labi i u Vltavyi jsme připraveni. To jsem ovšem přeskočil již do přítomnosti a nyní jsme v dnešním fotografickém článku v roce 2005, kdy jsem měl svůj první digittální fotoaparát teprve čtvrt roku.
Dostal jsem se tehdy nějak během procházky dolů k řece, kde mě zaujalo dění na mostě. To celé ještě dokresloval asi 50 metrů ode mě stojící fotograf týdeníku Mělnicko Jan Lhotský, který tu pro noviny fotil také několik snímků. Já těch snímků vyfotil v zápalu akce i snad z určité nedočkavosti celkem 56 a dala by se z nich poskládat jakási postupná pracovní sekvence, ale přišlo mi zbytečné a až únavné tímto zahltit diváka. Vybral jsem tedy těch snímků z archivu podstatně méně. Je to prosté vylovení celého stromu, který se unášený vodou zachytil svojí částí o chránič mělnického mostního pilíře.
Taková těžká překážka při síle proudu řeky je nejen nebezpečná díky svému tlaku, ale pro svoji plochu na sebe může vázat další předměty, kterých nebývá při povodni málo. Je možné, že nešlo ani o první a ani o poslední událost tohoto druhu, ale pro mě to byl ojedinělý případ. Podobnou událostí byl loňský říjen, kdy jsme zase naopak díky havárii na komoře v Dolních Beřkovicích měli v korytě řeky té vody cíleně minimálně. Podle některých tu byl podobný a snad ještě menší průtok prý v 70. letech, ale to osobně opravdu nepamatuji. To je z dnešního článku komentářem vše a dále se nechte potěšit fotografiemi.
Žádné komentáře:
Okomentovat